* Aktuálně.cz a [portál Moderní dějiny](http://www.moderni-dejiny.cz/) přinášejí seriál "Svědectví o svobodě". Přináší postřehy o tom, jak se Česko změnilo od roku 1989. * 20 let svobody nehodnotí žádné V.I.P. osobnosti, ale lidé spíše méně známí. Všichni však mají svůj příběh z doby totality. * Vybíráme postřehy o tom, co se v naší zemi podařilo, co se nezměnilo vůbec, nebo co jsme naopak úplně pokazili. * Dnes čtěte nekompromisní svědectví Zdeny Mašínové, která České republice a nastupujícím generacím nevěští dobrou budoucnost.
Olomouc - "Já osobně ve svých šestasedmdesáti letech už nečekám vůbec nic," říká sestra dvou slavných mužů, kteří svými skutky z 50. let stále jitří veřejné mínění.
"Lituji mladou generaci. Mám obavy, že si bude muset prožít něco podobného, jako jsme prožili my. Je to veliká škoda. Protože naděje, ta tady asi byla," hodnotí velmi skepticky Zdena Mašínová uplynulé dvacetiletí.
Celý život byla pronásledovaná kvůli svým bratrům, kteří se v padesátých letech prostříleli skrz železnou oponu a dodnes velmi nesmlouvavě rozdělují českou společnost.
Otce sourozenců Mašínových popravili nacisté, matka zemřela v komunistickém vězení. Jako by se dějiny celé rodině za něco velmi krutě mstily.
"Když se před dvaceti lety začalo mluvit o sametové revoluci a objevila se hesla 'nejsme jako oni', tak už jsem tušila, že jde ve skutečnosti jen o obrovský happening," říká Zdena Mašínová rezolutně.
"A bohužel moje předpoklady se splnily. Pro mne takzvaná sametová revoluce neexistovala," tvrdí žena.
Věznice stále na dohled
S manželem bydlí v činžovním domě v Olomouci, který po roce 1989 restituovala.
Výhled z okna má příznačný - přímo na olomouckou věznici. Tam ji režim v roce 1953 nechal zavřít, když její bratři unikli za hranice.
"Ne nadarmo jsem se narodila do totality nacistické a musela jsem prožít totalitu komunistickou. Proto jsme se nestala tak naivní," pokračuje v hodnocení současnosti Zdena Mašínová.
A dodává, že ač je nyní její život "hmotně uspokojivý", není to pro ni tak důležité. "Prioritou pro mne byla vždy morálka. Ale dnešní společnost je postavená na lžích a krádežích a tím se rozvrací mladá generace," myslí si.
Podle ní mohou další generace prosperovat jen tehdy, když mají dobré příklady. A ty dle Mašínové v současné české společnosti nejsou. "Já široko daleko žádný příklad pro mladé lidi nevidím. Mladých je mi hrozně líto."
Na otázku, zda se domnívá, že byly časy někdy lepší, Zdena Mašínová odpovídá, že ideální to nebylo nikdy.
"Ale než byla vymýcena elita této země jak nacismem tak komunismem, přece jenom tady byly postavy ve společenském životě, které mohly být příkladem. Ale dnes nevidím nikoho, kdo by mohl udávat tón a být oporou společnosti. To je pro mne nejsmutnější."
S bratry mluvím každý den
Téměř pět desetiletí byla tato energická žena pozorně sledována Státní bezpečností. Komunisté čekali, jestli se přes Zdenu Mašínovou nějak nedostanou k jejím bratrům. Nedočkali se.
S bratry si denně telefonuje, neočekává však, že by se spolu někdy potkali na české půdě. Jezdí za nimi do Spojených států, spolu se sešli i na Slovensku.
Zdena Mašínová přiznává, že se jí život v posledním dvacetiletí hodně proměnil. "Nejsou na mě nasazováni agenti, lidé se mě nestraní, po značném úsilí jsem dokázala restituovat část rodinného majetku, který byl poctivě a za velkých obětí rodinou vybudován."
Uplynulých dvacet let se Zdena Mašínová doslova prodírala nejrůznějšími archivy, aby vypátrala co nejvíce detailů o osudech své rodiny.
Komunisté zasloužili trest
Našla i podrobné zápisky Státní bezpečnosti, která ji sledovala na každém kroku.
Dne 25.června 1954 si soudruzi z StB poznamenali, že Zdena byla ve 21.10 hod. spatřena v pokoji při úpravě vlasů. Ve 22.30 si estébák zapsal, že Zdena uvedený dům už neopustila...
Výsledky svých archivních bádání sepsala spolu se svým manželem Rudolfem Martinem v knize "Čtyři české osudy, tragický úděl rodiny Mašínovy".
Když vypočítává svá zklamání z polistopadového vývoje, pak mezi ně zařazuje i skutečnost, že nebyla zakázána komunistická strana.
"Já dostala v naší rodině zásadovou výchovu. A věděla jsem, že za každý prohřešek musí být člověk potrestán. Ale protože po listopadu k tomu nedošlo, věděla jsem, že společnost takto nemůže fungovat. Nikdo vlastně potrestán nebyl," lituje Zdena Mašínová, že proti pachatelům komunistických zločinů se nepostupovalo důrazněji.
