KSČM by chtěla zrušit lustrační zákon. Lustrace této nástupnické organizaci KSČ vadí od roku 1991. Zákon by zrušili formou novely antidiskriminačního zákona. Lustrace vnímají jako diskriminaci. Taky jim vadí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který popisuje metody a svinstva komunistické tajné policie.
Na zrušení "lustráku" už kýve i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. I on se podílel na rozbíjení ÚSTR, i jemu se ta nepohodlná instituce nelíbí. Minulost stále vadí, překáží, plete se do současnosti. Nejlépe ji zapřít. (Nikoli přiznat: takoví jsme byli.)
Pro zrušení lustráku se vyslovil i předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš. Nelze se mu divit, zákon mu nepřekážel v podnikání, ale překáží mu v politice. V úterý, ale prohlásil za ANO, že "to není naše kauza" a dodal: "Kdyby se o lustračním zákonu hlasovalo, tak bych se zdržel. Jinak by to vypadalo, že si nevěřím ve své kauze."
Bohuslav Sobotka, který zoufale potřebuje sestavit vládu, řekl: "Jsme připraveni o zrušení lustračního zákona diskutovat. Už splnil svoji roli a není vážný důvod, aby platil i v dalších letech." - Má oranžový vůdce pravdu? Splnil lustrační zákon svoji roli?
Lustrační zákon (přesně řečeno jsou to dva zákony, jeden pro státní sféru, druhý pro policii) vyjmenovává podmínky, které musejí splnit adepti do vysokých funkcí ve státní správě, justici, armádě, veřejnoprávních médiích, ve firmách s většinovou účastí státu a v centrální bance. Nesmějí tam pracovat lidé, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v lidových milicích nebo studovali na vysokých školách sovětské tajné policie KGB.
Směšné harampádí?
A znovu: má to ještě dnes smysl...? Není lustrák směšné harampádí, které patří do popelnice? Potřebujeme se ještě dnes bránit totalitě, lidem, kteří pracovali v jejích represivních složkách nebo s nimi spolupracovali?
Estébákovi, kterému bylo v roce 1989 třicet, je dnes 54. Muž v plné síle. Expert na bezpečnost, že. Proč by nemohl chtít řídit třeba bezpečnostní odbor ministerstva vnitra? Proč by nemohl toužit stát se ředitelem civilní tajné služby BIS? Proč by nemohl řídit ČEZ? Proč by bývalý konfident StB, který zničil život několika svým kolegům, neměl usednout třeba na post ministra spravedlnosti?
Vzpomínám si na pár výslechů vyšetřovatelů StB, na tu jejich nechutnou nadnesenost a brutalitu, kluzkost. Na to neustálé, samozřejmé vyhrožování. Vzpomínám si, jak jsem na ministerstvu vnitra četl personální spisy policajtů, kteří se chtěli stát vyšetřovateli. Někteří se za bolševika hlásili do StB a nabízeli, že budou práskat na druhé.
Po převratu v roce 1989 se zdálo rozumné zavést systém, který by eliminoval nedůvěryhodné lidi pro úzký okruh vybraných, špičkových funkcí. Pokud někdo tajně coby agent StB donášel na své rodinné příslušníky, přátele, kolegy, aby si sám polepšil, nezdál se být vhodný třeba na šéfa policejní služby, ministerského odboru... Co se od té doby změnilo? Je dnes nějak vhodnější?
Další aspekt: v Česku žijí lidé, kterým estébáci nebo jejich práskači zničili životy, rozbili kariéry. Žijí u nás oběti perzekuce StB. Často se jim nedaří nejlépe. Zrušit podmínku, že nomenklatura zločinného režimu a její tajná policie nesmí do několika státních funkcí, to by bylo jako jim vlepit na stará kolena ještě facku. Ale nejen to - stát by těmto lidem řekl: Byli jste blbci, hlupáci, totalitnímu režimu jste se vzpouzeli zbytečně.
Nacismus jako komunismus
Proti lustráku se vytahují stejné argumenty: nerozlišuje mezi oběťmi a lidmi, kteří chtěli sami práskat na druhé, aby se dostali výš. Spoléhá se na záznamy StB, tedy na materiály nedůvěryhodné, nepřátelské organizace.
Jenže lustrační zákon agenty StB nijak krutě neomezuje, brání jim vykonávat jen málo státních funkcí. A ona nedůvěryhodnost StB? Její systém je dobře znám, byl propracovaný, StB počítala s tím, že její vlastní lidé lžou a podvádějí, a měla vymakaný postup, jak podvody eliminovat. Neznamená to, že se dá evidenci StB stoprocentně věřit, ale minimálně je dobře kontrolovatelná, sledovatelná.
Základní smysl lustračního zákona? Bránit špičkové státní funkce před lidmi, u nichž se ví, že sloužili nesvobodě, totalitě. (Někteří sloužili jistě dobře.) Dnes žijeme ve svobodném státě, v zemi, která se hlásí k demokracii a která odmítá totalitu.
Dodnes lidi řvou jak tuři, když se někde objeví nacista. Právem. Nacismus byl zvířecí, odporný režim. Komunismus byl ale úplně stejný - zůstalo po něm obrovské množství obětí. Na estébáky a komunisty se však u nás z neznámých důvodů uplatňují měkčí měřítka. Hrubý omyl. Podstata nacismu a komunismu je stejná: nesvoboda, útlak.
Nejde o lustrační zákon, ten ať se klidně zruší a nahradí modernější normou. Jde o parametry, které stát stanoví, o to, co vyžaduje po občanovi, který hodlá spravovat věci svých spoluobčanů. (Něco jiného je volba poslanců, senátorů či prezidenta - pokud si lidé vědomě zvolí estébáka, je to jejich vůle.) V budoucím zákonu o službě ve státní správě jistě musí zůstat bezúhonnost. A do ní se nemůže vejít fakt, že někdo dobrovolně ničil lidi ve svém okolí. Že byl v nomenklatuře totalitního režimu.
Andrej Babiš a jeho ANO 2011 dostali hodně hlasů ve volbách. Ačkoliv se psalo o tom, že slovenský Ústav paměti národa Babiše vylustroval jako agenta StB. Je argumentem ke zrušení lustráku to, že na něj kašle x procent voličů? Ne. Je velký rozdíl mezi tím, koho lidé ve volbách zvolí, a mezi tím, koho stát jmenuje do funkce.
Vrchol absurdity
Vrcholem absurdity by bylo zrušit bez náhrady lustrační zákon kvůli Babišovi. On sám přece ví, že sloužit komunistické tajné policii byl malér. Proto se brání, proto se soudí s Ústavem paměti národa, proto stále opakuje, že agentem nebyl. Kdyby si myslel, že donášet bylo v pořádku, veřejně by jistě prohlásil něco jako: Jsem na spolupráci s StB hrdý, jsem hrdý na to, že jsem za totáče práskal na kolegu. - On si nic takového nemyslí, nic takového neříká. Ví, že by ho spolupráce s StB vylučovala z vysokých funkcí. Uznává, že ministr by neměl být ve své minulosti práskačem. A nic na tom nemění fakt, že by tu normu rád zrušil.
Lustrační zákon není potřeba. Ale stále dál potřebujeme, aby ve špičkových funkcích svobodného státu pracovali lidé, kteří v minulosti svobodu druhých nepotlačovali. Jinými slovy: lustrační zákon je možná passé, ale estébáci by ve vládě sedět neměli. Nežijeme v totalitní zemi.
