Recenze - Pražské Studio Hrdinů v koprodukci s brněnským Kabinetem múz zahájilo novou sezónu premiérou autorské inscenace Simony Petrů a Kamily Polívkové - Mileniny recepty. Inscenaci o dvou nekonformních ženách - matce a dceři - Mileně Jesenské a Honze Krejcarové - a jejich společném dialogu, který nikdy neměly šanci vést.
Režisérka Kamila Polívková obsadila hlavní role herečkami s výrazným komickým potenciálem - Ivanou Uhlířovou a Naďou Kovářovou. Poněkud překvapivě ale mladší Uhlířová záměrně ztvárňuje Jesenskou a starší Kovářová Krejcarovou. Ztrácí se tak věkový rozdíl a diváci se s hrdinkami potkávají jako se zkušenými, dospělými a především sobě rovnými.
Ať už je váš vztah k oběma ženám jakýkoliv, nečekejte od inscenace dokument jejich vztahů a životů. Polívková s Petrů si berou osudy hlavních hrdinek spíš jako jakousi startovní pozici a východisko pro dialog, který spolu postavy vedou.
Milena Jesenská zemřela v koncentračním táboře když bylo Honze pouhých jedenáct let a neměla tedy nikdy možnost si s dcerou promluvit jako s dospělou ženou. O to zajímavější je monologický dialog, který spolu tyto příbuzné vedou.
Pryč se zdravým rozumem
Příznačné je v tomto případě i zasazení do kuchyně - jako do magického místa, kde by se měla odehrávat všechna harmonická rodinná setkání typu nedělní oběd a ostatně i samotný název inscenace - Mileniny recepty, který je shodný s názvem první publikace Mileny Jesenské. Už to dává tušit, že se kakofonie obou životních příběhů ponese v ironickém a relativizujícím duchu.
Od Honzy se v inscenaci dozvídáme, že Milena, která prostřednictvím své sbírky receptů radí ženám, jak ozvláštnit svůj kulinářský repertoár, byla ve skutečnosti mizerná kuchařka a k večeři pravidelně servírovala chleba se salámem. Ne zcela harmonické setkání v kuchyni a "pokec o životě" mezi matkou a dcerou pak poněkud zastiňuje skutečnost, že Krejcarová neměla zájem starat se o to, jestli má jejích pět dětí co jíst a nakonec jí byly odebrány.
I to, že během představení několikrát zazní, jak otravný, nemožný a přízemní je zdravý rozum je poněkud úsměvné tváří v tvář skutečnosti, že Krejcarová se nestará prakticky o nic, jen rozhazuje své dědictví. Právě toto relativizování informací a neustálé balancování na hranici ironie tvoří v inscenaci velmi zajímavou polohu.
Pryč s dramatickým divadlem
Těžiště inscenace stojí především na skvělém textu Simony Petrů a Kamily Polívkové, ve kterém se vyváženě střídají komické situace s těmi tragičtějšími. I hlubší emoce jsou ale shazovány, ať už samotným textem, způsobem jakým jsou vyprávěny, nebo druhou postavou. Poslední varianta je však poněkud nešťastná, protože tříští divákovu pozornost a dělá situaci zbytečně popisnou.
Polívková vsadila na nesituační dialog, střídající se s dialogy monologickými, ale tuto nedramatičnost se pokusila vyvážit klauniádami obou hereček, což se ukázalo jako ne zcela dobrá volba. Když Naďa Kovářová, jako Krejarová, velmi neromanticky vypráví o svých silných emočních i sexuálních pnutích k Egonu Bondy, maže si Uhlířová nenápadně tvarohem vousy, nasazuje brýle a předvádí nadrženého Bondyho s trubkou mezi nohama.
To, co by mohlo být právě oním relativizujícím prvkem tak z nesouladu obou solitérních situací vychází spíš jako nepodstatná epizodka. Což je škoda, protože právě tyto promluvy dělají z Honzy Krejcarové obyčejnou smrtelnici.
Pryč s časem
Mileniny recepty jsou bezesporu zajímavým počinem "napůl". Z části brněnskou a z části pražskou inscenací, z části improvizačním divadlem, scénickou skicou a minimalistickým herectvím. Její nevýhodou je ale bezesporu délka a v celku zbytečná závěrečná scéna v tylových sukýnkách, kde se znovu opakuje to, co už bylo několikrát vyřčeno. Tentokrát navíc s figurantem, na kterém se, opět velmi popisně, ilustruje vztah obou žen k "běžným" mužům.
V každém případě ale inscenace oplývá potenciálem minimalistického divadla Kamily Polívkové a hereckého umu obou hlavních představitelek. A podle mého názoru bude ještě zajímavější, až si po pár reprízách "sedne".
Simona Petrů, Kamila Polívková: Mileniny recepty. Režie a výprava: Kamila Polívková. Dramaturgie a textová spolupráce: Jan Horák. Hrají: Naďa Kovářová, Ivana Uhlířová a Tomáš Kadlec. Premiéra 9. září 2013 v ve Studiu hrdinů v Praze a 15. září 2013 v Kabinetu múz v Brně.
