Průzkumy často odhalují, že Češi neoplývají příliš dobrou znalostí moderní historie. Pro Jana Palacha to, zdá se, neplatí. O jeho sebeupálení neslyšelo podle průzkumu pouze šest procent populace. Zatímco však u padesátníků nebo šedesátníků je takových lidí ještě méně, u mladých mezi 18 až 24 lety je to téměř každý pátý. I to je však výrazně lepší výsledek než třeba u znalosti pojmů normalizace nebo pražské jaro.
"Když mluvíte o normalizaci, spousty studentů neví, proč by se jí měli zabývat. Ale Palachem ano - je to stejně mladý člověk jako oni, je to příběh, kterému se prostě nedá vyhnout," komentuje výsledek průzkumu Mikuláš Kroupa, ředitel spolku Post Bellum, který si průzkum zadal.
Další čísla však už Kroupu optimismem nenaplňují. Průzkum také ukázal, že o Palachovi sice slyšel skoro každý, ale jen malá část dokáže popsat také kontext jeho činu. "Většina národa nedokáže pochopit, proč to Palach udělal. Když se zeptáte žáků, řeknou vám, že to byl ten student, co se upálil proti komunismu. Ale co je komunismus, v jaké době to bylo, proti čemu protestoval, co následovalo potom, už nedokážou říct," dodává Kroupa.
"Palachův odkaz není časově omezený"
Téměř každý druhý respondent do 24 let hodnotí Palachovo sebeupálení jako hrdinský čin. S přibývajícím věkem však jejich poměr výrazně klesá. V nejstarší kategorii (55-64 let) si to myslí už pouze 19 procent z nich, naopak téměř polovina se domnívá, že jeho smrt byla zbytečnou obětí.
Kroupa si myslí, že starší lidi k tomuto názoru vedou jejich vlastní životy v komunistické diktatuře. "Všichni byli dotčeni otázkou, jak to, že se mladý člověk upálil a ty si klidně chodíš do fabriky, na pivo, zatímco tady někdo hrozným způsobem trpí za společnou věc."
Čin Jana Palacha po 50 letech oslovuje více mladou generaci. Mladí lidé se také častěji domnívají, že je důležité památku Jana Palacha připomínat, vyplývá to z šetření, které pro Post Bellum provedla agentura @NMS_MrktRsrch: pic.twitter.com/L3XDHCBukk
— Paměť národa (@Pametnaroda) January 16, 2019
Lidé, kteří na rozdíl od nejmladších dotázaných žili v komunistickém Československu, na čin mohou hledět i tak, že nevedl k žádným masovým protestům či generální stávce, která by tehdejší režim změnila. Z tohoto pohledu se pak Palachova oběť může skutečně jevit jako zbytečná. Kroupa si to však nemyslí.
"Záleží na nás, jakou smysluplnost čin bude mít. Nemůžeme ho uzavřít do časového vymezení, že platí třeba jen do roku 1971. Jeho odkaz je mezi námi stále přítomný. Žijeme v době, kdy se máme bránit cenzuře a dezinformacím. Máme být připravení se spojit proti diktátorským tendencím, které ve společnosti jsou stále přítomné. Sice jsme je v roce 1989 porazili, ale to neznamená, že zmizely," dodává Kroupa.
Anketa: Jak hodnotíte sebeupálení Jana Palacha?
| Celkem | Ženy | Muži | 18-24 let | 25-34 let | 35-44 let | 45-54 let | 55-64 let | |
| Jako zbytečnou oběť | 39 % | 41 % | 36 % | 26 % | 33 % | 37 % | 42 % | 48 % |
| Jako hrdinský čin | 25 % | 23 % | 28 % | 44 % | 30 % | 24 % | 22 % | 19 % |
| Jako mučednickou smrt | 25 % | 20 % | 30 % | 25 % | 29 % | 29 % | 23 % | 19 % |
| Jako sebevraždu | 17 % | 14 % | 19 % | 27 % | 20 % | 15 % | 16 % | 11 % |
| Jinak | 3 % | 2 % | 4 % | 2 % | 4 % | 2 % | 2 % | 5 % |
| Nijak | 8 % | 10 % | 5 % | 6 % | 10 % | 10 % | 5 % | 7 % |
Pozn.: Respondenti mohli označit více možností.
