Experti by svěřenské fondy nerušili. Vznikne jejich evidence

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
1. 6. 2014 16:45
V souvislosti s novelou občanského zákoníku se vede debata o zrušení svěřenských fondů. Jejich odpůrci argumentují možnou zneužitelností, expertní pracovní komise by je spíš zachovala.
Podle odborníků by se měla institutu svěřenských fondů přizpůsobit ostatní legislativa
Podle odborníků by se měla institutu svěřenských fondů přizpůsobit ostatní legislativa | Foto: Reuters

Praha - Jedni říkají vyškrtnout úplně, druzí v nich nebezpečí nevidí.

Svěřenské fondy, které jsou od začátku roku novinkou v soukromém právu, zatím rozdělují akademiky, právníky a zástupce justice a policie.

Ti se tento týden sešli v rámci pracovní skupiny svolané Komisí pro aplikaci nové civilní legislativy (KANCL), aby otevřeli diskusi o tom, zda by fondy měly být upraveny už v rámci takzvané akutní novely nového občanského zákoníku, která by podle představ ministerstva měla být připravena co nejdříve.

Ačkoliv závěr jednání skupiny není nijak závazný, ministerstvo výstup z jednání může použít jako doporučení při dalších jednáních o tom, co všechno by měla první změna kodexu obsáhnout. A alespoň podle převládajícího názoru v pracovní skupině ke svěřenským fondům, by tento prvek z českého práva zmizet neměl.

Seznam fondů má stát na stříbrném podnose

Hlavním argumentem odpůrců fondů, mezi nimiž je i první náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová nebo pražské Vrchní státní zastupitelství, byla zejména zneužitelnost a možnost "ulití" peněz z trestné činnosti.

"Naše úprava zakládá zcela nový institut, a to 'věc bez pána' – tedy neexistuje žádná osoba, která by byla vlastníkem majetku deponovaného do svěřenského fondu, je pouze definována osoba, jež s majetkem jako vlastník nakládá," nastínil deníku Aktuálně.cz postoj VSZ ředitel analytického odboru Pavel Málek.

"Uzákoněná forma dovoluje velmi jednoduchým způsobem zastřít okruh osob, které jsou beneficienty fondu. Tento stav tedy umožňuje zcela nekontrolovatelné využívání neomezených ekonomických zdrojů neidentifikovatelnými osobami k jakýmkoli účelům," pokračuje Málek.

Karel Eliáš
Karel Eliáš | Foto: Vojtěch Marek

S ním ovšem nesouhlasí jeden z autorů nového občanského zákoníku Karel Eliáš. "Zakladatel se dá dohledat, protože ten musí být ve statutu fondu," oponuje. "Ve skutečnosti je to tak, že každý svěřenský fond je plátcem daně a účetní jednotkou. A protože svěřenské fondy nejsou právnickou osobou, a nemají tudíž ani sídlo, tak se evidují podle zákona o Finanční správě ČR u jednoho finančního úřadu. Takže státní sféra má jejich veřejnoprávní seznam na stříbrném podnose," vyvrací Eliáš další výtku.

Pomoci by měla evidence fondů

Jak ovšem říká, druhou věcí je, zda do seznamu fondů mohou nahlížet například policisté. "To však není problém občanského zákoníku, ale jiných zákonů. Bylo by tedy třeba přizpůsobit buď legislativu, nebo praxi," naznačuje možná řešení.

V rámci "vychytávání much" by navíc měla například vzniknout evidence, kde by byli pro potřeby například policie evidováni i zakladatelé fondu a vložený majetek. "Vytvoření samotné evidence bude nejspíš i nezbytné. V Evropské unii se totiž projednává návrh směrnice, ve které jsou požadavky, aby stát byl schopný garantovat dohledatelnost základních údajů o svěřenských fondech," vysvětluje Radek Škrabal z ministerstva spravedlnosti.

Jedním dechem však podotýká, že zatím se o evidenci neví nic víc, než jen hrubé obrysy. Otázkou tak například je, kdo by registr vedl. "Nelze teď říct: 'Registr povede Notářská komora nebo Česká národní banka,' je potřeba o tom vyjednávat," naznačuje jednu z otázek, která se bude muset řešit, Škrabal.

Co s už založenými fondy?

Samotné zrušení institutu by podle jeho zastánců navíc přineslo i další významný problém – jak naložit s těmi, které už byly založeny? "Představa nějakého vyvlastňování je divná," říká bez obalu Eliáš.

"Zrušení navíc nenastane hned, ale bude trvat několik měsíců. A ve chvíli, kdy se na veřejnost dostane zpráva, že se budou rušit svěřenské fondy, tak to naopak může vést k tomu, že je lidé budou ve velkém na poslední chvíli zakládat. Ale samozřejmě by to záleželo na režimu, jaký by jim byl nastaven po vypuštění tohoto institutu," připojuje se k němu Škrabal. 

Ten upozorňuje také na fakt, že v České republice svěřenské fondy fungují už zhruba dvacet let. "Podle zákona o mezinárodním právu soukromém tu mohou působit fondy, které byly založeny podle jiného práva – německého, francouzského...," podotýká. "Takže i kdybychom je zrušili, tak lidé, kteří by si chtěli svěřenský fond zřídit, tak by si ho založili podle jiného práva a budou působit na základě volného pohybu služeb tady," připomíná legislativec.

 

Právě se děje

Další zprávy