Plzeň - "Milá XY, tak máš za sebou první půlrok školní docházky. Něco jsi zvládla na výbornou, v něčem máš malé rezervy. Nejdůležitější ovšem je, že vše zvládáš s dobrou náladou a úsměvem na rtech. Čteš hezky, ale je před námi ještě pořádný kus práce..." Místo známek mají žáci základní školy v Klánovicích u Prahy na vysvědčení docela dlouhý text. (Úryvek je z ukázky na webu školy.)
Slova místo čísel tam používají k hodnocení prvňáků a druháků už osmým rokem. Podle ředitele školy Michala Černého vypovídá slovní hodnocení o dítěti více než známky a většina rodičů je s ním spokojena.
Na podobné novinky by se měly připravit i další školy napříč Českem. A to jak ty základní a střední, tak mateřské. Ministr školství Marcel Chládek totiž ve své analýze o budoucnosti českého vzdělávání počítá s tím, že se nové hodnocení bude hromadně zavádět už od příštího roku.
Chládkův plán vychází i z průzkumu mezi pedagogy, ze kterého vyplývá, že pro takzvané formativní hodnocení by bylo 76 procent učitelů na základních školách. Návod pro učitele má nyní za úkol vypracovat Česká školní inspekce.
„Na přípravě všech nástrojů a postupů už spolupracujeme s řadou externistů jak z akademické sféry, tak z pedagogické praxe,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Nejviditelnějším nástrojem průběžného hodnocení jsou slovní komentáře. Nepůjde ale jen o ně. Chládek by rád posílil zpětnou vazbu a komunikaci mezi žákem a učitelem. „Formativní hodnocení žáka jeho výkon nejen ohodnotí, ale také vyhodnotí. To znamená, že žákovi i rodiči podá informaci, co se povedlo, co se nepovedlo, a navrhne také možné řešení k zlepšení jeho výsledku v budoucnu. Myslím, že rodiče tento přístup ocení,“ uvedl ministr.
"A to je jednička, nebo dvojka?" ptají se rodiče
Formativní hodnocení má žáky méně porovnávat mezi sebou a zdůrazňovat naopak pokroky každého z nich. „Je to dlouhá cesta, my jsme třeba předělávali školní řád celý rok,“ vysvětluje Hana Stýblová, ředitelka plzeňské školy Vřesinská, kde nové hodnocení zavedou co nevidět.
Výchovná poradkyně z liberecké ZŠ Vratislavice Vladimíra Reinišová však varuje před negativní reakcí některých rodičů. „Rodiče většinou stejně chtějí převádění na známky,“ říká s tím, že její škola ke slovnímu hodnocení přistupuje jen výjimečně, například u dětí s poruchami učení.
Nástup formativního hodnocení však neznamená, že by žáci a rodiče úplně přišli o známky. Ideální je známkování a alternativní metody kombinovat.
Podle Karla Starého z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy je největším problémem, že učitelé zatím žáky průběžně hodnotit neumí. Jejich proškolování by podle něj rozhodně nemělo být jednorázové. „Nelze nic zavádět nařízením,“ podotýká.
S tím souhlasí i Reinišová: „Vezměte si, že učitel má napsat 25 až 30 hodnocení na míru. Nesmí to sklouzávat k tomu, že budou tři čtyři vzory, které vyučující použije a jen tam dodá pár jiných vět. To je potom zbytečné.“
V zahraničí formativní přístup není novinkou. V kanadském Ontariu například děti dostávají dvě vysvědčení – jedno se známkami a druhé s komentářem. K formuláři je navíc připojen lístek, na který mohou svůj názor napsat sami žáci i jejich rodiče. „Tohle by mohla být cesta i u nás,“ říká Karel Starý.
