Praha - Ministr obrany Martin Stropnický nevyloučil, že Česko vyšle asi stovku vojáků do sil Severoatlantické aliance, které mají působit a posílit vojenskou přítomnost aliance ve východních státech NATO.
Řekl to v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Pokud příprava půjde podle plánu, je podle něj velmi pravděpodobné, že do mise budou vysláni v letošním druhém pololetí.
NATO se již dříve v reakci na ruský postup na Ukrajině rozhodlo posílit obranu svého východního křídla vytvořením nové jednotky velmi rychlé reakce o síle pěti tisíc mužů, jakož i šesti velitelství v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku. Ty mají posloužit právě k rozvinutí sil rychlého nasazení, plánování společné obrany a koordinaci cvičení.
Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel v ČT prohlásil, že vojenská přítomnost na východě aliance nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Skladba malých jednotek, které dají dohromady asi jednu brigádu, není pro Rusko vojenskou hrozbou, uvedl a dodal, že to má ukázat jednotu aliančních partnerů. Také Stropnický soudí, že ani Rusko si nepřeje větší konflikt, podle jeho slov jde o to vydržet a ukázat připravenost.
Pavel řekl, že je dohoda na tom, že přítomnost NATO na území východních členů bude posílena, vzniknou plány pohotovosti pro východní alianční partnery a budou přijata opatření na posílení připravenosti reagovat na nepředvídatelné události v regionu.
Držet Rusko co nejdál
"Je-li toto širší plán NATO, nevidím důvod, proč bychom měli stát stranou," řekl v debatě europoslanec ODS Jan Zahradil. Podle svých slov věří, že vojenská přítomnost bude působit jako zadržovací faktor proti Rusku a nevyústí v růst napětí. Zájmem Česka a českých politiků by podle něj mělo být držet Rusko co nejdále od českých hranic, a to za použití všech politických prostředků.
Stropnický také řekl, že ukrajinská politická reprezentace nevykazuje "bůhvíjaké výsledky". Ukrajina podle něj v minulých letech promarnila čas a potácí se ve svých problémech.
"To je samozřejmě voda na mlýn ruským stratégům," prohlásil a dodal, že těmto ruským stratégům není vzdálená představa, že to budou oni, kdo bude stabilizovat situaci na Ukrajině a vytvoří tam loutkový režim, který dostane situaci pod kontrolu.
"No a potom se třeba objeví nějaký chlapík, který bude mít - a jak to bylo v minulosti - poměrně blízko k Moskvě a Rusko by bylo tím velkým mírotvorcem," domnívá se Stropnický. Pro Ukrajinu by to podle něj byla špatná cesta.
Přítomnost vojsk NATO
Vilnius, Riga, Tallinn a Varšava usilují o trvalou přítomnost jednotek NATO v regionu. Aliance se až dosud omezovala na rotaci sil. USA už ohlásily, že umístí těžkou výzbroj pro americkou jednotku v síle brigády v Pobaltí, Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde by první síly měly být rozmístěny v polovině roku.
Stropnický uvedl, že ohrožení vedle Pobaltí a Polska cítí i Bulharsko a Rumunsko. "Je tam řada narušení vzdušného prostoru a výsostných vod," uvedl ministr.
Poláci pořádají letos v červenci ve Varšavě summit, na kterém by plány posílení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě měly být dokončeny. Polsko by podle svého prezidenta Andrzeje Dudy stálo o trvalou přítomnost aliančních vojáků na svém území.
Některé země NATO se ale tomuto kroku brání. Obávají se nákladů na tuto misi a také dalšího zhoršení vztahů s Moskvou, které by to nejspíš vyvolalo.
