Praha - Žádné domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol. Děti zasednou do školních lavic a basta.
Ministr školství Marcel Chládek se rozhodl vyškrtnout z novely školského zákona možnost, s níž se už napevno počítalo: Domácí výuka starších dětí se měla podle dosavadních plánů rozběhnout v příštím školním roce.
Podle Chládka se žáci musejí nejen naučit dějepis a počty, měli by si také zvyknout na kolektiv. "Škola plní nejen funkci vzdělávací, ale i socializační," zdůvodňuje své rozhodnutí Chládek.
Výsledky, které individuální výuka v rodině přináší, ho prý navíc neohromily. Jsou podle něj sporné.
Chládek: neničme dětem životy
"Rozhodl jsem se toto vzdělávání nepodpořit. Pokud to rodiče chtějí, ať si klidně dítě vzdělávají doma během prvních pěti let, pak ale budou muset žáci do školy. Protože zjistit po devíti letech domácího vyučování, že je dítě naprosto nepřipravené, je příliš pozdě. To už je zničený život," vysvětluje motivaci pro své rozhodnutí Chládek.
Podle Jaroslavy Simonové z Asociace pro domácí vzdělávání je to chyba. Domácí vyučování se podle ní osvědčilo. A to na obou stupních.
Rodiče mají lepší výsledky
"Rodiče mnohdy mívají dokonce lepší výsledky. Vzdělávání se totiž může přizpůsobit individuálním potřebám dítěte," řekla Simonová. Domácí vzdělávání se podle ní odehrává často v malých komunitách několika rodin, výklad látky si mezi sebou maminky dělí podle toho, v čem jsou zdatné.
O tom, že takové vzdělávání dobře funguje, podle ní svědčí také statistika, kterou nedávno zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání. Podle té se předloni zúčastnilo pokusného ověřování domácího vzdělávání 102 žáků, z toho 65 prospělo s vyznamenáním a 37 prospělo. "Nepropadlo" tedy ani jedno dítě vzdělávající se doma.
"Domácí vzdělávání je navíc skvělá alternativa pro děti, které jsou něčím odlišné – buďto lépe intelektuálně vybavené, nebo naopak s poruchou či problémem,“ upozorňuje Simonová.
Domácí výuka už podle ní v Česku funguje více než deset let a její absolventi bez problémů studují na vysokých školách.
Maximálně pětistovka dětí ročně
Alternativu proto podporuje také místopředsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09). "Za vývoj a vzdělávání dítěte jsou zodpovědní rodiče. Takže pokud se oni rozhodnou, že chtějí své dítě vzdělávat doma, měli by tu možnost a to právo mít. My to považujeme za součást pluralitního systému,“ zkritizovala Chládkovo rozhodnutí poslankyně.
Dnes je experimentální výuka možná jen u dětí z prvního stupně základních škol. Musí ji ale povolit ředitel školy, kam by měl žák za běžných okolností chodit.
Rodič, který si chce vzít výuku potomka na starosti, musí mít navíc alespoň maturitu. Dítě pak musí na konci každého pololetí přezkoušet běžní učitelé.
Na druhém stupni se individuální výuka teprve testovala. A u toho zůstane.
Oficiálně povolená přitom měla být od příštího školního roku, rozhodlo o tom ministerstvo za Chládkova předchůdce Petra Fialy. Podmínky byly stejné, jen požadavky na vzdělání rodičů byly vyšší – museli by mít za sebou alespoň vyšší odborné nebo bakalářské studium.
Vedení ministerstva školství pod Fialovým vedením předpokládalo, že by se v rodinách mohlo ročně vzdělávat přibližně 100 až 500 dětí šestých až devátých tříd.
