Zatímco Nečasova vláda stříhá prvních 100 dní svého metru, vrcholí volební kampaň do obecních zastupitelstev a Senátu. Velké politické strany ji mají znovu velmi drahou a velmi intenzivní. V Praze jde možná o největší volební kampaň v historii, měřeno reklamními náklady na 1 voliče.

Jako by politici ani nepočítali s tím, že voliči toho mají ke konci supervolebního roku 2010 plné zuby. A to ještě kampaň před parlamentními volbami trvala v podstatě rok, od jara 2009.

Únava a znechucení mohou ve volbách hrát větší roli, než si politici připouštějí. Zmobilizovat voliče bude pro zavedené strany těžší, než jindy. Masivní kampaň může být nakonec kontraproduktivní a pocit přesycení politikou může ještě umocnit. Průzkumy odhadují, že volební účast bude nižší než před čtyřmi lety.

Opulentní volební kampaň, vyztužená sebechválou dosavadních radničních garnitur a obvykle až příliš lákavými sliby všech, to je první ze tří důležitých faktorů voleb.

Kdo není v průzkumech, jako by nebyl

Druhým je voličská emancipace, která tak zamíchala květnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Kroužkování, přesun tisíců hlasů ve prospěch nevyzkoušených stran a nových kandidátů, alternativní voličské myšlení, popírající stereotypy servírované z billboardů.

Bude tento trend pokračovat? Pokud ano, bude to znamenat nejen víc zastupitelských křesel pro nezávislé kandidáty, ale i nástup nových, lokálních nebo regionálních stran, hnutí a koalic. Komunální politika by byla ještě pestřejší než dosud, a to i ve velkých městech.

Televizní otázky Václava Moravce, založené na průzkumech veřejného mínění, ze kterých logicky vycházejí jako nejsilnější zavedené strany, by konečně musely změnit svůj přístup.

V cestě „křížkovací revoluci" ovšem stojí poměrně komplikovaný volební systém. Je možná, že řada lidí místo křížkování zatrhne prostě jednu stranu a nebude si nad hlasovacím lístkem lámat hlavu.

Rozhodne vláda? 

Třetím rozhodujícím faktorem bude to, jestli lidé skrze obecní a senátní volby vyšlou nějaký vzkaz Nečasovu kabinetu. Opozice se snaží z voleb dělat referendum o vládě (sociální demokracie: Hlasuje proti bezohledné vládě). Nečas naopak na plakátech žádá o podporu pro reformy.

Vybírejte, dokud je čas. | Foto: Jan Langer

Zatím není jasné, jak moc se oba přístupy do hlasování promítnou. Nebo jestli pravicoví voliči budou chtít podpořit své strany proto, aby pokročily v zatím spíš přislíbené, než rozběhnuté očistě politického života. V boji proti klientelismu a korupci. Stejně tak můžeme hádat, jestli vládní angažmá pomůže, nebo uškodí Věcem veřejným.

To motivace pro volbu levice je zřejmější. Úsporná opatření nejsou pro „široké vrstvy" obyvatelstva populární, viz demonstraci státních zaměstnanců a dokonce odborářskou hrozbu generální stávkou. Do toho se mísí zprávy o zdražování elektřiny kvůli zpackanému solárnímu programu (strany se v posledních dnech před volbami budou předhánět, kdo problém zahladí lépe). A za rohem číhají další platby ve zdravotnictví, zvýšení daní…

Vládě ovšem podle záříjového průzkumu důvěřuje 42 procent lidí, což je na politický kabinet solidní číslo.

Takže, poslední otázka zní: Dají voliči vládě najevo, že její reformy akceptují? Anebo ji, ještě před stým dnem hájení, plácnou přes ruce? A hlavně: Bude to vůbec možné z volebních výsledků vyčíst?

Co si o volbách myslíte vy, milí čtenáři? Co podle vás rozhodne - ve vašem městě, ve vaší obci a v celé zemi? Jak se chystáte hlasovat? A budete hlasovat? Děkujeme za vaše názory v diskusi pod článkem.