Brno - Antisemité a rasisti, tak charakterizuje vedení Dělnické strany předseda SPR-RSČ a guru českého vlasteneckého populismu Miroslav Sládek.
Se všemi se velice dobře zná. Až na ojedinělé výjimky totiž vedení "dělníků" začínalo právě u něj.
Například předseda DS Tomáš Vandas působil jako jeho tajemník, místopředseda Jiří Štěpánek se za sládkovce dostal do zastupitelstva hlavního města Prahy a předseda Dělnické mládeže Martin Zbela zastával post šéfa republikánského sekretariátu.
Sládek, nejznámější český radikální populista při vzpomínání na svou "omladinu" paradoxně opakuje argumenty, na kterých stojí vládní návrh na zrušení Dělnické strany. Stát se od počátku tohoto týdne před Nejvyšším správním soudem v Brně snaží prokázat propojení SD s českými neonacisty.
"Byli trochu pošahaní. To byl samý antisemitismus, nacismus. Já jsem je musel držet zpátky. Jinak by mi z toho udělali skutečně neonacistickou stranu," charakterizuje své někdejší spolupracovníky Miroslav Sládek.
"Když navrhovali například na volby 2002 plakáty, tak to vypadalo tak, že to byl červený obdélník, uprostřed bílý kruh a protože jsme měli číslo 11, tak v něm byly dvě černé jedničky," popisuje.
Nezvedená generace sládkovců
Podle Sládka však přesto "dělníci" nejsou nebezpeční.
"Nemají větší hodnotu než psí lejno na chodníku. Ovšem problém je v tom, že když se tomu lejnu bude věnovat dostatečná mediální kampaň, tak samozřejmě nabobtná tak, že ho ani nepoznáte," míní.
"Kdyby se nad nimi zavřela voda tak jako nad námi, tak kdo by za rok, dva vůbec nikdo nevěděl, že něco takového existovalo."
Na své někdejší spolupracovníky prý vzpomíná nerad, což bylo znát i během rozhovoru, který vedl s reportéry deníku Aktuálně.cz. O dnešních hlavách Dělnické strany mluví jako o "posráncích, lhářích, zlodějích, podvodnících či kopistech".
Má důvod, rozešli se totiž ve zlém.
Sládek viní "dělníky" z toho, že svou partaj založili jen díky záložním petičním archům republikánů, které měl připravené pro případ, kdy by jeho stranu skutečně soud zakázal.
Podle Sládka rovněž ukradli desítky tisíc korun, které přišly na sekretariát jeho SPR-RSČ jako stranický příspěvek.
On sám se přitom v minulosti pro svůj styl "hospodaření" ve straně dostal do potíží. Na konci 90. let jej obvinili straníci, že si ze státního příspěvku na volby kupuje luxusní auta a staví vily. V roce 2006 byl obvodním soudem Prahy 9 odsouzen k pokutě a podmínce za předlužení strany. V době, kdy už partaj krachovala navíc vyplatil sobě a přívržencům vysoké odměny.
"Vlastenec" versus rasisté
Někdejší postrach politické scény se od té doby drží v ústraní. Čím se živí, to nechce prozradit. Přiznává jen, že učí ve škole francouzštinu a další jazyky.
Stejně jako Dělnická strana jsou ovšem ohroženi i jeho republikáni. Vláda navrhla jejich rozpuštění, protože již několik let nezveřejnili své hospodaření. Miroslav Sládek se ale prý jejich konce nebojí - naopak se chystá na květnové sněmovní volby.
I proto Dělnické straně nemůže přijít na jméno. Jejich program? Prý jen okopírovali a zprznili ten jeho.
"Například cikáni. My jsme chtěli, aby se cikáni chovali jako my, nebo tu nemají co dělat. A doufali jsme, že většina se přizpůsobí. Neříkali jsme cikáni do plynu," srovnává rétoriku obou partají.
Jak je tedy možné, že se lidé, jež nyní kritizuje pro neschopnost, udrželi v jeho straně a dokonce v ní zastávali významné funkce?
"Žádná strana nemá moc na výběr. Když se podíváte na Paroubka a jeho ansámbl nebo Topolánka, tak to mluví samo za sebe. Člověk musí brát, co je."