Praha - Naděje, že se lidé v dohledné době dostanou rychle a pohodlně na letiště v Ruzyni, se po dnešku výrazně zvýšila. Aktuálně.cz zná výsledky páteční schůzky správců železnice a městských částí, podle nichž by tam měla nejpozději v roce 2023 vést nová trať.
Pražané a turisté by se tak z centra Prahy na Letiště Václava Havla dostali za zhruba 20 minut. Dnes to s přestupem na autobus 119 trvá zhruba dvojnásobnou dobu.
Podobně by se měla zkrátit i cesta do Kladna, která by měla trvat okolo půl hodiny.
Modernizaci trati z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště v Ruzyni dosud blokovala Praha 6. Ta ještě v době, kdy zde byl starostou Pavel Bém z ODS, vydala usnesení, že modernizaci trati či výstavbu rychlodráhy povolí pouze v případě, že většina trasy na jejím území povede pod zemí. A trvala na tom i poté, co se starostou stal Tomáš Chalupa z téže strany.
Cena klesne na polovinu
Nové vedení Prahy 6 však z původního požadavku hodlá slevit a drtivá většina trasy tak bude moci vést po povrchu. Cena celé stavby klesne zhruba na polovinu – z bezmála 40 miliard na zhruba 18 až 22 miliard.
"Kdybychom dál trvali na zahloubení, tak vlak na Ruzyň nikdy nepojede, protože to nikdo nebude schopen ani ochoten zaplatit," uvedla místostarostka Prahy 6 pro dopravu Petra Kolínská (SZ), která do vedení radnice nastoupila po podzimních komunálních volbách. "Budeme revokovat předchozí stanoviska radnice a dnes k tomu byl učiněn první krok," dodala.
"Vítáme rozhodnutí Prahy 6. Chceme začít stavět v co nejkratší době, abychom na tento projekt mohli použít prostředky z operačního programu Doprava 2. Našim cílem je, aby se lidé konečně mohli dostat železnicí na letiště do 20 minut a aby 20 tisíc lidí mohlo tuto trasu denně používat pro cestu do Prahy," řekl na dotaz Aktuálně.cz ministr dopravy Dan Ťok.
Během dnešního zhruba čtyřhodinového jednání se zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a městských částí Praha 6 a Praha 7 shodli na tom, že nejlepší bude varianta dvojkolejné trati, která by byla zahloubena pouze v kratším úseku u nádraží Praha - Dejvice a u Stromovky.
Právě tato varianta vyšla ze studie proveditelnosti, kterou si nechalo udělat SŽDC, nejvýhodněji. "Jednání Prahy 6 a Prahy 7 bylo velice vstřícné," potvrdil náměstek ředitele SŽDC Bohuslav Stečínský.
Trasa Praha - Ruzyně (Kladno)
1993 Obce na trati Praha - Kladno spolu s Českou správou letišť a Českými drahami založily společnost PraK, která měla výstavbu zajistit. Stát měla 5,8 miliardy korun - polovinu toho, co protažení metra na Ruzyň. Stavba měla začít v roce 1996.
2000 Česká správa letišť oznámila, že zprovozní rychlodráhu na letiště do roku 2004, náklady měly být šest miliard včetně vlaků.
2004 Náklady vycházejí na 13,5 miliardy. Stavbu ale odmítá Praha 6, která nechce, aby trať vedla po povrchu. A prosazuje prodloužení metra.
2005 Vláda rozhodla, že trať Masarykovo nádraží - Ruzyně - Kladno bude pilotní PPP projekt.
2006 Radní Prahy rozhodli, že se na letiště postaví metro; nejdříve úsek z Dejvické do Motola, poté až na Ruzyň.
2008 Společná deklarace ministra dopravy, středočeského hejtmana a primátorů Prahy a Kladna schvaluje přípravu stavby. Náklady se odhadují na 32 miliard, metro má stát 40 miliard.
2009 Stát dává projekt rychlodráhy k ledu. Oznámil, že nemá peníze. Nepočítá se už ani s metrem.
2011 Začínají tři roky dohadů, jak dopravu na letiště vyřešit. Střídají se varianty tramvajové trati či vlaku ze Smíchova, tzv. Semeringu, ze hry nevypadává ani metro či návrat k rychlodráze.
2014 Nová pražská koalice dává do koaliční smlouvy podporu rychlodráze, zatím od nové stanice metra Veleslavín.
Vlak každých pět minut
Trať by měla vést po tělese tzv. Buštěhradské dráhy. Cesta z Masarykova nádraží v srdci Prahy na letiště by měla trvat nejvýše 25 minut, do Kladna pak zhruba půlhodinu. V Praze by vlak jezdil maximální rychlostí 60 až 80 kilometrů za hodinu, mimo ni pak i stodvacítkou.
Vlaky z Masarykova nádraží by ve špičkách mohly jezdit v pětiminutových intervalech, v zastávce Hostivice by pak každá druhá souprava pokračovala do Kladna, zbylé pak na letiště.
I když na podobě trati panuje shoda, definitivní rozhodnutí leží na ministerstvu dopravy. "Rozhodnutí padne poté, co SŽDC předloží konečnou verzi studie proveditelnosti. Pokud se vypořádá se všemi připomínkami, mohli bychom rozhodnout během podzimu," uvedl ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna. Podle něj musí SŽDC ještě podrobně dopočítat všechny varianty řešení. A potvrdit, že ta domluvená je ze všech nejvýhodnější. To by však neměl být problém.
I tak je poté k začátku stavby dlouhá cesta. Protože chce SŽDC na projekt evropské peníze, musí jej dát ke schválení Evropské komisi. Současně musí nechat zpracovat i studii vlivu na životní prostředí EIA a čekat na územní rozhodnutí.
Aby většinu nákladů zaplatila EU, musí být stavba hotova do konce roku 2023. "To je nejzazší termín, kdy mohou být čerpány dotace pro toto programové období. Je snaha je samozřejmě využít," podotkl vedoucí odboru fondů EU Marek Pastucha.
