Lány - Před 70 lety, dva roky poté, co opustil místo v čele státu, zemřel v Lánech první československý prezident, pedagog a filozof Tomáš Garrigue Masaryk.
Význam Masaryka už včera okomentovali čeští politici na slavnosti na Pražském hradě. Masarykův odkaz tam kromě jiných připomněl prezident Václav Klaus.
Mimo jiné vyzdvihl Masarykovo pozitivní vlastenectví, které "nebylo namířeno proti nikomu."
Historici a odborníci, kteří Masaryův život a dílo zkoumají, se sejdou dnes, na semináři právě v Lánech, kde je Masarykův hrob a kde vzniklo i muzeum prvního českolsovenského prezidenta.
| Hlava evangelické církve: Potřebujeme ještě dnes T. G. Masaryka? |
Na vše, co vás o jedné z nejvýznamnějších osobností české historie zajímá, jste se mohli ptát on-line Evy Broklové, zástupkyně ředitele Masarykova ústavu Akademie věd. Autorka mnoha publikací o TGM, například knihy Prezident Republiky československé, začala odpovídat ve 13 hodin.
Odpovědi Evy Broklové čtěte ZDE:
Odpovězeno: 14. 09. | 13:10Autor: Hanka
Otázka: Pamětníci říkají,že nikdy nebyla tak hrozná bída,jako za "tatíčka"Masaryka.Můžete se k tomu nezaujatě vyjádřit?
Eva Broklová: Podobný názor jsem ještě nikdy neslyšela ani nečetla. Naopak pamětníci mluvili o času míru, případně zlatém věku. Objektivně byla nouze o potraviny po první světové válce, kdy zůstala pole neoseta a stoupaly ceny potravin, pak také během krize poč. 30. let. Jinak ale období 20. let s výjimkou počátku bylo hospodářsky velmi úspěšné a šlo o stabilizaci hospodářství. Druhá polovina 30. let pak znamenala vyrovnávání s krizí. Česká ekonomika patřila mezi 10 nejlepších ekonomik ve světě.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:16Autor: Stejskal
Otázka: Dobrý den, předesílám, že prvního čs. prezidenta považuji za skutečnou osobnost, které si velmi vážím.
Zajímal by mne ale Váš názor na fakt, že nedodržel ujednání tzv. pittsburské deklarece se slovenským exilem, podle nichž měli Slováci mít např. svůj zákonodárný sbor a vlastní soudy. Děkuji
Eva Broklová: Nešlo ani o deklaraci ani o dohodu, ale o záznam jednání TGM, který byl pouze přítomen jednáním zahraničních organizací, slovenských a českých. Skutečně se jednalo mj. o samostatné slovenské soudy ap.. ale vše se nechávalo Čechům a Slovákům ve státě. Jazyk skutečně mohli užívat (v ústavě par. 4: slovenština na Slovensku), díky decentralizaci veřejné správy měly místní orgány, včetně soudů značnou pravomoc. Celou věcí se zabýval již před 2. svět. válkou ministr Dérer, který vydal publikaci celou věc tzv. Pittsburské dohody vysvětlující.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:22Autor: Zdeněk
Otázka: Dobrý den. Jde o kult osobnosti? A v kterých letech byl tento kult největší? Mohla byste Masaryka přirovnat k jiné současné české nebo světové osobnosti?
Eva Broklová: Já bych vztah občanů ČSR k prezidentu Masarykovi nenázývala kultum vzhledem ke konotacím se Stalinovým kultem. Dokonce pokládám toto přirovnání za nevhodné. Úcta, kterou chovalo obyvatelstvo k zakladateli státu byla přiměřená jeho zásluhám a úrovni jeho osobnosti. Vzdělaná a odborná vrstva společnosti si uvědomovala jeho nedosažitelnost v mnoha směrech. Užívání slova kult je nevhodné i vzhledem k jeho skromnosti a kvalitám. Masaryk byl osobností zcela mimořádnou, to bylo konstatováno již jeho současníky a k dalším osobnostem bych ho raději nepřirovnávala. Bylo by to v jejich neprospěch.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:24Autor: Jiří
Otázka: V Židlochovicích se traduje, že zdejší zámek byl letním sídlem TGM. On ale býval i jinde, např. v Lánech, Topolčiankách... Jak by se Židlochovice daly správně v souvislosti s TGM charakterizovat?
