"Povím vám, nikde jinde jsem neviděl ledňáčka takhle zblízka. Jinak jsou plaší, ale tady dělají modelky, sedí na větvích a ukazují se," navnazuje posádku Stanislav Koukal, ředitel jihomoravské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny, zatímco opatrně nastupuje na loďku v přístavišti u zámku Lednice.
Okolo se v páteční dopoledne procházejí školáci na výletě i rakouští turisté. Aniž by to věděli, pohybují se nejen po krásném areálu zapsaném na seznamu UNESCO, ale také po budoucí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok. Má vzniknout na dvou územích - první zahrne oblast soutoku Moravy a Dyje, druhé Dyjskou nivu od Nových Mlýnů po Břeclav.
Koukal si nevymýšlel. Během půlhodinové klidné plavby po meandrující Staré Dyji - původním korytu řeky, která dnes vede o pár stovek metrů vedle - loďka míjí nejméně pět ledňáčků. Většina těchto chráněných ptáků pyšně postává na větvích stromů nad vodou a vystavuje pozorovatelům své peří, případně do sebe souká čerstvě ulovenou rybku.
"Podívejte, tam zase stojí vedle sebe dva druhy volavek. Ta blíže je bílá a ta druhá popelavá," upozorňuje Koukalův kolega Rudolf Formánek na dva majestátní ptáky, kteří s dlouhýma nohama ve vodě čekají na kořist.
Oblast samotného soutoku i krajina v těsném okolí rušného zámeckého parku jsou mimořádně bohaté na biodiverzitu. Je tu možné narazit na tesaříka alpského i obrovského, hráze si zde staví bobři, na jihu hnízdí orli a stojí tu ohromné osamělé duby staré stovky let. Vzácné druhy, třeba čápy bílé nebo mravence lužní, hostí i některé stromy přímo v zámeckém parku.
Podle odborníků jde o největší komplex cenných lužních lesů ve střední Evropě, oblasti se proto přezdívá Moravská Amazonie. I proto překvapí, že není téměř nijak chráněná. Je zde sice pár drobných roztroušených přírodních rezervací, rozsáhlejší ochrana ale chybí.
A příroda na to doplácí. Zvláště kvůli způsobu, jakým se tu hospodaří v lesích, kdy je veškerá činnost orientovaná výhradně na zisk. Unikátní lesy jsou tak v posledních desetiletích nahrazovány monokulturami. "Stav místního hodnotného světlého a řídkého lesa je dnes na 16 procentech roku 1938. Pokud se CHKO nevyhlásí, bude se to dále zhoršovat," zdůrazňuje Koukal.
To cítí i místní občané, kteří už dříve vyzvali stát k ochraně oblasti. Pod petici se podepsalo více než 15 tisíc lidí. A vláda je vyslyšela. Chráněnou krajinnou oblast Soutok chce vyhlásit k 1. lednu 2025. Přípravy už jsou v plném proudu. V květnu úřady oznámily, že správa CHKO bude sídlit v Lanžhotě, návštěvnické centrum vznikne na zámku v Břeclavi.
Jenže mezitím přišla do Senátu další petice. Tentokrát od bezmála čtyř tisíc občanů, kteří chráněnou oblast nechtějí. Rozhořel se tak spor o to, jak se Soutokem naložit.
Podnikatelé i starostové šířili paniku
O ochranu oblasti se experti zasazují už od 70. let. Původně uvažovali, že by bylo území přičleněno k nedaleké CHKO Pálava, která existuje už od roku 1976. Z toho ale sešlo. Na nápad se pak na čas zapomnělo, a to až do roku 2005, kdy byl Soutok prohlášen evropsky významnou lokalitou. Tím dostalo Česko úkol, že musí alespoň nějak zajistit ochranu území. Jinak mu hrozí soud.
V roce 2008 zde chtěl chráněnou oblast vyhlásit tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík ze Strany zelených. S tím nesouhlasili místní podnikatelé ani představitelé obcí, kteří se báli omezování života místních i hospodářství. A mezi lidmi se začaly šířit nepravdivé informace.
"Slýchal jsem, že Lednice kvůli tomu skončí v UNESCO nebo že se budou muset zavírat fabriky. Šířily se fámy, že nebude možné chodit do lesa nebo na houby. Podnikatelé i starostové šířili paniku a my jsme nebyli schopní tomu konkurovat," vzpomíná Koukal.
