Praha - Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že Česko je schopné přijmout sedm až patnáct tisíc uprchlíků. Vláda přitom vytrvale odmítá povinnou evropskou kvótu, která by Česko zavazovala k přijetí zhruba 4500 lidí.
Dienstbier ale nevidí rozpor mezi postojem svým a tím vládním. "Pokud si vezmete vyjádření téměř kteréhokoli člena vlády, tak tam zaznívá, že jsme ochotni pomoci dobrovolně. Odmítnutí kvóty nesmí znamenat, že nechceme pomáhat. A já doufám, že to tak nebude ani interpretováno," řekl novinářům.
Je tu rozpor mezi tím, co požadujete vy, a tím, co navrhuje vláda. Jak se na to díváte?
Já bych neřekl, že je tu nutně rozpor mezi mojí pozicí a pozicí vlády. Je to otázka diskuse v dalších dnech, protože my nepochybně budeme muset dát jasnou odpověď, jakým způsobem se na dobrovolné bázi chceme podílet na pomoci ostatním zemím. V zásadě všichni členové vlády vyjadřují vůli pomáhat. Jaká bude přesná podoba a rozsah té pomoci nepochybně ještě bude součástí debat ve vládě. A myslím si, že to opravdu musí být podstatně výraznější pomoc, než je jenom jakási povinná kvóta. S povinnými kvótami máme opravdu problém v tom smyslu, že nevíme, jak tu držet lidi, kteří odmítají zůstat v České republice. Abychom pomohli řešit jejich složitou situaci tím, že je tady zavřeme a budeme držet násilím - to asi není ta odpověď. Ale musíme se aktivně snažit získat důvěru migrantů a ten svůj díl na sebe také převzít.
Kde berete naději, že kabinet schválí pomoc tolika uprchlíkům, když má problém se čtyřmi tisíci?
Ale kabinet nesmetl žádný konkrétní počet. Kabinet ve své pozici odmítl povinné kvóty. Právě na základě především toho argumentu, že asi nelze nutit lidi, kteří za žádnou cenu nechtějí zůstat v České republice, aby tady byli. Nelze je tu držet silou. My bychom asi doopravdy nebyli schopni těmto lidem zabránit, aby stejně odešli do Německa. Ale je potřeba kromě té represe, která zatím převažovala v praktických krocích České republiky, nabídnout i tu přívětivou, otevřenou tvář. To znamená vyslat své zástupce do zemí, které čelí největší části toho náporu, a aktivně se snažit přesvědčit část žadatelů o mezinárodní ochranu, že Česká republika pro ně může být dobrým místem, kde se jim té ochrany může dostat.
Máte ve vládě někoho, kdo by váš názor podpořil?
Já si myslím, že k tomu vláda dospěje. Že na současnou situaci není jiná odpověď, než doopravdy solidně pomoci ostatním, protože tady se vedou různé debaty, jsou tu různé formy solidarity. My čerpáme stovky miliard korun z evropských fondů, které platí daňoví poplatníci bohatších zemí Evropské unie. Pokud je v nouzi někdo jiný, tak bychom zase měli pomáhat my - aniž bych tyto věci chtěl dávat dohromady a vázat na sebe různé formy solidarity, které uplatňujeme v Evropské unii. Nakonec Schengen je hodnota sama o sobě, velmi zásadní svoboda pohybu napříč evropskými zeměmi. Myslím si, že každý, kdo někdy někam cestoval před desítkami let a dnes, tak velmi dobře zná ten rozdíl. Tuto svobodu, kterou jsme získali vstupem do Evropské unie, bychom neměli obětovat současné krizi.
Opravdu si myslíte, že vláda schválí přijetí 4000 a více uprchlíků?
Já teď nebudu říkat číslo, ale myslím si, že nám v tuto chvíli nezbývá nic jiného než pomoci. Pokud si vezmete vyjádření téměř kteréhokoli člena vlády, tak tam zaznívá, že jsme ochotni pomoci dobrovolně. Odmítnutí kvóty nesmí znamenat, že nechceme pomáhat. A já doufám, že to tak nebude ani interpretováno.