Eva Broklová: Vzhledem k problémům TGM s průduškami se hledalo pro něj sídlo - vedle vyjmenovaných také na Hluboši. O Židlochovicích nevím, musela bych to hledat v archivu.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:29Autor: vincentius
Otázka: Jaké postoje zaujímal TGM v problémech tzv. České otázky v době Rakousko-Uherské?Případně jakou razil politiku v době působení jako říšského poslance?
Eva Broklová: TGM se snažil řešit českou otázku (Česká otázka je spis) v rámci Rakouska-Uherska, samozřejmě federalizovaného a demokratizovaného. Rakousko nemělo špatné zákony, ale nebyly dodržovány (např. občanský zákoník, který převzela ČSR). Zejména mu jako poslanci vadilo, že nebyla dodržována pravidla parlamentarismu. O jeho odklonu od Rakouska došlo po zahájení války, kdy navštívil rakouského ministerského předsedu a byl ujištěn, že v případě vítězství centrálních mocností by došlo k odsunutí Čechů nebo jejich germanizaci. Věnoval pak všechno úsilí k vítězství dohodových mocností.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:34Autor: Tomáš
Otázka: Jak se Masaryk díval na úlohu církví v československé společnosti?
Eva Broklová: Masaryk neměl k církvím nejlepší vztah, i když byl hluboce nábožensky cítící. Nicméně nelze mluvit o žádném kulturkampfu, jak se někdy předstírá. 1929 byl dobudován chrám sv. Víta a uskutečněny mileniové slavnosti. Ve státě vládla velká tolerance obecně. Jinak jako demokrat měl na počátku státu představu, že by bylo ve prospěch státu i církve, kdyby došlo k jejich odluce. Z mezinárodně politických důvodů se tak nestalo.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:38Autor: Zuzana
Otázka: Paní Broklová,
zajímalo by mně, jaký vliv na změnu osobnosti TGM ve válečném období měla smrt jeho syna ) v tédobě se hodně změnil jako osobně tak názorově) a za jakých podmínek přijal v r. 1918 funkci presidenta.
Eva Broklová: T. G. Masaryka nepostihla ztráta syna v ruchu dění zahraničního odboje tak bolestně jako paní Charlottu. Nemyslím, že by ho to nějak názorově nebo osobně změnilo. Přijetí funkce prezidenta nepředcházely žádné podmínky, ale po návratu do země podnikl Masaryk s podporou ministra vnitra Švehly kroky k novelizacím ústavy směřujícím k posílení pravomocí prezidenta vůči vládě.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:46Autor: Petr
Otázka: Dobrý den, zajímal by mne Váš názor na známou otázku jaky by vypadalo září 1938, kdyby byl TGM ještě presidentem. Vím, že je to otázka hypotetická,ale zajímal by mne Váš názor. Děkuji Petr Svoboda
Eva Broklová: Nemyslím si, že by osobnost prezidenta byla v tomto ohledu významná. Mocnosti se snažily zabránit válce, byly to generace, které zažily první světovou válku. Zejména se ve věci uspořádání mezinárodní konference angažoval prezident Roosevelt, to je málo známo, vyzýval Beneše i Hitlera k dohodě. Existovaly články v paktu Společnosti národů, které by proti Československu mohly být použity, kdyby nepřistoupilo na řešení arbitráží. Československo se nemohlo bránit, protože nebylo napadeno. Naopak by mohlo být označeno za agresora.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:52Autor: Jiří
Otázka: Jak by se TGM díval na současné postavení Moravy v ČR,když Morava není zemí a Moravané nemají možnost přihlásit se k moravské národnosti .
