„V Česku neexistuje autentická levice a pravice. Velké politické strany, tedy ČSSD a ODS, jen používají ideologická klišé k získání kontroly nad přístupem k veřejným prostředkům." (Jan Urban)
„Česká společnost víru má. Ale stejně tak má v sobě velikou míru skepse a ostražitosti, proto svou víru tak nějak schovává, aby nebyla nápadná." (Jana Hradilková)
„Proč není vnímání a hodnocení komunismu stejně jednoznačné jako vnímaní nacismu? Protože druhou světovou válku nerozpoutala komunistická ideologie nýbrž nacistická, a hrdinou války byla Rudá armáda, v zádech s komunistickou ideologii." (Adriana Krnáčová)
Tyto a zhruba další dvě stovky odpovědí zazněly v dvacetihodinovém on-line maratonu Aktuálně.cz, během něhož čtenáři kladli otázky týkající se naší novodobé historie i současnosti a bezmála dvě desítky osobností veřejného života na ně odpovídaly.
| Čtěte více 20hodinový on-line maraton: Vy se ptáte, osobnosti odpovídají |
Do debaty se zapojili například dokumentaristka Helena Třeštíková, spisovatelé Ivan Kraus a Jan Burian, právníci Klára Veselá Samková a Tomáš Sokol, publicisté Jan Urban a Vladimír Just, Jana Hradilková a Adriana Krnáčová z nevládních organizací a další zajímaví lidé.
Diskutovat se začalo minulý čtvrtek v 16 hodin a poslední otázky se dočkaly odpovědí v pátek v poledne. Tím také vyvrcholil společný projekt Aktuálně.cz a serveru moderni-dejiny.cz s názvem Dvacet svobodných (během dvaceti dnů nabídlo dvacet známých publicistů, spisovatelů, právníků, historiků, ale třeba i studentů a jejich učitelů své pohledy na dobu nedávno minulou i tu dnešní). Informace o projektu i texty všech účastníků projektu naleznete ZDE.
O politických stranách
Dočkáme se autentické levice? ptali se někteří čtenáři. Nemáte pocit, že se proti ČSSD vede hysterická kampaň? tázali se jiní.
Spisovatel Ivan Kraus, který má mnohaleté zkušenosti z emigrace, má za to, že demokracie zde stále ještě není zakořeněna.
„Myslím si, že dosud nemáme standardní politické strany. Ani nalevo, ani napravo. Jsme stále ještě demokracií 'v záběhu'. Obnova demokracie je dlouhý proces. Jako příklad může posloužit třeba vývoj Německa."
Jana Hradilková je přesvědčena, že například levice se v dohledné budoucnosti změní.
„Hodně záleží na tom, co teď mladým předáváme a jaké hodnoty pro ně budou důležité před třicítkou. Soudě podle těch, které znám já a kteří jsou aktivní, tak je to třeba hodně životní prostředí, a možná překvapivě - rodina. Daleko silněji než generace dnešních čtyřicátníků. Tak si přeberte model té budoucí strany."
| Ivan Kraus (projekt 20 svobodných): Občan Nývlt | |
| Jana Hradilková (20 svobodných): O vlnách strachu a svobody |
Kdo je největší populista
Někteří považují za největší populisty Jiřího Paroubka či Václava Klause, jiné znepokojuje vystupování Radka Johna a jeho strany Věci veřejné.
„Škoda, že jste se nezeptali třeba na největšího hokejistu, to by byl Jágr, že? Z populistů nejvíce obdivuji Bohuslava Sobotku, jak srdnatě vyhlašoval občanskou neposlušnost, když měl jít zaplatit 30,- Kč poplatek k lékaři. Jágra na něj!" napsal písničkář a spisovatel Jan Burian.
Dokumentaristka Helena Třeštíková upozorňuje na různé výzkumy veřejného mínění, jimiž se řada politiků řídí.
„Zdá se mi, že populisty se stávají automaticky ti politici, kteří svá politická rozhodnutí dělají na základě výsledků výzkumu veřejného mínění, nikoli na základě svého politického přesvědčení," napsala Třeštíková.
Diplomat a někdejší disident Heřman Chromý míní, že populismus není vlastní jen politikům.
„Daleko horší, než jsou žebříčky populistů, je samotný populismus, který rezonuje s populismem společnosti," píše Chromý
| Jan Burian: Islandské telecí kůže a naše volby | |
| Helena Třeštíková: O nepřekročitelných hranicích | |
| Heřman Chromý: Občanská společnost - světlo v tunelu |
Komunismus=nacismus?
Proč není komunismus vnímán stejně jako nacismus? Na tuto otázku nacházely osobnosti dva typy odpovědí.