Změnu přinesl až rok 2022 a programové prohlášení vlády Petra Fialy. V tom se kabinet zavázal vyhlásit národní park, nakonec i na doporučení odborníků záměr upravil na CHKO. Od té doby Koukal absolvoval kolem tří stovek jednání s politiky, místními i hospodáři. Vyhlídky na to, že se vyhlášení chráněné oblasti povede dovést do konce, jsou podle něj dobré. "Většinu panických obav se nám podařilo vysvětlit," míní.
Přesto to nejde hladce. A to i kvůli zmíněné petici lidí, podle kterých už je území chráněné dostatečně. "Nejde o to, aby se tady příroda chránila, jak si to dávají do huby panelákoví ochránci z Prahy a Brna. Vznik CHKO je něco na způsob vzniku státní firmy, která bude jen zvyšovat náklady a umožňovat ochráncům přírody nějaké experimenty," tvrdí mluvčí petice Marek Blažej z Lanžhota. Stěžuje si i na údajně arogantní přístup ministerstva, šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) podle něj nazval odpůrce "křiklouny".
Na místě podle Blažeje už roky hospodaří Lesy ČR podle plánů, které určuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Koukal uznává, že už dnes je dané, že by lesníci měli na šedesáti hektarech vytvořit střední les - tedy takový, kde rostou současně nižší i vyšší stromy, a vytvářejí tak přirozenější prostředí. "Jenže za posledních deset let se nerozšířil ani o decimetr," upozorňuje Koukal.
Plánem se totiž lesníci nemusí řídit. Nyní tak postupují podle ekonomicky nejvýhodnějšího řešení. Až vyhlášení CHKO umožní ochráncům zvolit, který způsob hospodaření bude nejlepší pro zachování hodnoty zdejších lesů. Případnou újmu lesníkům vynahradí stát.
"Aby se les prosvětlil, chtějí jeho část vykácet. To nemá s ochranou přírody podle mě nic společného," vyčítá ochráncům Blažej. Koukal ale upozorňuje, že právě tyto zásahy jsou nutné pro to, aby se lesu postupně vrátil jeho přirozený řád předtím, než zde lesníci vysadili jednodruhový les.
Na záměr vyhlásit CHKO dokonce míří i trestní oznámení. Podal ho jihomoravský podnikatel a miliardář František Fabičovic, který má na okraji oblasti továrnu své firmy Alcadrain a přímo v budoucí oblasti oboru Obelisk.
"Učinil jsem tak z obavy možných komplikací při zásobování pitnou vodou z vodního zdroje Kančí obora, ke kterým by mohlo dojít po vyhlášení CHKO," říká Fabičovic. Podle něj status chráněné oblasti ztíží vodohospodářům úpravy vodovodní sítě, což prý může ohrozit zásoby vody pro 80 tisíc lidí. I to je ale podle Koukala jen planá obava. "Je to běžná situace. Vždyť třeba Magnesia pramení z první zóny CHKO Slavkovský les," uvádí.
CHKO vyřeší nešvary
Na vyhlášení CHKO se naopak těší Jaroslav Martínek, provozovatel plavební společnosti u lednického zámku. Jako člen okrašlovacího spolku už roky upozorňuje na narušování zdejších ekosystémů, například na příliš razantní senoseč blízkých Slováckých luk. "To je neštěstí. Každý rok jednou přijedou stroje a vysečou to na drn. Místo krásné louky tam rostou bodláky," upozorňuje.
Od CHKO si tak slibuje řešení některých "nešvarů", kterým místní čelí. Kromě senoseče například zásah proti nelegálním tábořištím rybářů a dalších návštěvníků, kteří v hodnotných lesích rozdělávají ohně. Při větších akcích se zase z luk stávají obří nelegální parkoviště.
"Když jsme se obrátili na nynější stupeň ochrany, tedy biosférickou rezervaci, řekli nám, že nemůžou nic dělat. Vždy, když byla ochrana potřeba, tak dali ruce pryč. To může CHKO změnit," věří.
Ministerstvo životního prostředí stále počítá s tím, že se CHKO podaří vyhlásit od nového roku. Mluvčí resortu Veronika Krejčí upozorňuje, že navrhované území nezahrnuje žádné obydlené oblasti a že se hranice upravovaly tak, aby se nedotkly běžného života obyvatel.
Koncem loňského roku skončilo připomínkování návrhu a všechny námitky už úředníci vypořádali. "Tam, kde je to možné, se snažíme vyhovět či hledat řešení. Vůči některým byly podány rozklady, které bude řešit komise ministra," popsala Krejčí.
Jinak by hrozily problémy. Pokud Česko ochranu Soutoku v dohledné době alespoň částečně nevyřeší, může čelit potížím u Evropské komise a případně se může dostat až před Soudní dvůr Evropské unie.