Eva Broklová: Článek na postavení Moravy v Masarykově pojetí jsem psala do časopisu Matice moravské. Masaryk, a bylo tomu již od dob národního obrození (Palacký), pokládal Moravany za Čechy, Moravan je příslušnost zemská. Jinak Morava za ČSR byla zemí a neobnovení země souviselo spíše se špatnou zkušeností se Slovenskem. Jinak demokracii buduje národ -- lid, nikoli etnikum -- to již od doby abbé Sièyse. Domnívám se, že volba národnosti je svobodná.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:56Autor: dickdiver
Otázka: Dobrý den. Souhlasila byste, že způsob, jakým TGM nakládal se státními penězi (podpora vlastní rodiny, podpora rodiny E. Beneše atd.) by se dnes hodnotil přinejmenším jako zcela nevhodný?
Eva Broklová: Nesouhlasila, můžete se podívat na to, jaký majetek zůstal jeho rodině. Naopak vím, že používat svůj prezidentský plat na nakupování knih do prezidentské knihovny (170.000 sv.), podporoval umělce, z novinářů dal např. půl milionu na Peroutkovu Přítomnost. Jeho vztah k penězům nebyl nabyvačný, soudil, že mají sloužit dobrým věcem.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:56Autor: dr.Vaníčková
Otázka: Dobrý den.T.G.Masaryka si člověk vybavuje hlavně jako uctihodnou osobnost v pokročilém věku.Jaký ale byl v mládí,měl také problémy ve škole,s dívkami, atd. ?
Eva Broklová: Přečtěte si životopis Stanislava Poláka. Měl problémy s pedagogy, než se seznámil s Charlottou, rozhodl se, že se neožení. Sl. Šemberová ho nezaujala.
Odpovězeno: 14. 09. | 13:57Autor: Alda
Otázka: Dočetl jsem se, že TGM byl v osobním kontaktu věcný a chladný. Jela by jste s ním na dovolenou (pokud by to nebylo ze studijních důvodů :-) ?
Eva Broklová: Já nevím, na dovolenou jezdím se svojí rodinou, Masaryk mi nic takového nenabídl.
Odpovězeno: 14. 09. | 14:06Autor: Martin Sekyra
Otázka: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda-li T.G.Masaryk navštívil, coby prezident, Škluknovský výběžek a jaký měl názor na otázku německého obyvatelstva v pohraničí. Děkuji Martin Sekyra
Eva Broklová: Nevím o tom, že by navštívil Šluknovský výběžek, jinak hodně cestoval. Otázku soužití s Němci pokládal za kardinální pro ČSR a zasloužil se o to, že Němci byli zastoupeni nejen v Národním shromáždění, ale i ve vládě (1926-1938). Požadoval ovšem pro upevnění státu 50 let (patrně obdoba s 50 lety v USA po občanské válce). I německý ministr zahraničí Stresemann vyslovil předpoklad, že se to do 15 let podaří (1932, Gedächtnis). Problémem bylo německé antidemokratické myšlení, Masarykovi se např. nepodařilo sjednotit čs. a něm. sociální demokracii. Cleavadges sociální společnost spojují, nacionální ji rozdělují.
Odpovězeno: 14. 09. | 14:17Autor: Ivan
Otázka: Vážená paní,
jaké stanovisko hodlá vnutit veřejnosti Váš ústav ve věcech, jako bylo přerozdělení půdy po pozemkové reformě, či jako byly Masarakovy praktiky při likvidaci politických protivníků, např. M.R.Štefánika či mjr. Gajdy?
Děkuji za odpověď.
Eva Broklová: Masarykův ústav nikomu závěry svých bádání nevnucuje. Je to vědecký ústav. O pozemkové reformě bylo sepsáno více titulů, existují bibliografie, v nichž si můžete vybrat titul, který Vás bude zajímat. Štefánika nezlikvidoval ani Masaryk ani Beneš. Pokud jde o Gajdu, šlo o zásah proti fašizujícímu generálovi, který hodnotím pozitivně ve srovnání např. s Mussoliniho režimem, který měl snadný nástup, protože jeho stoupence kandidovali liberálové na volebních kandidátních listinách.
Děkuji čtenářům za dotazy, ptejte se třeba i prostřednictvím webových stránek ústavu.
