Čím chtějí jednou být, často lidé neví ani po maturitě. Natož ve čtrnácti letech, kdy si vybírají střední školu. Přesto dvě třetiny českých dětí po deváté třídě odchází na úzce zaměřené obory. Jak v některých regionech ukázal letošní přetlak přihlášek na gymnázia či lycea, někdy ani školáci jinou možnost nemají. Na všeobecnějších oborech není dostatek míst.
Jedním z cílů ministerstva školství pro roky 2023 až 2027 je proto dostat na všeobecné obory 50 procent středoškoláků, což odpovídá průměru v zemích Evropské unie.
"Máme poměrně vysoký podíl odborných maturitních oborů, jejichž odbornost je ale hodně rámcová. Není tam jasná vazba na povolání a jejich absolventi směřují na vysoké školy," říká náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Jako příklad uvádí průmyslové, obchodní či pedagogické střední školy.
Ministerstvo proto navrhuje, aby se některé třídy na odborných školách proměnily na lycea. Jejich výuka se více podobá gymnáziím. Lycea mají oproti odborným školám o deset procent víc všeobecných předmětů, jako jsou cizí jazyky, matematika, fyzika, dějepis či společenské vědy. Naopak by ubylo praxe či v případě průmyslových škol elektrotechnicky zaměřených předmětů.
Změny mají být postupné. "Pokud jsou na průmyslovce čtyři třídy, tak tři by se zachovaly a z jedné by udělali lyceum. Když se to osvědčí, můžou přidat druhou třídu lycea na úkor běžné třídy," vysvětluje náměstek Nantl. K více všeobecnému vzdělání by se tak mohlo dostat více žáků, aniž by se musely otevírat nové školy.
Vystudování lycea by mělo pomoci také jeho absolventům při následném studiu na univerzitách. Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že na vysokých školách je více studentů ze středních odborných škol. Loni se jich na univerzitu po maturitě zapsalo o dva tisíce více než gymnazistů.
Jaký je rozdíl mezi lyceem a gymnáziem?
Jak lycea, tak gymnázia jsou středoškolské obory zakončené maturitou. Lycea se dají považovat za "střední cestu" mezi odbornými školami a gymnázii. Na rozdíl od středních škol žáci na lyceích získají větší podíl všeobecného vzdělání, avšak bude ho méně než na gymnáziích. "Na lyceích zůstává zachována praktická část výuky a je proto vhodnější pro děti, které nejsou tolik akademicky orientované," vysvětluje náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Absolventi středních odborných škol ale mají podle Nantla při přechodu na vysokou školu větší problémy. Chybí jim totiž některé všeobecnější znalosti. "Zejména u technických vysokých škol víme, že by se jim hodili absolventi lyceí, protože by měli větší základ matematiky," říká náměstek.
Jelikož bude více hodin všeobecných předmětů, budou se podle něj nejspíše muset někteří středoškolští učitelé přeškolit. Odborné předměty ale nadále zůstanou, například na technickém lyceu se může vyučovat i průmyslový design.
Ministerstvo nepočítá s tím, že by s touto změnou přišlo omezování učňovských oborů. Stejně tak neplánuje celorepublikově rozšiřovat gymnázia. To koneckonců nedoporučují ani kraje, které střední školy zřizují.
"Ředitelé gymnázií další rozšiřování kapacit nedoporučují, a to s ohledem na jejich zkušenosti, kdy žáci z posledních míst výsledkových listin při přijímacím řízení stačí na gymnaziální vzdělávání jen obtížně a často se trápí," upozorňuje náměstek hejtmana Libereckého kraje Jiří Čeřovský (ODS).
Lycea začnou v českých školách přibývat už od příštího roku. Například Střední průmyslová škola v Liberci otevře dvě třídy technického lycea se specializací na 3D technologie, webové aplikace a multimédia, na Vysočině plánují znovu otevřít přírodovědné lyceum, v jihomoravské Břeclavi si budou moct od příštího školního roku žáci vybrat navíc jednu třídu technického a jednu třídu ekonomického lycea. Ve Veselí nad Moravou otevřou navíc třídu pedagogického lycea.
"Příští rok vyjde o hodně víc žáků ze základních škol, takže je třeba přizpůsobit kapacity. Některá lycea již byla schválena, ale teď jsme se shodli, že jejich počet ještě navýšíme," říká Andrzej Bartoś, který v Jihomoravském kraji dohlíží na kvalitu odborných škol.
Rozšířit možnosti všeobecného vzdělávání doporučují i odborníci. Podle nich by to mělo vést ke zmírnění nerovností, se kterými se střední vzdělávání v Česku pojí. Jak popisuje analýza PAQ Research, žáci odborných škol mnohem častěji vzdělávání opustí předčasně. Odborný obor je pro ně mnohdy až druhou volbou, školy pak často mění, což prodlužuje a prodražuje studium.
Úzce specializované obory a nedostatek kvalitního všeobecného základu navíc absolventům podle výzkumu nabízejí menší uplatnění. Až 38 procent mladých v Česku po studiu na odborné škole nastoupí do práce v nesouvisejícím oboru.
