Praha - Lékaři a lékárníci loni jen od třicítky členských firem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu dostali 300 milionů korun. Peníze putovaly například na účast zdravotníků na vzdělávacích kongresech nebo na spolupráci na odborných materiálech.
Celkem za spolupráci s lékaři na vývoji nových léků a léčebných metod členské firmy vynaložily 1,3 miliardy.
Kolik lékařům poslaly jednotlivé společnosti, bude moci veřejnost zjistit z databáze s názvem Transparentní spolupráce, která se spustí ve čtvrtek v poledne. Údaje za loňský rok dobrovolně zveřejní celkem 41 farmaceutických firem – ke společnostem, které se věnují vývoji vlastních léků, se přidalo také několik generických firem, jako je Teva nebo Zentiva.
„Jedná se o vzájemně prospěšný vztah. Lékaři mají cenné poznatky z praxe, které nám umožňují přizpůsobit výzkum tak, abychom rychleji vyvinuli účinnou a bezpečnou léčbu,“ vysvětluje šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček, proč firmy posílají lékařům milionové částky ročně.
Například francouzská skupina Sanofi, pod níž spadá i česká Zentiva, loni na spolupráci s lékaři, lékárníky a nemocnicemi vynaložila z výše zmíněné částky 1,3 miliardy celkem 102 milionů korun.
"Do vývoje a výzkumu léků v České republice jsme přitom jen v loňském roce investovali 700 milionů korun. Podporujeme iniciativu Transparentní spolupráce, protože chceme přispět k dalšímu zprůhlednění vztahů farmaceutických firem a zdravotnických odborníků, které jsou klíčové zejména pro vývoj a výzkum nových léků a vzdělávání lékařů,“ uvedl mluvčí Sanofi v Česku Filip Hrubý.
Ve vztahu k lékařům budou data od firem anonymní – společnosti zveřejní, kolik zdravotníků podpořily, nebudou je ale jmenovat. Jednotliví lékaři a lékárníci však mají možnost zveřejnit data sami za sebe.
Těžké přemlouvání
Smyslem databáze je, aby si každý pacient mohl dohledat, s jakými firmami jeho lékař spolupracuje a zda ho to například neovlivňuje v tom, jaké léky předepisuje.
Lékařů, kteří dobrovolně poskytli data o tom, kolik peněz od farmaceutických firem dostali, je ale zatím velmi málo. Dvořáček odhaduje, že se počet individuálních souhlasů pohybuje kolem tisícovky. Lékařů je přitom v Česku kolem 40 tisíc. „Nebyl to jednoduchý rok, některé lidi bylo velmi těžké přesvědčit, aby se zapojili,“ přiznává Dvořáček, který doufá, že lékařů, kteří částky zveřejní, bude postupně přibývat.
Pravděpodobně ale v databázi nepřibude mnoho onkologů. Česká onkologická společnost už loni projekt odmítla a den před spuštěním databáze dál trvá na svém.
"Tato transparentnost jedné profesní skupiny se nám jeví jako diskriminace. Publikace toho, kolik který lékař obdržel za vědeckou či přednáškovou činnost, je zásah do soukromí a myslím, že to jde za hranici ochrany osobních práv,“ vysvětluje předsedkyně společnosti Jana Prausová, proč odmítá iniciativu, která má jinak podporu od ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). „Proč to neodhalují ostatní profesní skupiny? A proč třeba ředitelé farmaceutických firem nezveřejní, kolik vydělávají?“ ptá se Prausová.
Jednou z výjimek mezi onkology je Marek Svoboda z Masarykova onkologického ústavu v Brně, který naopak databázi plně podporuje. Podle něj by měla být povinná, aby splnila svůj účel.
"Účast na nejdůležitějším celosvětovém onkologickém kongresu, který se koná každoročně v USA, vychází na jednoho lékaře přes 100 000 Kč, to jsou skoro tři tabulkové měsíční mzdy lékaře. Vzdělávání lékařů a práce, která stojí za realizací klinického výzkumu, což jsou zcela nezbytné aktivity, abychom mohli naše velmi vážně nemocné pacienty léčit podle nejnovějších poznatků a dosahovat tak nejlepších výsledků, vůbec není zadarmo. Nechť vidí plátci zdravotní péče, stát i pacienti, kolik finančních prostředků je skutečně potřeba, aby v ČR byla kvalita lékařské péče na světově srovnatelné úrovni," myslí si Svoboda.
Dodává ale, že chápe i obavy lékařů, kteří se zatím zapojit nechtějí. "Rozumím kolegům, že mají obavy z toho, zda bez dalších a srozumitelných informací pacienti správně pochopí, proč má někdo u svého jména napsáno 50, 100, 200 nebo kolik tisíc Kč. Řadě z nich ani nedojde, že z těch částek nemusíme vidět ani korunu, neboť představují právě cenu kongresu, který celý platila firma. Rovněž nevíme, jak s těmito informacemi naloží další strany, od finančních úřadů počínaje, konče třeba i kriminálními živly. A zcela oprávněně mají lékaři pocit, že jsou v tomto diskriminováni i vůči dalším profesím ve státní správě nebo veřejném sektoru služeb," říká.
Otevřenost je trendem
Argument o zásahu do soukromí odmítá David Ondráčka, ředitel organizace Transparency International, která databázi podporuje. Podle Ondráčky by prospělo, kdyby firmy podmínily spolupráci s lékařem tím, že dá souhlas se zveřejněním částky, kterou dostal. "Byznys lékařům dává nějakou výhodu, platí jim vzdělávací akce, zapojuje je do klinického výzkumu a podobně, a může si určit podmínku, že za tu výhodu chce nějakou míru otevřenosti," říká Ondráčka s tím, že větší transparentnost je trendem nejen ve zdravotnictví.
"Podle mě je mnohem lepší, když data budou k dispozici komplexně, než když se bude pátrat po každém jednotlivém vztahu mezi lékařem a farmaceutickou firmou zvlášť a budou se z toho dělat třeba i zbytečné skandály nebo kontroverze," říká a dodává, že by byl rád, kdyby do dvou let byla databáze kompletní a účast v ní by stala se přirozenou normou.
Už teď je jasné, že počet zapojených farmaceutických firem se zvedne minimálně o dvacet. Ke generickým firmám Zentiva a Teva se přidají ostatní společnosti sdružené v České asociaci farmaceutických firem (ČAFF). První data ale zveřejní až za rok 2017.
"Informace o souvisejících platbách i nefinančním plnění v roce 2017 zveřejníme v první polovině roku 2018 v součinnosti s naší mateřskou evropskou asociací generických výrobců Medicines For Europe," uvedl ředitel ČAFF Martin Mátl.
Projekt není čistě českou iniciativou. Vzešel od farmaceutických firem a ve čtvrtek se spustí po celé Evropě. Ve Spojených státech amerických, Francii nebo Británii je zveřejňování transakcí mezi farmaceutickým průmyslem a lékaři dáno zákonem. Podle Dvořáčka je ale lepší jít nejprve cestou dobrovolného zapojení.
V Česku se pravidla pro spolupráci farmaceutických firem a lékařů zpřísnila po skandálu z roku 2008, kdy společnost Actavis zaplatila lékařům pobyt v Egyptě, který ani v nejmenším nemohl být považován za odborný kongres. Česká lékařská komora (ČLK) následně stanovila pokutu 30 tisíc korun pro lékaře, který se účastní akce bez odborného programu. Výjimečně může komora takového lékaře i vyloučit, což by pro něj znamenalo konec kariéry – členství v ČLK je pro české doktory povinné.
