Praha - Výročí revoluce roku 1989 budou nejhlasitěji slavit Češi, spolu s nimi Poláci a Slováci. Ticho však bude v Maďarsku.

Pro 63 procent Čechů bylo totiž budování demokracie víceméně úspěšné a srovnatelně spokojení jsou i severní a východní sousedé.  Pro 66 procent Maďarů však skončilo uplynulých 20 let porážkou.

Sociologové pro společnost PASOS zjistili i to, že kladné hodnocení převratu se zlepšilo v několika posledních letech.

„Na Slovensku se lépe hodnotil minulý režim ještě v roce 2005, až teď jsou na tom lépe současné poměry," upozorňuje Oľga Gyarfášová, která reprezentativní výzkum ze čtyř zemí pro PASOS zpracovala.

V Česku se podle výzkumu CVVM hodnotil komunistický režim lépe pouze v období politické a ekonomické krize v letech 1997-1999. Chvála polistopadových poměrů také výrazně posílila v poledních dvou letech.

„Znamená to, že se poměry konsolidovaly. Lidé jsou přesvědčeni, že země jde správným směrem," shrnuje zkušenosti Středoevropanů Gyarfášová.

Svoboda a mýtus bezpečí

Lidé hodnotí převrat kladně zvláště z toho důvodu, že občany osvobodil od státního dohledu.

„Rok 1989 přinesl víc svobody pro osobní život, cestování, volbu profese. Takový pohled je absolutně dominantní," vysvětluje socioložka Zora Bútorová a dodává: „Přinesl také celý balík ztrát v sociální oblasti, hlavně hrozbu nezaměstnanosti."

Mýtus o sociálním bezpečí za minulého režimu se podle Bútorové přenáší i na generaci, která komunismus nezažila.

„Dříve měli lidé všechny jistoty, dostali byt, práci. De facto měli nalinkovaný život. Měli všechno na přežití, ale nic pro život. Nemohli si plnit své sny. My máme život těžší, ale není nalinkovaný, musíme se bít o práci, o bydlení, o zabezpečení dětí, ale máme možnost svobodné volby," řekl třeba sociologům jeden z účastníků výzkumu.

Nedostali šanci

Z pohledu sociologů jsou nejzajímavější sporné momenty posledních let.

„Lidé si během převratu přáli politickou svobodu, teď však mají pocit, že možnost ovlivnit veřejný život nedostali. Chtěli rovnost šancí, aby mohl slušný člověk při dodržování pravidel dosáhnout přiměřeného vzestupu. Teď však vidí, že se pravidla nedodržují, že rozhoduje korupce a klientelismus," připomíná zklamané naděje roku 1989 Bútorová.

Průzkum CVVM například informuje, že dosáhnout dobrého společenského postavení a najít kvalitní práci je dnes pouze pro necelých 30 procent Čechů snazší, než před listopadem. Ovlivnit politický život je snazší pouze pro 31 procent Čechů. „Na Slovensku máme ještě horší čísla," doplňuje Oľga Gyarfášová.

Lidé sice dostali před dvaceti lety na výběr víc politických stran, letní průzkum Eurobarometru však ukazuje, že v zemích Visegrádu stranám věří nejvýš patnáct procent občanů jedné země.

Příliš spokojení

Varováním pro sousedy je Maďarsko, kde lidé hodnotí demokratický systém příkřeji než reálný socialismus osmdesátých let. Podle sociologů skepsi posiluje ekonomická krize. Maďaři ji vedle Lotyšska a Rumunska pocítili z postkomunistických zemí nejhůř.

Naopak Slováci, Poláci a Češi zatím krizí proplouvají bez velkých ekonomických otřesů.

Tuzemská spokojenost je však důvodem, že se poměry konzervují. „Demokracie se stabilizovala, teď by mělo jít o její kvalitu. Lidé si však zvykli, že je špinavá," míní Gyarfášová. Samotná nespokojenost s politikou přitom není důvodem, aby se někdo snažil o změnu.

„Už jsme všichni daleko od listopadu a Slováci už zapomněli na Mečiara, kdy bylo třeba o demokracii bojovat. Snižuje se úroveň důvěry a lidé si už také vyzkoušeli, jak je těžké něco ve veřejné sféře změnit," vypočítává socioložka Bútorová další důvody, proč nejsou politické změny na dohled.