Budete prosazovat, aby před 22. zářím, kdy se mají opět sejít ministři vnitra, aby se tam nejednalo jen o kvótách, ale aby tam Česká republika přijela s konkrétní nabídkou pomoci vyšší, než je těch 1500 běženců?
Já nevím, jestli je to otázka nabídky na jednání Evropské rady. My bychom měli dobrovolnou pomoc nabízet bez ohledu na to, jestli je to na jednání nějaké rady nebo někde jinde. Já myslím, že hlásíme-li se k hodnotám evropské civilizace, tak bychom podle toho měli i jednat a poskytnout humanitární pomoc lidem, kteří na to navíc mají právní nárok. Všichni členové vlády říkají, že ta dobrovolná solidarita tam musí být a musí být samozřejmě dostatečná.
Mluvil jste o špatných podmínkách v uprchlických táborech a o tom, že je tam moc lidí. Jak to jde dohromady? Říkáte, že je můžeme přijmout, ale zároveň že na to nejsme připraveni.
To je velmi jednoduché. Je otázka, jestli je vůbec právní základ pro to, aby byli lidé zadržování v detenčních zařízeních v situaci, když po necelých třech měsících jsou opět propuštěni před zařízení a mohou odejít v zásadě, kterýmkoli směrem se rozhodnou. Tak k čemu je mezitím to tříměsíční zadržení v situaci, kdy tu není předpoklad pro úspěšné vyhoštění do země, která by podle "Dublinu" měla provést řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany? Jestliže jsou tu stovky lidí, kteří přišli z Maďarska, které je příslušné k provedení tohoto řízení, a Maďarsko je nepřijímá, protože se v zásadě hroutí pod náporem uprchlíků a není si schopno přebírat kohokoli zpět, tak to zadržení vlastně postrádá svůj účel. Protože účelem je zajistit, že poté, co bude provedeno řízení a případně bude rozhodnuto o vyhoštění, tak je zajistit to vyhoštění. Tady není co zajišťovat, protože Maďarsko nepřijímá a my je pak pouštíme před vrata detenčního zařízení.
Budete o podmínkách v detenčních zařízeních jednat s ministrem Chovancem?
To je věc, která se řeší průběžně. I lidé, kteří tam byli, říkají, že to asi není otázka zlé vůle nebo neochoty poskytnout slušné podmínky, ale kapacitně to byl náraz, ta migrační vlna. Jestliže je v Bělé-Jezové dvojnásobek lidí, než byla původní kapacita, tak je samozřejmě velmi těžké zajišťovat důstojné podmínky.
Vy jako ministr pro lidská práva jste se byl podívat v nějakém detenčním zařízení?
My jsme o tom diskutovali opakovaně, i dnes jsem to zmiňoval na výboru. Někteří po mně i chtějí, abych tam jel. Možná že se tam někdy vydám, ale v tuto chvíli takové to předvádění před kamerami, kdo tam byl, kdo to jak posoudí...
Nemusíte přece brát kamery s sebou.
Já mám velmi dobré informace o tom, co se v těch zařízeních děje. Jednak spolupracuji s neziskovými organizacemi, které průběžně sdělují své zkušenosti, jednak samozřejmě vím o návštěvách veřejné ochránkyně práv a lidí z její kanceláře. Ty informace jsou velmi dostatečné.
Promiňte mi tu otázku, ale lidé možná čekali, že se k této problematice jako ministr pro lidská práva vyjádříte dříve. Vaše názory zatím moc slyšet nebyly.
Já myslím, že byly. Tak si je vyhledejte. Opakovaně jsem varoval před fašizací české společnosti, respektive snahám některých lidí toho tématu zneužívat. Vlastně podobně jako dnes jsem se vyjadřoval už v minulých dnech. Samozřejmě to hlavní řešení u mě jako u člena vlády je potřeba hledat na oficiální rovině s ostatními členy vlády.
Mluvil jste s neziskovým sektorem o tom, jak potlačit tu hysterii části veřejnosti?
Mluvíme o tom. Já bych v této souvislosti zmínil, že v Agentuře pro sociální začleňování, která je pode mnou, běží projekt HateFree kampaně, která přesně na toto cílí. Nenávist vůči muslimům do ní byla zařazena jako její přirozená součást.
