Filmová herečka Vlastina Svátková byla na sociálních sítích vždy otevřená. Před lety absolvovala terapeutický výcvik, a měla tak pocit, že na internetu je od toho, aby svým sledujícím pomáhala. "Jedna dívka se na mě ale hodně upnula. Vypadala, že potřebuje pomoct. Najednou jsem s ní trávila online hodně času, až jsem to přestala zvládat a poradila jí, ať si najde odborníka. Tam nastal zlom," vypráví. Vše přerostlo až v kyberšikanu.
Dívka ji začala pronásledovat a posílala herečce videa o tom, jak spáchá sebevraždu. Skrývala se pod cizími identitami, zakládala si nové profily a neustále ji kontaktovala. Dnes je dívka obviněna ze tří trestných činů.
Své soukromí si nyní herečka více chrání a nabádá k tomu také své tři děti. Podle nového výzkumu agentury NMS Market Research pro společnost O2 se na internetu chová rizikově téměř každé čtvrté dítě ve věku 8 až 15 let, tedy asi 170 tisíc z nich.
Téměř čtyři z deseti dětí přiznávají, že mají nějakého "online kamaráda", kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší. Více než třetina dětí a čtvrtina dospělých přiznává, že sdílejí své selfie fotografie a videa. Každý pátý dospělý pak sdílí záběry ze své domácnosti, a 13 procent dokonce i osobní údaje.
"S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé páté dítě. Čím jsou děti starší, tím častěji na ni narazily. Tuto negativní zkušenost má již 35 procent čtrnáctiletých a patnáctiletých dospívajících, dívky pak častěji než chlapci," uvádí Tereza Friedrichová z agentury NMS Market Research.
Tři a půl hodiny denně na mobilu a YouTube od mala
Děti od osmi do patnácti let tráví v průměru na svém mobilním telefonu tři a půl hodiny denně, ukázal výzkum. Rodiče dětí nicméně žijí v představě, že je to o 30 minut méně. Více než šest hodin denně pak na mobilu tráví 11 procent dětí. Dospívající přiznávají, že jsou na telefonu přes čtyři a půl hodiny.
Děti nejvíce času na internetu tráví na sociálních sítích. Čím jsou starší, tím více. "Jasně se vymyká YouTube, který rodiče dětem pouštějí už od mala. Stává se tak přirozenou součástí jejich dnů a jeho obliba se s věkem nemění. Z výzkumu vyšlo, že ho sleduje 73 procent dětí ve věku od osmi do devíti let, stejně jako 74 procent dětí ve věku 12 až 13 let," popisuje Friedrichová.
Většina rodičů osmiletých a devítiletých dětí tvrdí, že vědí, co jejich potomci na internetu dělají. Pravdu o tom, co v online světě dělají, svým rodičům říká 80 procent dětí. Rodiče děti na mobilu často hlídají. Polovina rodičů jim kontroluje instalované aplikace, 31 procent používá přímo aplikaci pro rodičovskou kontrolu. Časový limit pro používání mobilu má rodiči stanoveno 72 procent osmi a devítiletých dětí, s rostoucím věkem postupně kontrola slábne.
"Digitální well-being"
Studie se věnovala také takzvanému digitálnímu well-beingu neboli digitálnímu štěstí. Míra štěstí u dětí závisí na čase, který děti na sítích tráví. Rodiče a děti mají ale podle dat rozdílné představy o tom, jak by se život dětí zlepšil omezením času na telefonu. Přes tři čtvrtiny rodičů tvrdí, že by na život jejich dětí mělo pozitivní vliv, pokud by trávily na telefonu méně času. Děti v tom s nimi ovšem nesouhlasí. Myslí si to jen 36 procent z nich.
Průzkum zkoumal i pocit štěstí. Skoro 70 procent dětí uvedlo, že se v poslední době cítí šťastně. U dívek klesá míra štěstí, čím jsou starší. Analýza také odhaluje, že děti, které sportují, jsou dvakrát šťastnější než ty, které sportují málo nebo vůbec.
Na štěstí dětí má zásadní vliv zájem rodičů. Děti, o které se rodiče zajímají, se ukazují jako dvakrát šťastnější. Čím více rodič s dítětem mluví, tím více se cítí šťastné. "Komunikace hraje zásadní roli i v tom, aby se rodič vůbec dozvěděl, co dítě na sociálních sítích dělá a s kým je v kontaktu," říká manažerka Nadace O2 Dominika Herdová.
Kateřina Lišková z Linky bezpečí tvrdí, že zájem rodičů o to, co děti dělají, je velmi důležitý. "Podobně nutný je i otevřený prostor pro řešení případných potíží. Děti potřebují vědět, že se na své rodiče mohou obrátit, že se svými problémy budou přijaté a někdo jim s nimi pomůže. I kdyby třeba udělaly na začátku chybu," popisuje.
Linka bezpečí zaznamenala za rok 2022 zhruba 1100 kontaktů ohledně potíží v online prostředí, v roce 2017 to bylo jen 400. Kvůli těmto problémům linku kontaktují tři děti denně, kvůli sebepoškozování deset dětí denně.
