Praha – I když je do parlamentních voleb ještě daleko, už teď se ukazuje, jaké by byly první kroky šéfa ANO Andreje Babiše, pokud by se stal předsedou vlády. Ze všeho nejdřív by zaútočil na mnohé z toho, čemu se věnuje Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády. Nejspíš by se pokusil zrušit celé jeho ministerstvo, začal by propouštět na Úřadu vlády, proměnou by prošla i její legislativní rada.
"Dienstbierův ministerský post je určitě zbytečný a jeho agendu může dělat ministerstvo spravedlnosti. Pan Dienstbier dostal tento post pravděpodobně za odměnu za podporu předsedy Sobotky v rámci lánského puče organizovaného Haškem," řekl Babiš.
Když hovoří o svém záměru zeštíhlit Úřad vlády, opět je na mušce zejména Dienstbier. "Velmi bych zredukoval Úřad vlády, je úplně skandální, že ministr Dienstbier má 175 lidí a chce ještě od 1. ledna 2017 zřizovat odbor rovnosti mužů a žen s dalšími 14 lidmi. Tito lidé nikdy nepracovali na svém a nevědí, co je šetřit," uvedl pro Hospodářské noviny Babiš.
Dienstbier existenci svého úřadu i nového odboru obhajuje. "Těch 14 lidí už na úřadě pracuje, je to jen reorganizace, navíc 12 z nich je placeno z grantů. A 140 lidí tvoří Agenturu pro sociální začleňování, kteří budou pracovat se 70 obcemi na praktických problémech. To přece není žádné dramaticky vysoké číslo, navíc řada z nich ani není na plný úvazek. Ve Varnsdorfu Babiš říkal, že nikdo na začlenění Romů nepracuje, a teď to chce rušit?" diví se Dienstbier.
Legislativní rada? Zdržuje
Babišovi vadí i Dienstbierem vedená legislativní rada – a to zejména proto, že mu přijde těžkopádná. "Určitě bych odpolitizoval Legislativní radu vlády, protože je skandální, jak funguje," avizuje Babiš.
Zákony se podle něj projednávají až příliš dlouze a složitě. "Legislativní rada spoustu věcí brzdí, například v těchto dnech jsem se ptal, kde je zákon o kontrole, a on tam leží už od května. Pan premiér nám dá příkaz, abychom udělali změny rozpočtu z titulu evropských fondů, a předseda legislativní rady Jiří Dienstbier to blokuje. To je jedna z největších brzd, společně se sněmovnou, proč v přijímání zákonů nepostupujeme rychleji," řekl Babiš.
V této radě podle něj do přípravy zákonů zasahuje spousta lidí a rozhodování je zpolitizované.
I kritiku Legislativní rady vlády však Dienstbier odmítá. "Tam sedí téměř 30 expertů z právnických fakult, posuzují návrhy externě, nezávisle. Když se předloží návrh do vlády, běží standardní dvouměsíční lhůta, což zřejmě Babiš stále nezná. A pokud je poté návrh vrácen, je to jen jeho mizernou kvalitou. Pokud si tedy stěžuje, je to jen na kvalitu své práce," řekl ministr.
Na své straně má Dienstbier zejména levici a neziskové organizace. Ke znovuobnovení ministerstva pro lidská práva, jehož obdoby existují v řadě evropských zemí, vyzvaly na konci roku 2013 čtyři desítky organizací v otevřeném dopise, který podepsali například bývalí ministři pro lidská práva Michael Kocáb a Džamila Stehlíková.
Dopis odůvodňoval nutnost postu nejen zhoršující se situací lidských práv v zemi, ale i dlouhodobým nezájmem vlády se problémem zabývat.
"Jsme přesvědčeni, že investice do dlouhodobé struktury, která bude preventivně působit proti dalšímu propadu vyloučených lokalit a zmírní napětí ve společnosti, je dobrou investicí. Náklady na zřízení ministerstva je třeba vždy porovnat s náklady na jeho nezřízení – v tomto případě můžeme mluvit o desítkách milionů na nasazení těžkooděnců při demonstracích, penězích ze sociální podpory, které končí v rukou lichvářů a dalších obchodníků s chudobou. Hasit neřešený problém je vždy dražší než včasné a systematické řešení," vysvětlil tehdy pro Českou televizi František Kostlán z organizace Romea.
Ministerstvo na ráně
Babiš a ANO nicméně nejsou jediní, kterým Dienstbierův úřad vadí. Ke kritice u veřejnosti obvykle velmi nepopulárních ministrů se přidává část pravice, zejména ODS.
Velkou kritičkou údajného sociálního inženýrství Dienstbiera i ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové je například první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Národovecké a krajně pravicové hnutí D.O.S.T., které však podporovali i někteří politici ODS či předseda Svobodných Petr Mach, dokonce v roce 2014 uspořádalo za zrušení ministerstva petici.
Sporů mezi pragmatickým Babišem a levicovým Dienstbierem, představitelem havlovské politiky s důrazem na lidská práva, byla během jejich společného působení ve vládě řada. Naposledy se neshodli kvůli nominaci nového českého velvyslance v Paříži Petra Druláka.
Dienstbier nedávno ostře kritizoval Babišovy výroky o zpochybňování vyhlazování Romů během druhé světové války, před časem se oba ministři střetli i kvůli návrhu nového zákona o ochraně oznamovatelů korupce.
Celý rozhovor s Andrejem Babišem najdete v pondělním vydání Hospodářských novin.
