Zahraničí – Čeští vojáci v Afghánistánu pomáhají afghánské vládě proti Tálibánu, ale kvůli sporům o prezidentské volby bude asijská země možná mít brzy vlády dvě.
A pokud Tálibán po odchodu mezinárodních jednotek ovládne část jižního Afghánistánu, kde je nejsilnější, budou vlády dokonce tři. Podobně jako v Iráku, kde vedle vlády v metropoli Bagdádu vytvořili svůj chalífát radikální islamisté na severozápadě a Kurdové chystají ve svých oblastech na severovýchodě na podzim referendum o nezávislosti.
Spor o to, kdo vyhrál prezidentské volby, hrozí vyústit ve vytvoření odštěpeneckého státu v několika severoafghánských provinciích. Bývalý ministr zahraničí Abdalláh Abdalláh tvrdí, že hlasování provázely podvody a neuzná vítězství svého rivala Ašrafa Gháního.
Deník New York Times na základě výpovědi jednoho z amerických diplomatů napsal, že Abdalláh a jeho lidé chystali nebo stále chystají vyhlášení vlastní vlády nad třemi severoafghánskými provinciemi nebo dokonce útok na prezidentský palác v Kábulu.
To byl také důvod toho, proč šéf americké diplomacie John Kerry přispěchal do Kábulu, aby se sešel s Abdalláhem i Gháním a pokusil se je přimět k dohodě.
Hlasy se mají přepočítat, což ale nezaručuje, že jeden nebo druhý kandidát výsledky uzná.
Abdalláh je Tádžik, zatímco Ghání – bývalý ministr financí a ekonom ve službách Světové banky – Paštún. Největší podíl v populaci mají právě Paštúni, z nichž se bez ohledu na režim většinou rekrutovali vládci Afghánistánu.
Tádžikové žijí hlavně na severu, kde také měl Abdalláh největší podporu.
Podle New York Times Abdalláhovi telefonoval Obama a odrazoval ho od jakýchkoliv „neuvážených akcí.“ Kerry pohrozil, že USA nedají žádnou finanční nebo bezpečnostní pomoc nikomu, kdo se moci chopí nezákonně.
„Intervenovali jsme tak rychle proto, aby ani neuvažovali o puči nebo podobném vývoji, protože to by byla pro zemi katastrofa. Bylo to tak vážné, že se do toho vložili i prezident a ministr zahraničí, což se neděje každý den,“ řekl novinářům americký velvyslanec v Kábulu James Cunningham.
Volby provází mnoho nejasností. První kolo podle oficiálních výsledků vyhrál Abdalláh s 45 procenty, Ghání dostal 31 procent. Minulý týden volební komise oznámila, že druhé kolo vyhrál Ghání s 56 procenty. Výsledek prý mohou změnit stížnosti a přepočítávání.
Abdalláh oznámil, že má důkazy o falšování ve prospěch Gháního. Například odposlech hovoru předsedy jednoho volebního okrsku, který s podřízenými diskutuje o dodávání dodatečných lístků do uren.
Konflikt se odehrává na pozadí rostoucího násilí a terorismu. Tálibán jako každý rok v létě stupňuje svoji aktivitu, což se podepsalo na smrti pěti českých vojáků minulý týden u Bagrámu i na úterním sebevražedném atentátu na tržišti východně od Kábulu. Ten si vyžádal přes devadesát obětí, což je nejvíce od pádu Tálibánu na konci roku 2001.
Mezinárodní jednotky mají opustit Afghánistán v roce 2016. Tálibán se jim nepodařilo zničit, stejně tak zatím na tento úkol nestačí afghánská armáda a policie.
Je nepravděpodobné, že by Tálibán znovu ovládl skoro celou zemi jako v devadesátých letech (kontroloval tehdy devadesát procent Afghánistánu), ale na jihu je silný a některých provincií se může zmocnit.
Jak Ghání, tak Abdalláh patří k dlouholetým odpůrcům Tálibánu a radikálním islamistům. Ghání žil v emigraci, Abdalláh patřil mezi hlavní představitele opoziční Severní aliance, která s Tálibánem bojovala.
K tomuto politikovi se také váže dnes už spíš úsměvná historka, související s Českou republikou. Ještě v době, kdy byl v Kábulu u moci Tálibán, přijel jako zástupce opozice na návštěvu Prahy. Tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan se s ním však odmítl setkat.
Když o několik let později přiletěla do Kábulu česká delegace v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, Abdalláh už byl ministrem zahraničí. „Recipročně“ se ovšem s českými politiky nesešel.
Martin Novák
