Babiš a Chovanec řeší, jak si rozdělit státní IT systémy

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková, Jan Klesla
14. 8. 2014 15:40
Agendy určené občanům by mohlo spravovat vnitro. Naopak o IT systémy pro samotné státní úřady, především ekonomické a účetní systémy, mají zájem finance.
Ministři Milan Chovanec a Andrej Babiš
Ministři Milan Chovanec a Andrej Babiš | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Přetahování mezi ministerstvy vnitra a financí o správu státních IT systémů a souvisejících miliardových zakázek má už brzy skončit. Jejich šéfové Milan Chovanec (ČSSD) a Andrej Babiš (ANO) se dohadují na rozdělení sfér vlivu.

Systémy určené pro občany – jako jsou registry obyvatelstva nebo datové schránky – by mohlo spravovat vnitro. Naopak IT systémy pro samotné státní úřady, především ekonomické a účetní systémy, by měly připadnout financím.

Skončit by tak mělo hlavně soupeření mezi státními podniky podřízenými oběma ministerstvům – Českou poštou a Státní tiskárnou cenin. Ty měly zatím každý vlastní ambice spravovat státní IT a s vlastními dodavateli se přetahovaly o správu systémů. Navíc nezávisle na sobě staví i nová datová centra za stamiliony korun. Především vnitro přitom chce zajistit budoucnost pošty právě v oblasti IT služeb a telekomunikací pro stát.

Na spolupráci obou ministerstev a zapojení ostatních úřadů bude dohlížet nově vytvořená Rada vlády pro informační společnost. Její zřízení má společně s celým plánem do konce léta schválit kabinet. O konečné podobě a složení oba hlavní úřady ještě jednají.

Jasné rozdělení pravomocí ve státním IT má přinést i větší dohled nad jeho nákupy, které jsou často kritizované za přemrštěné ceny a nepřehledný výběr dodavatelů. Ministerstvo financí chce proto připravit metodické pokyny, které do budoucna stanoví jasná pravidla pro celou státní správu. "Musí se s tím alespoň začít," říká první náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht.

V pravidlech by se měla řešit i otázka závislosti úřadů na dodavatelích. Úřady mohou být totiž vázány nejen smlouvami, ale firmy často využívají i toho, že systémy stojí na jejich programech a know-how. Přejít k jinému dodavateli je tak drahé, a někdy dokonce nemožné bez toho, aby musel být vyměněn celý systém. "Budeme se snažit, abychom byli na dodavatelích méně závislí a měli jsme přístup například k otevřeným formátům," vysvětluje Wagenknecht.

Tiskárna cenin se rozdělí

Ministerstvo financí chce pro zajištění své části využít Státní tiskárnu cenin, ze které se má v prvním čtvrtletí příštího roku do samostatného podniku vyčlenit IT část. Oddělení od samotného tisku bankovek a dalších cenin navíc reaguje na novou evropskou směrnici o zadávání veřejných zakázek vlastními podniky, která začne platit v roce 2016. "Polygrafická část podniku poskytuje i komerční služby, což znamená, že musí vždy soutěžit. Národní datové centrum, které bude sloužit pouze veřejným institucím, bude ale moci využít výjimky," popisuje šéf tiskárny cenin Pavel Novák.

Tiskárna má dnes k dispozici jedno zabezpečené datové centrum v Praze Na Vápence, které využívá kromě ministerstva financí například Národní bezpečnostní úřad nebo Nejvyšší kontrolní úřad.

Jeho kapacita ale přestává stačit, a proto na ministerstvu finišují přípravy na stavbu dalšího centra v pražské Zelenči, které má být ve finále třikrát větší než to současné. Na kolik stavba přijde, nechce ministerstvo před vypsáním tendrů prozradit. Podle šéfa tiskárny Nováka však půjde o stamiliony korun. Dřívější odhady úřadu hovořily o 300 milionech korun.

Chystané centrum bude sloužit jednak jako záloha současných systémů a jednak jako místo pro nově plánované registry. Vzniknout má například obří databáze kontrolních výkazů DPH, na kterých by podnikatelé hlásili státu informace o fakturách. "Například elektronickou evidenci tržeb budeme umísťovat právě do Zelenče," uvedl Wagenknechtův poradce Milan Křístek, který má rozdělení Státní tiskárny cenin na starosti.

Digitální archiv celého Česka

Další podobná „úložiště“, ale pod ministerstvem vnitra, vznikají poblíž jihočeské Hluboké a v Praze. Má tak vzniknout velký digitální archiv všech klíčových státních dokumentů. Budou zde uloženy například rodinné záznamy i historické a současné zákony. Pro úředníky bude jednodušší sáhnout do databáze než hledat v papírových archivech.

Digitální archiv zároveň slouží jako záloha pro případ, že papírové dokumenty zničí třeba povodeň. "Je to trend všude ve světě," řekl Jaroslav Strouhal, náměstek ministerstva vnitra, které projekt financovaný z evropských dotací řídí. Archiv měl stát původně přes 460 milionů korun, vnitro nyní cenu srazilo na 307 milionů.

Článek vyšel 14. srpna 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Právě se děje

Další zprávy