Rozhovor - Česká republika nadále odmítá zavedení kvót, současně si ale uvědomuje, že Evropa musí uprchlickou krizi, co nejrychleji řešit. Česko má dvě podmínky: země Evropské unie musí mít kontrolu nad tím, koho přijímají a musí být hotový seznam bezpečných zemí, do kterých bude možné uprchlíky vracet. "Potřebujeme mít kontrolu nad tím, kdo do Evropy přichází, a potřebujeme mít bezpečnostní kontrolu nad tím, kdo by měl přijít do České republiky," říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v rozhovoru, který musel kvůli jeho nepřítomnosti v Česku vzniknout po e-mailu.
Německo se v neděli rozhodlo obnovit kontroly na hranicích a přestože jde o možnost, kterou schengenská pravidla znají - může krok německé vlády mít vliv na budoucnost Schengenu samotného?
Dočasné uzavření hranic je pochopitelné. Německo je pod velkým náporem (a teď není podstatné, že nápor je výrazně větší kvůli "pozvání" uprchlíků do Německa). Rychlá řetězová reakce ostatních (Rakousko, my, Slovensko i Maďarsko) ukazuje, že evropské řešení musí přijít rychle. Otázkou samozřejmě je, jestli budou všechny země ochotné věc skutečně řešit a soustředit se na to důležité.
Zamrazilo mě totiž, když německý ministr vnitra včera na tiskové konferenci prohlásil, že uzavření hranic je součástí německého tlaku na východní sousedy, aby přijali okamžitě nesmyslné kvóty na přerozdělování uprchlíků. To nesvědčí o přílišné ochotě soustředit se na důležité věci, stejně jako velmi omezená komunikace ze strany Německa. Na druhou stranu chápu, že situace v Německu je složitá a hektická, protože vztahy mezi vládami řady spolkových zemí a Berlínem se rychle vyhrocují a domácí politická nespokojenost rychle roste.
Jak je reálná možnost, že se na dnešním jednání ministrů vnitra podaří zabránit přijetí kvót?
Dnes ministři vnitra pouze schválí červnovou dohodu o pomoci s první skupinou 40 000 uprchlíků a budou diskutovat o tom, za jakých podmínek bude ochota pomoci Itálii a Řecku dále. Většina zemí podporuje naši žádost, aby se relokace spustily až v okamžiku, kdy začnou fungovat hotspoty (tedy tábory, do kterých budou uprchlíci umístěni po překročení hranice EU v Itálii nebo Řecku) a všichni budou řádně registrováni. Potřebujeme mít kontrolu nad tím, kdo do Evropy přichází, a potřebujeme mít bezpečnostní kontrolu nad tím, kdo by měl přijít do České republiky.
Druhou podmínkou, která je pro ČR a další země Visegrádu klíčová, je dotažení seznamu bezpečných zemí původu a tranzitu, do kterých případně budeme uprchlíky vracet. Řada pozorovatelů se Visegrádu a jeho tvrdé pozici vysmívá, ale na jednáních za zavřenými dveřmi nás plně podporují a za těmito podmínkami V4 už dnes stojí naprostá většina členských států.
České vládě, potažmo celé V4, je vyčítáno, že odmítá kvóty, ale nepřišla s konkrétními návrhy, které by kvóty nahradily. Dá se lpění na tomto postoji označit za prohru české unijní politiky?
Naopak, ČR a země Visegrádu svou politikou výrazně uspěly. Jednak se konečně bavíme o řešeních, jak omezit příliv lidí do Evropy a jak dokázat vrátit ty, kteří nemají na azyl nárok, jednak jsme zabránili tomu, aby se po Evropě přesouvaly tisíce lidí proti jejich vůli. Bez tlaku České republiky a zemí V4 bychom tady dnes měli povinný systém kvót, který by každý den rozesílal lidi po celé EU a složitější věci by se neřešily.
Není samozřejmě příjemné být zemí, která upozorňuje na problémy, ale považovali jsme za důležité nemalovat nic narůžovo a nenamlouvat si, že celý velký problém vyřeší to, že převezete lidi někam, kde nechtějí být.
Je reálné svolání mimořádného summitu, jak předpokládá hnutí ANO, které o víkendu představilo svoji strategii pro boj s uprchlíky?
Všichni, kdo sledují jednání okolo uprchlické krize, dobře vědí, že v tuto chvíli nemá svolání Evropské rady žádný smysl. Na stole je řada návrhů a je zejména na ministrech vnitra a zahraničí, aby návrhy posoudili a rozpracovali. Politické zadání dala Evropská rada na konci června a toto zadání stále platí. Dokud práce na jednotlivých úkolech poběží, není jediný důvod svolávat Evropskou radu.
Ta by mela přijít jen v případě, že se ministři vnitra a zahraničí zaseknou a nebudou schopni se hnout z místa. Navíc další Evropská rada je naplánována na polovinu října, což je ideální doba na posouzení pokroků a případná politická rozhodnutí, jak dál. Teď nepotřebujeme mimořádné summity, ale uklidnit hysterii a soustředit se na věcnou diskusi.
