Podle 14 procent dotázaných se naopak informační válka Česka netýká, protože současný konflikt je podle nich věcí jen Ruska a Ukrajiny. Dalších 15 procent Čechů míní, že informační válka je pouze záminkou západních vlád včetně české k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Zbylých 19 procent na věc nemá názor.
"Názor, že Česko je součástí informační války vedené Ruskem, zastávají nejčastěji mladí lidé do 29 let (62 procent) a lidé s vyšším vzděláním. Totéž platí i na Slovensku," uvedl spoluautor výzkumu Michal Kormaňák ze společnosti Ipsos. Slovenska se informační válka netýká podle 16 procent jeho obyvatel, 29 procent ji vidí jako záminku k omezování svobod a 15 procent nemělo názor.
Blokování osmi dezinformačních internetových stránek, ke kterému v Česku koncem února přistoupilo doménové sdružení CZ.NIC, je sporné podle 21 procent lidí. Souhlasili s tím, že vláda a parlament by nejdřív měly schválit změnu zákonů včetně definice dezinformací a stát by pak měl k blokování webů lepší právní nástroje. Za nepřijatelný krok blokaci považuje 22 procent dotázaných.
Slováci s blokováním dezinformačních webů souhlasí mírně méně. Na Slovensku takové internetové stránky může znepřístupnit Národní bezpečnostní úřad na základě novely zákona o kybernetické bezpečnosti. Začal s tím v polovině března, zatím čtyři weby zablokoval na dobu do 30. června.
Takový krok v době ohrožení státu schvaluje 39 procent Slováků, pětina ho považuje za sporný, protože rozhodování úřadu o důvodech blokace je podle nich kvůli utajování netransparentní. Za nepřijatelné s ohledem na svobodu slova blokaci považuje 28 procent lidí na Slovensku.
Data pochází z průzkumu, který zhruba měsíc po vpádu ruské armády na Ukrajinu provedla pro středoevropské výzkumné konsorcium Central European Digital Media Observatory společnost Ipsos. Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února, průzkum se uskutečnil od 31. března do 6. dubna. V Česku se pracovníci agentury dotazovali 1031 dospělých, na Slovensku 1024 lidí.
