Praha – Podle ústavních expertů by se mělo začít debatovat o možnosti odvolání prezidenta v referendu. Podobnou pravomoc mají například voliči na Slovensku nebo v Rakousku. Nápad ale mezi politiky nemá výraznou podporu.
Otázka možného konce prezidenta ožila s nedávnou návštěvou Miloše Zemana v Číně a po vulgárním projevu v Českém rozhlase. Pod petici požadující jeho odstoupení se během několika málo dní podepsalo téměř 55 tisíc lidí.
"Určitě to byla jedna z věcí, která měla být na stole a která měla být zvažována,“ myslí si ústavní právník Jan Kysela. Připomíná, že rakouský a slovenský prezident mají podle zákona právní i politickou odpovědnost.
Zatímco o té právní rozhoduje soud, politickou posuzují sami voliči. Podle Kysely není zavedení podobného modelu u nás vyloučené, obě země mají podobný ústavní systém jako Česká republika.
"Debata rozhodně má smysl. Ale pokud už by se sahalo do ústavy, tak by to chtělo komplexnější pohled, protože je tam celá řada otázek, které by se měly doladit, aby se to opět nedělalo salámovou metodou," domnívá se další expert Vladimír Balaš.
Složitou debatu předpokládá také další odborník na ústavní právo Jan Kudrna. "Naše předpisy s odvoláváním ústavních činitelů nepočítají a současně referendum nepatří mezi naše silné tradice. Tedy znamenalo by to dva nové prvky najednou,“ uvedl Kudrna.
Vůči tomu, aby prezidenta odvolávali lidé, kteří si ho zvolili, je však skeptický. "Osobně nevidím, jaký problém by možnost odvolat kohokoliv referendem řešila nebo jaký přínos by měla," dodává.
Mezi politiky plebiscit o odvolání prezidenta podporu zatím nemá. Jeden z mála, kdo by systém podobný sousedním zemím zavedl, je Tomio Okamura. "Samozřejmě bychom byli pro. My máme v programu jak přímou volbu, tak odvolatelnost politiků. Odvolatelnost prezidenta je běžným mechanismem,“ myslí si Okamura.
Rakouský model
Změně by se nebránil ani šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). Vypsání lidového hlasování by ale podle něj měli mít v rukou politici.
"Celkem se mi líbí model, který myslím platí v Rakousku a na Slovensku , kde Sněmovna může vyvolat hlasování o odvolání prezidenta, ale nerozhoduje sama, to znamená, že musí rozhodnout lidé v referendu. A pokud rozhodnou o tom, že prezident zůstat má, pak je Sněmovna rozpuštěna,“ uvedl Tejc.
Ostatní oslovení politici se ale k této možnosti staví spíše odmítavě. "Musela by se změnit ústava. Kvůli jednomu prezidentovi, který občas neváží svoje slova, si nemyslím, že je to nutné. Za své výroky si nese odpovědnost sám a odpověď je reakce voličů v případě, že by se rozhodl kandidovat ještě jednou,“ myslí si například člen ústavně-právního výboru Martin Plíšek (TOP 09).
Podle jeho kolegy z výboru Radka Vondráčka (ANO) by se o referendu možná diskutovat mělo, ale ne kvůli událostem posledních dní. A příznivcem lidového hlasování v této otázce není ani ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Ten v současnosti připravuje změnu ústavy, která by změkčila podmínky takzvaného impeachmentu – tedy situace, kdy zákonodárci podají na prezidenta žalobu k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení ústavního pořádku a ten pak rozhodne o případném prezidentově konci.
Momentálně může takovou žalobu iniciovat pouze Senát a hlasovat pro ni musí tři pětiny senátorů i poslanců. To je podle senátorky Elišky Wagnerové (SZ) příliš přísné. "Zpřísnění byl nesmysl. Teď ten institut nelze reálně vykonávat,“ myslí si senátorka. Podle Dienstbierova návrhu by mohli žalobu iniciovat jak poslanci, tak senátoři a stačil by souhlas pouze jedné z komor.
Taková změna má u poslanců větší šance na úspěch. "Nejsem příznivcem referend a přímé odvolatelnosti politiků. Ale je pravda, že podmínky impeachmentu jsou u nás docela přísné, zjednodušení je namístě,“ myslí si Dienstbierův stranický kolega Jan Chvojka.
