Praha - Trojkoalice se chystá ve Sněmovně nejspíš podpořit předložený poslanecký návrh služebního zákona z dílny ČSSD. Připravuje ale jeho "rozsáhlé změny", které chce prosadit při dalším projednávání normy. Tento týden o nich bude jednat.
V pořadu Otázky Václava Moravce to v neděli řekl místopředseda lidovců Marian Jurečka.
Rusnokova vláda v demisi návrh služebního zákona poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) odmítla, ve středu chce přijmout vlastní verzi. Prezident Miloš Zeman stanovil jako podmínku pro jmenování kabinetu to, aby návrh služebního zákona prošel v dolní komoře takzvaným prvním čtením, tedy uspěl při počátečním projednávání.
Norma nevyžaduje od ministrů lustrační osvědčení. To by měl nejspíš problém získat předseda ANO a kandidát na šéfa resortu financí Andrej Babiš.
"Pokud je to jediná šance, jak ukončit provizorium vlády Jiřího Rusnoka a umožnit vznik nové vlády s politickou důvěrou a politickým mandátem, tak jsme v situaci, kdy budeme muset v prvním čtení přijmout návrh z dílny Jeronýma Tejce," uvedl Jurečka, který by v nové vládě mohl usednout v křesle ministra zemědělství.
Řekl, že koaliční odborníci už pracují na rozsáhlých připomínkách. Výsledky expertního týmu by měli lídři koalice projednat v týdnu. Jurečka dodal, že se do změn při dalším projednávání ve Sněmovně mohou pak promítnout i některé věci z návrhu Rusnokovy vlády.
S tím souhlasí i šéf poslaneckého klubu opozičních komunistů Pavel Kováčik. Podle něj je po schválení v prvním čtení možnost projednat služební zákon "časově neomezeně" a změny do něj zapracovat. Míní, že normu je nutné přijmout, protože "lidi už natahování nebaví" a chtějí vidět výsledek voleb.
Norma má odpolitizovat státní správu
Lidovci ale žádali, aby služební zákon neumožnil vykonávat funkci ministra tomu, kdo aktivně spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB). Místopředseda strany dnes řekl, že se koalice dostala "úplně naprosto zbytečně pod tlak". Mínil tím požadavek prezidenta. Dále řekl, že podle něj ani "zprávy z Bruselu" nehovoří o tom, že by se zastavila výplata evropských peněz, pokud by Česko letos či od ledna příštího roku služební zákon nemělo.
Norma má odpolitizovat státní správu a zvýšit odpovědnost úředníků za nezákonná rozhodnutí. Podle Rusnokovy vlády by některé části předloženého návrhu mohly být v rozporu s Ústavou. S tím nesouhlasí ani Tejc jako předkladatel zákona, ani šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Služební zákon má Česko od roku 2002, jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Ta se odkládala pětkrát, naposledy na leden 2015. Sociální demokraté předložili do Sněmovny těsně před Vánocemi stejnou novelu, kterou prosazovali už v minulém volebním období.
