Praha - Zatímco zástupci koalice i opozice v Poslanecké sněmovně se už shodli na přímé volbě prezidenta a dolaďují poslední detaily, v horní komoře Parlamentu nad vznikající shodou kroutí senátoři hlavami.
A to nejen proto, že nebyli přizváni do odborné komise, která přímou volbu prezidenta dohaduje. Mnozí z nich zpochybňují samotný nápad měnit způsob volby hlavy státu a ti nejradikálnější z nich varují, že se v Senátu nenajde potřebná ústavní většina pro takovou změnu ústavy.
Senát je přitom pro přijetí této změny důležitý, bez jeho minimálně 49 hlasů to nepůjde.
Na čem se shodla koalice
- Koalice se zatím shodla na dvoukolové volbě a souhlasí i s omezením, respektive zpřesněním některých pravomocí prezidenta stejně jako s jeho možnou odvolatelností, pokud by spáchal zvlášť závažný trestný čin. ČSSD teď nově navrhuje, aby byla hlava státu volena na šest let.
- ČSSD chce volit prezidenta na 6 let, prý se tím ušetří
- Cesta k přímé volbě je blíž, ve hře jsou dvě varianty
"V senátorském klubu ODS na to rozhodně jsou různé názory, vůbec nejsme jednotní. Já osobně mám s přímou volbou velký problém. Nelíbí se mi snižování pravomocí hlavy státu, stejně jako zavedení tzv. impeachementu," řekl Aktuálně.cz senátor za ODS Petr Bratský.
Se svým pohledem rozhodně není v klubu osamocený. Proti se staví i senátoři z jiných politických stran.
Proč? To nám nikdo nevysvětlil
Třeba předsedkyně senátního klubu TOP 09 a Starostů Soňa Paukrtová rovněž pochybuje o tom, zda přímou volbu prezidenta podpoří. Přitom klub hájící stejné barvy ve sněmovně tuto změnu ústavy hájí.
"Zatím nám nikdo nebyl schopen vysvětlit, proč vůbec musíme nebo chceme měnit způsob volby prezidenta. Vždyť to neodpovídá našemu parlamentnímu systému," uvedla. "Neopírá se to o tradice, rovněž bych nedoporučoval tu přestavbu pravomocí," pokračuje v podobném duchu senátor Jaroslav Doubrava, který kandidoval za Severočechy.cz.
Problematice přímé volby hlavy státu se už věnovala i senátní komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, jejíž členové napříč politickým spektrem přímou volbu spíše odmítli. Dokazuje to i zápis z jednání, který má Aktuálně.cz k dispozici.
"Osobně se domnívám, že lidé mají momentálně jiné problémy, než je způsob volby prezidenta. Zvláště, pokud by to stálo miliardy navíc a o ty zase vláda zvedne daně," vyjádřil se problému sms zprávou ze zahraničí předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha (ČSSD).
Havel: Přímá volba neprojde
Další důvod, proč je přijetí přímé volby hlavy státu prakticky nemožné, nabízí bývalý prezident Václav Havel. Sám tento způsob volby prosazuje už od devadesátých let.
Havel se domnívá, že politici v parlamentu nebudou chtít přijít o jednu z nejvýznamějších kompetencí, kterou obě komory mají. "Vždycky jsem tu myšlenku podporoval, ale nikdy jsem nevěřil, že ji parlament přijme. Znamená to zbavit se významné kompetence, a to nikdo neudělá rád," řekl Havel v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
"Zdá se ale, že se politici chystají rozvinout velkou míru tvořivosti kolem kompetencí prezidenta, a mám dojem, že to je ve skutečnosti zakamuflovaný nesouhlas s celou přímou volbou. Všichni ji sice odhlasovali, ale žádný ji nechce," podotkl.
Kubera vede tažení
Úvahy o změně volby hlavy státu rozohnily i známého senátního kverulanta, senátora Jaroslava Kuberu (ODS). "Já už sháním napříč Senátem dostatečný počet lidí s podobným názorem, který mám já, aby pro přijetí změny ústavy nebyla k dispozici ústavní většina. A nepochybuji o tom, že to nebude problém," tvrdí Kubera.
I jemu vadí, že se při diskuzi o této změně ústavy zapomnělo na Senát. "Klidně to postavím do roviny něco za něco," varuje. A má už i nápad, za co by souhlas nespokojených senátorů pro přímou volbu vyměnil. "Nepochybuji o tom, že každý senátor kývne na takovou změnu Ústavy, která donutí stát platit ty nápady ministerstev, které musejí teď platit obce. Sám takovou úpravu navrhnu," uvedl.
Šéf občanskodemokratických senátorů Richard Svoboda (ODS) připouští, že v jeho klubu je "široké spektrum názorů" na přímou volbu prezidenta.
On sám rovněž není nadšencem pro tento typ volby, pokud by ale nakonec byl návrh vlády "rozumný" , podporu by u senátorů podle něj najít mohl. "Ovšem čím více zásahů do kompetencí prezidenta, tím bližší je varianta, že se to jednání tady v horní komoře zablokuje," varuje.
Zapravdu mu dává i jeho kolega Jiří Oberfalzer (ODS), který by se nakonec byl ochoten vyslovit pro. "Nepřijatelné je však pro mě snižování pravomocí prezidenta, čímž bychom z něj dělali loutku a činili ho jaksi nesamostatným," domnívá se. Pravomoci by naopak posiloval, třeba prezidentovo veto. "Pokud se například na vetu shodne se senátem, k přehlasování v dolní komoře by byla třeba ústavní většina," řekl Aktuálně.cz.
Senátor Pavel Eybert zase poukazuje na to, že do hry mohou vstupit silné vlivové skupiny (neupřesnil které), které budou mít dostatek financí, aby zaplatily kampaň svého kandidáta. "Znevýhodňuje to malé strany," domnívá se Eybert.
Tápe i šéf senátorského klubu KDU-ČSL Václav Koukal, sám nestraník. V klubu prý ale zatím diskuze na téma přímé volby neproběhla. "Zažil jsem poslední volbu prezidenta, která byla velmi nedůstojná. Popravdě to už nechci zažít podruhé. Spíš než přímou volbu bych ale raději upravil jednací řády obou komor tak, aby k podobným excesům už nedocházelo."
