Praha – Před pražským Karolinem stála mlčky dlouhá řada lidí. Jejich řetěz vedl několika ulicemi až na Staroměstské náměstí. Téměř deset tisíc lidí tu stálo v lednové zimě roku 1969 osm hodin, aby se mohli poklonit památce studenta Jana Palacha. Ještě větší počet se jich sešel druhý den, 25. ledna, na Palachově pohřbu.
Po obřadu na nádvoří Karolina byla jeho rakev přenesena do pohřebního vozu, za nímž se seřadil průvod, který prošel přes Ovocný trh, Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí a zastavil se před budovou Filozofické fakulty na náměstí, které bylo již 20. ledna 1969 na počest Jana Palacha spontánně přejmenováno.
"Když jsem se díval do těch tváří – šel jsem bez taláru, jen v zimním kabátu s rodinou vpředu –, viděl jsem hluboce soustředěné tváře lidí. Vyzařovaly takovou vnitřní účast nejenom s tou rodinou, jakousi hlubokou zasaženost tím činem," vzpomíná ve svědectví pro Paměť národa evangelický farář Jakub Schwarz Trojan, který Palachovi kázal nad hrobem.
Poslední rozloučení na Olšanských hřbitovech proběhlo pouze za účasti rodiny, pozvaných hostů a novinářů. Nad hrobem kázal evangelický farář Jakub Schwarz Trojan. Mimo jiné tehdy pronesl:
"V tomto cynickém století, v němž nás často děsí druzí a my opět děsíme je a v němž se mnohdy lekáme, jak jsme všichni vnitřně malí, on nás přivedl k tomu, abychom se ptali otázkou, která z nás může učinit velké lidi: Co jsem udělal já pro druhé, jaké je mé srdce, za čím jdu, čemu sloužím, co je pro mne nejvyšší životní hodnotou?"
"Proč žijeme, proč umíráme? On před nás tuto otázku postavil tak, že ji nemůžeme obejít," vysvětluje po 48 letech farář.
Jakub Trojan se na konci 50. let významně podílel na vzniku neformálního sdružení evangelických duchovních Nová orientace. Po jedenáctiletém farářském působení ve Kdyni byl přeložen do sboru v Neratovicích-Libiši. V období normalizace pořádal bytové semináře. V roce 1974 ho komunisté zbavili státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti, a tak pracoval v různých dělnických profesích a jako mzdový účetní dopravního družstva Montáž. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Po roce 1989 byl děkanem Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Dodnes tam vede katedru teologické etiky.
