Praha - I když doposud provedené testy nepotvrdily vážnější zdravotní rizika spojená s prsními implantáty firmy PIP, rozhodlo se Česko připojit k zemím vyzývajícím své obyvatelky, aby se jich zbavily.
Vzhledem k lišícím se číslům i názorům na jejich nebezpečnost je ale dobré nejprve zvážit i možná rizika z případné operace.
V případě, že není možné nebo vhodné operaci provést, doporučují lékaři nejméně každých šest měsíců docházet na kontrolu ultrazvukem.
Implantáty a rakovina
U žen s prsními implantáty od společnosti PIP bylo ve Francii - kde jich bylo voperováno kolem 30 tisíc - zaznamenáno asi dvacet případů onemocnění rakovinou.
Jejich spojitost však nebyla - vzhledem k negativním výsledkům testů zkoumajících vliv použité gelové náplně na buňky a jejich genetickou informaci - plně prokázána.
Potenciální riziko hrozí v souvislosti se záněty, které jsou po prasknutí implantátu poměrně časté. Francouzská agentura l´Afssaps, jich k 28. prosinci evidovala 495 z celkem 1 143 prasklých implantátů.
Vztah mezi záněty a rakovinami je velmi komplikovaný. Obecně řečeno, významnější riziko rakoviny hrozí v případech, kdy zánět přejde do chronické fáze.
Během zánětů dochází k výrazným změnám v mnoha základních signálních drahách, které buňky využívají ke kontrole svého růstu a množení. Dochází také k tvorbě kyslíkových radikálů, jež mohou také v některých případech přispět k přeměně normální buňky v rakovinnou.
Jiný kraj, jiné riziko?
Podle francouzských úřadů došlo k prasknutí implantátů v asi 5,5 % případů. Úřady už ženy vyzvaly k vyjmutí těchto implantátů - operace budou placeny z veřejných zdrojů. Nové implantáty budou hrazeny pouze ženám, které je mají ze zdravotních důvodů.
Velká Británie, kde je kolem 40 tisíc žen s těmito implantáty, hlásí podle BBC mezi 1 - 7 % prasklých plastik - hodnota se liší v závislosti na organizaci, která výsledky dodala.
Oficiální údaj britského úřadu MHRA je 1 %, spolu s negativními výsledky testů toxicity se proto Britové k plošnému odstraňování nechystají.
Podle australské vládní agentury TGA (Therapeutic Goods Administration) implantáty společnosti PIP nevykazují zvýšenou míru prasknutí. Mezi léty 2002 a 2011 místní úřady zaznamenaly 37 prasklých implantátů z celkem 9054 voperovaných, což odpovídá 0,4% riziku.
Podle šéfa TGA, Rohana Hammetta, přitom v době do deseti let od zákroku hrozí u všech implantátů riziko asi desetiprocentní.
Podle německé Asociace plastických, rekonstrukčních a estetických chirurgů nepředstavují implantáty od firmy PIP v Německu výraznější riziko. Agentura BfArM v zemi evidovala asi 19 případů, úřady však nemají k dispozici informace, kolik žen tyto implantáty v současné době nosí.
Německé pojišťovny zaplatí vyjmutí implantátů pouze v případech žen, které je dostaly ze zdravotních důvodů.
Situace v Česku
V České republice, kde tyto implantáty dostaly asi dva tisíce žen, zaznamenal doposud Český lékový ústav pouze jedno hlášení "nežádoucí příhody".
Kromě francouzských implantátů od PIP se k nám - pod názvem M-implants - dovážely také praticky totožné výrobky z Nizozemí.
Na základě doporučení odborných společností již ministerstvo zdravotnictví vyzvalo k vyjmutí všech těchto implantátů. O tom, jak budou tyto operace financovány, se rozhodne v následujících týdnech.
Dvakrát do stejné řeky?
Zakladatel společnosti PIP Jean-Claude Mas spolu s několika dalšími kolegy z vedení figuruje mezi zaměstnanci firmy France Implant Technologie (FIT). Tu založily osm měsíců po ukončení činnosti PIPu jeho dvě děti.
Činností firmy FIT měla být výroba lékařského a dentálního materiálu, ale podle dokumentů, které získaly noviny Nice - Matin, měla společnost směřovat k výrobě prsních implantátů. Zatím však není známo, že by společnost svou činnost zahájila.
V prosinci loňského roku vyhlásil Interpol po Masovi pátrání. Hledán měl být v Kostarice, právě v souvislosti se zdravím ohrožujícími implantáty.