„Vnímat stejně oba režimy nelze. Ačkoli se jednalo o totalitní režimy, byly odlišné tím, jak vznikly. Nacismus jsme poznali dík německé okupaci a válce. Komunismus, i když byl v základě ideologicky převzatý - mohl existovat v české variantě především proto, že jsme se na něm - ať už pasivně, nebo aktivně - sami podíleli," míní například Kraus.
Publicista Jan Urban si myslí, že řadě lidí vyhovuje, když mohou nacismus spojit s Němci, zatímco komunismu se takto jednoduše zbavit nejde.
„Protože českému chápání identity a hodnot tradičně konvenuje, když se vina jaksi preventivně přesune od ,nás' na ,ně'. Máme v tom krásnou tradici - už od Rukopisů. Nacismus byl německý a opovažte se připomínat český fašismus, antisemitismus Druhé republiky nebo kolaboraci. Stačí nacismus identifikovat s němectvím a o české vině mlčet. Problém komunismu je v tom, že tam jsme to neoddiskutovatelně byli my všichni," píše Urban.
| Jan Urban: Máte šanci, mladí… | |
| Klára Veselá Samková: Cesta tam a zase zpátky | |
Právnička Klára Veselá Samková míní, že obě totality by měly být vnímány podobně.
„Protože komunistická strana stále existuje a má svoje mocenské zájmy, které přímějšími či postrannějšími způsoby dovede prosadit … Představte si, že by mělo v Německu dojít k denacifikaci a v Reichstagu zároveň pokračovala NSDAP pod vedením některého z pohlavárů, kteří by nebývali byli odsouzeni v Norimberském procesu. Vnímáte tu absurditu?" ptá se Veselá Samková.
O absenci étosu a víry
Řada čtenářů si stěžovala na to, že v české společnosti podle nich chybí víra a étos. Některé odpovídající osobnosti to ale nevidí tak černě.
Právník Tomáš Sokol je přesvědčen, že tyto stesky jsou zbytečné. Češi podle něj nejsou mezi ostatními národy žádnou výjimkou.
„Víte o nějaké zemi, kde víru nebo étos (jako celek) mají? A jestli někdy někde něco takového měli. Já tedy ne. Ovšem, abych nebyl zcela cynický, tam, kde jsem byl a mohl hovořit s lidmi, prostě žije většina normálních slušných lidí. O víře a étosu moc nediskutují."
Ani bývalá ředitelka Transparency International Adriana Krnáčová nemá pocit, že by se tyto věci ze společnosti vytratily.
„Má ho, ale je atomizovaný, ukotvený v jedincích. Zcela jistě se nenachází na těch místech, které nejvíce ovlivňují veřejné mínění."
| Tomáš Sokol: Měla se zakázat KSČ? A proč se tak nestalo? | |
| Adriana Krnáčová: Důvody negativního morálního salda: korupce a závist |
Je marxismus špatný?
Naopak v pohledu na marxismus se většina debatujících spíše shodla.
„Přečtěte si Komunistický manifest (plus některé jeho příležitostné antisemitské výroky) a uvidíte, že Karel Marx byl a je hlasatelem nenávistné ideologie, vyzývající k (třídnímu) násilí. V tomto smyslu nebyl Leninem, Stalinem, Trockým, Pol Potem ani Maem vůbec zkreslen, naopak, spíše jen tvůrčím způsobem rozvinut. Učení o třídním boji je učení zavrženíhodné a zrůdné, plodící násilí, stejně zrůdné jako učení o nadřazenosti ras," napsal publicista Vladimír Just.
„Nepracuje se základním principem - svobodou a volnou soutěží. A samozřejmě následnou zodpovědností. Takže to nemůže fungovat," doplnil Justa publicista Josef Albrecht.
| Vladimír Just: Starost o životní prostředí včera a dnes | |
| Josef Albrecht: Jak je těžké vybrat si opravdu dobře... |
A co klip „Přemluv bábu"?
Na málokterou otázku se osobnosti ve svých odpovědích tak moc rozcházely jako v případě klipu režiséra Zelenky a herců Mádla s Issovou „Přemluv bábu".
Zatímco Sokol, Kraus, Vladimír Just a historik Matěj Spurný jej považují za hloupý, ostatním se líbil či je alespoň nijak neuráží.
„Připadá mi hodně hloupé. Když se protagonisté diví, jak může někdo volit levici, když tu 40 let vládnul komunismus, trochu jim uniká, že levice je (stejně jako pravice) základní podmínkou existence parlamentní demokracie," míní Spurný.
„Video mě neuráží, byť bych nikdy o své bábince neřekl 'bába'. Vypovídá o lecčems, rozhodně jsou ale přehnané komentáře, jež v nich spatřují projev mezigeneračních problémů," napsal historik a politolog Stanislav Balík.
| Matěj Spurný: Souboj o dějiny je zápasem o identitu | |
| Stanislav Balík: První volby a dnešek |
