Praha - Bratská jednota baptistů se definitivně rozhodla, že nepřijme od státu finanční náhradu v rámci církevních restitucí.

Za komunistického režimu utrpěla zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chce vrátit k samofinancování sborů, jelikož i ve své historii získávala prostředky tímto způsobem.

Premiér Petr Nečas se v poledne sešel s představiteli 16 církví a náboženských společností, aby s nimi podepsal smlouvy o finančním vyrovnání.

Baptisté, kteří mají v Česku zhruba 2500 aktivních členů a na území republiky působí už 120 let, se jako jediní ze 17 církví k dnešnímu podpisu nepřipojili. Nevyužijí tak ani vypořádání prostřednictvím převodu státních dluhopisů. Jednota měla dostat podle zákona o vyrovnání s církvemi 227 milionů korun.

"Po celou dobu své existence měly sbory baptistů samofinancování, to znamená, jejich sbory naprosto fungovaly bez jakýchkoli státních dotací. V době komunistů nám tento nový model byl vnucen, což není baptistům vlastní. Je to i ve světovém měřítku výjimečný jev," řekl předseda Bratrské jednoty baptistů Milan Kern. Finanční náhradu za majetkové škody navíc těžko mohou baptisté podle něj přijmout, protože za komunismu sice utrpěli křivdy, avšak ne přímé majetkové.

Baptisté podle svého předsedy počítají s tím, že ačkoli nepřistoupí ke smlouvě, budou se jim, tak jako ostatním církvím, v příštích 17 letech snižovat příspěvky od státu. Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu.

"Samozřejmě, počítáme s tím. My v této chvíli ani nevyužíváme plně možnosti zákona. Asi třetina sborů je již v tuto chvíli samofinancovaná z jejich rozhodnutí. Nás toto nijak nezaskočí," řekl Kern. Baptisté se tak rozhodli na sjezdu svých delegátů, shodly se na tom i sbory.

Baptisté jsou financováni především z darů. Při nedělních bohoslužbách pořádají sbírky a někteří členové podle Kerna poskytují církvi ještě víc. Řada členů například ze svého příjmu platí takzvané desátky, což je desetina jejich čistého příjmu, uvedl.

Církve podle schváleného zákona od státu dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim bude také vyplaceno celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Stát naopak církvím postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Opozice zákon kritizuje a podala na něj stížnosti k Ústavnímu soudu.