Praha – Čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) jsou na cestě k zásadnímu objevu při výzkumu schizofrenie. Díky novým poznatkům o nemoci by se jim v brzké době totiž mohlo podařit diagnostikovat tuto psychickou nemoc ještě před jejím vypuknutím.
Schizofrenie patří mezi nejzávažnější duševní onemocnění, kterým trpí jedno procento světové populace. Pokud je pacientovi nasazena správná léčba, může vést většinou normální život. I přesto řada nemocných nedosahuje kýženého zlepšení.
Lékaři už delší dobu věděli, že v mozku nemocných schizofrenií je narušena bílá hmota, jež obsahuje nervová vlákna zprostředkovávající komunikaci mezi neurony. Mělo to však háček. Studie vědeckých týmů ze všech koutů světa se neshodly, ve kterých částech mozku k porušení dochází. Jelikož dosavadní zjištění nedávala příliš smysl, čeští vědci pod vedením doktora Tomáše Melichera z NUDZ se rozhodli provést studii vlastní
Díky velkému množství zařazených nemocných a kontrolních zdravých osob zjistili, že bílá hmota je poškozena ve všech jeho částech. Kromě nadšení a financí ze strukturálních fondů jim v práci paradoxně pomohlo to, co dlouhodobě kritizují. Neslavný systém české psychiatrické péče.
Léčba nemocných, kteří byli do studie zařazeni, probíhá téměř bez výjimky ve velkých léčebnách. Koncentrace pacientů se schizofrenií na několika málo místech tak umožnila vědcům z NUDZ ve spolupráci s centrem IKEM vytvořit jednu z celosvětově nejrozsáhlejších databází. Přesto ale shodně volají po změně systému.
"Psychiatrie se musí transformovat. Není možné, aby bylo na jednom pokoji v psychiatrické nemocnici šest nebo i deset pacientů," říká lékař, pedagog a vědec NUDZ Jiří Horáček. "Na druhou stranu je pravda, že pro sběr dat je tento stav výhodný. Až budou pacienti v domácí péči, vědecká práce bude organizačně náročnější. I tak má reforma přednost. Nemocní se schizofrenií jsou stejní lidé jako všichni ostatní. Nemůžeme je léčit v nedůstojných podmínkách, které především komplikují vlastní proces uzdravení, “ vysvětluje Horáček postoj Ústavu.
Nemoc má genetický původ
Schizofrenie propuká v období mladší dospělosti, typicky kolem dvacátého roku života, a projevuje se i halucinacemi či bludy. Prokazatelně má genetický původ. "Pokud trpí onemocněním jeden z rodičů, je zde desetiprocentní pravděpodobnost, že onemocní i jejich potomek. S oběma nemocnými rodiči je pak pravděpodobnost již 50:50," uvádí Horáček.
Nyní se schizofrenie, stejně jako naprostá většina psychických nemocí, diagnostikuje na základě chování člověka. K vyšetření dochází pochopitelně až po projevu prvních příznaků. Teď vědci zjistili, že poškozená bílá hmota může být příčinou vzniku onemocnění. Pomocí magnetické rezonance budou mít možnost propuknutí nemoci lépe předvídat a navrhnout preventivní opatření pro pacienta.
Vyšetření rezonancí by se podle Horáčka prováděla hlavně u rizikových skupin. Ve hře je také otázka podávání malých dávek léků, které nejspíše mohou vzniku schizofrenie zabránit. Je tedy potřeba co nejpřesněji odhadnout, kdo je nemocí ohrožen a mohl by z preventivní léčby profitovat.
Kromě toho je potřeba zaměřit se i na chování ze strany nejbližších. "Rodiče mají ve výchově vždy dvě možnosti: chválit a posilovat žádoucí chování, anebo kritizovat chování nežádoucí. V momentě, kdy převáží model kritizování, zvětšuje se riziko, že u potomka schizofrenie propukne. Nebezpečné je paradoxně také přílišné ochranitelství,“ vysvětluje Horáček faktory, jež mohou nemoc podnítit.
Zatím není jasné, zda je možné narušení bílé hmoty mozku u schizofrenie nějak cíleně léčit. Vědci v této souvislosti uvažují o tom, že by bylo možné využít některých léčebných postupů účinných u jiných poruch podobného charakteru, jakou je například roztroušená skleróza.
