Český parlament se skládá ze dvou komor - horní, která se nazývá Senát, a dolní, kterou je Poslanecká sněmovna. Větší pravomoci má dolní komora. Senát sice může některé zákony sněmovně vetovat, ta však toto veto může přehlasovat, pokud se pro to vysloví alespoň 101 ze 200 poslanců. Na některých zákonech se však musí sněmovna se Senátem shodnout. Mezi ně patří například změny v ústavě či ve způsobu voleb.

Aktivním volebním právem se rozumí možnost jít volit. V Česku ho mají lidé od 18 let. Pasivní volební právo umožňuje lidem kandidovat a být zvolen. Pro různé volby platí různá pravidla. Zastupitelem se může člověk stát od 18 let, poslancem od 21 let a senátorem či prezidentem od 40 let.

Mandátem se rozumí oprávnění senátora, zastupitele nebo jiného voleného funkcionáře vykonávat svou funkci, kterou mu svěřili voliči. Tyto posty jim však nezůstávají nastálo. Mandát senátora je šestiletý, mandát zastupitele čtyřletý. O svou funkci se však znovu mohou ucházet ve volbách.

Mezi hlavní úkoly senátorů patří projednávání a schvalování návrhů zákonů včetně ústavních. Vyslovují také souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv nebo udělují souhlas k jmenování soudců Ústavního soudu.

Kandidátní listina, které se někdy říká zkráceně kandidátka, je uspořádaný seznam kandidátů jedné strany. Voliči si tak nevybírají mezi jednotlivými kandidáty, ale volí celé kandidátní listiny jednoho politické uskupení. V komunálních volbách mohou voliči díky křížkování své hlasy rozdělit, a podpořit tak více politických stran.

Volební obvod je ohraničené území, ve kterém se volí předem stanovený počet politiků. Tento počet mandátů je buď pevně stanoven předem, nebo jsou předem dána pravidla, na základě kterých jsou mandáty obsazovány.

Aktivním volebním právem se rozumí možnost jít volit. V Česku ho mají lidé od 18 let. Pasivní volební právo umožňuje lidem kandidovat a být zvolen. Pro různé volby platí různá pravidla. Zastupitelem se může člověk stát od 18 let, poslancem od 21 let a senátorem či prezidentem od 40 let.

Všeobecné právo umožňuje od určitého věku každému svéprávnému člověku volit bez ohledu na jeho původ, pohlaví, náboženské přesvědčení nebo rasu. Díky rovnému právu má každý hlas stejnou váhu, neexistují privilegovaní voliči, kteří by na výsledek voleb měli větší vliv. Tajné právo zajišťuje, že žádný volič nemusí prozrazovat, koho volil.

Senátoři mají šestiletý mandát. Volby se však konají každé dva roky, kdy se obměňuje vždy třetina Senátu, to znamená 27 z 81 senátorů.

V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let, přičemž se každé dva roky třetina z nich obměňuje. Mezi hlavní úkoly senátorů patří projednávání a schvalování návrhů zákonů. U běžných zákonů je však může přehlasovat Poslanecká sněmovna, která je tak může schválit i přes jeho nesouhlas. U některých zákonů je však nutný souhlas obou komor. Mezi ně patří například ústavní zákony nebo zákony, které mění volební pravidla. Senát také vyslovuje souhlas s ratifikací mezinárodních smluv nebo s jmenování soudců Ústavního soudu.

Ve většinovém systému mandát získává pouze ten, kdo ve volbách získá nejvíce hlasů. Naopak v poměrném, nebo také proporočním, systému se získané mandáty rozdělují poměrně tak, aby počet získaných křesel pro jednotlivé strany co nejvíce odpovídal poměru získaných hlasů.

Česko je pro účely senátních voleb rozdělené na 81 obvodů, přičemž každý z nich má jednoho senátora, který se volí jednou za šest let. Pokud některý z kandidátů nezíská v prvním kole více než polovinu hlasů, koná se druhé kolo, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Senátorem se pak stane ten z nich, který získá ve druhém kole více hlasů.

Parlament se skládá ze dvou komor. V dolní komoře, která se nazývá Poslaneckou sněmovnou, sedí 200 poslanců, v horní komoře, tedy Senátu, pracuje 81 senátorů.

V senátních volbách je sčítání hlasů prosté. Komisaři počítají volební lístky v obálkách. V každé může být pouze jeden. Pokud někdo do obálky hodí lístek se dvěma kandidáty, hlas zůstává neplatný. V komunálních volbách je sčítání složitější. Lidé mají tolik hlasů, kolik se v dané obci volí zastupitelů. Způsobů, jak hlasovat, je hned několik. Pokud někdo zakřížkuje jen stranu, všechny hlasy náleží této straně. Voliči ale mají možnost křížkovat jen jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Křížků mohou udělit tolik, kolik se v dané obci volí zastupitelů. A nebo oba způsoby zkombinovat. To znamená, že zakřížkují stranu a pak zakroužkují kandidáty z jiných stran. V takovém případě jdou hlasy nejprve pro zakřížkované kandidáty a zbývající hlasy se připočítají kandidátům na zakřížkované straně.

Jedinou možností, jak se stát senátorem, je vyhrát volby v jednom z 81 volebních obvodů. Do Senátu může kandidovat každý, kdo alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku 40 let. Kandidáty navrhují politické strany. Do voleb však může jít i nezávislý kandidát, musí však nasbírat tisíc podpisů voličů z daného volebního obvodu.

Předsedu Senátu si ze svých řad vybírají sami senátoři. Volí ho zpravidla vždy po volbách do třetiny Senátu, tedy jednou za dva roky.

Pokud nemáte volební průkaz, musíte dorazit do volební místnosti v blízkosti vašeho bydliště, pod kterou spadá váš volební okrsek. Komise kontrolou občanského průkazu ověří vaši totožnost a poté vám předá obálku a hlasovací lístky. S nimi se musíte vydat za plentu, kde bez přítomnosti kohokoliv dalšího vložíte hlasovací lístek do obálky. Následně tuto obálku vložíte do volební urny.

V Česku probíhá v různý čas celkem šest druhů voleb. Lidé volí prezidenta, Poslaneckou sněmovnu, Senát, obecní a krajská zastupitelstva a do Evropského parlamentu.

Většinovým systémem se v Česku volí prezident a senátoři.

První kolo senátních voleb proběhne společně s volbami do zastupitelstev obcí 23. a 24. září, druhé kolo se bude konat o týden později, tedy 30. září a 1. října.

Senátní volby probíhají každé dva roky, neboť se horní komora parlamentu obměňuje vždy po třetinách. Lidé, kteří bydlí stále ve stejném volebním obvodu, tak senátory volí jen jednou za šest let. Volit v jiném volebním obvodu, než ve kterém má člověk trvalé bydliště, není možné.

Výsledky voleb vyhlašuje Státní volební komise, která spadá pod ministerstvo vnitra. Průběžné i celkové výsledky lze sledovat na speciálních stránkách Českého statistického úřadu, případně na zpravodajských webech včetně Aktuálně.cz

Volební místnosti jsou v pátek otevřené od 14 do 22 hodin, v sobotu pak od 8 do 14 hodin.