Portrét – Spory znepřátelených proudů v ČSSD se neomezují na nejvyšší vedení strany, ale rozkládají i regionální struktury. Naplno je konflikt obnažen v Ostravě. Už přes rok se tu ve straně vede otevřená válka, v níž na jedné straně stojí skupinka vedená primátorem, šéfem krajské organizace strany a Sobotkovým podporovatelem Petrem Kajnarem, na druhé „haškovské křídlo“ vedené šéfem ostravských sociálních demokratů Adamem Rykalou, členem předsednictva ČSSD.
Právě v těchto dnech konflikt v Ostravě po měsících otevřeného nepřátelství vrcholí. A zřejmě je prakticky dobojováno. „Jsem politická mrtvola,“ řekl deníku Insider Kajnar, který už příští týden stranickou funkci opustí.
V pondělí se v Ostravě sejde konference, která bude volit nové vedení. Kajnar do něj nekandiduje, nejpravděpodobnějším adeptem na jeho místo v čele krajské sociální demokracie je hejtman Václav Novák. „Čekám, že ještě před koncem volebního období budu odvolán i z primátorské funkce,“ dodal Kajnar.
Bezprostřední příčinou jeho politického pádu je dlouho doutnající spor, který sám Kajnar otevřel krátce před volbami do Sněmovny. Se dvěma dalšími spolustraníky podali u soudu návrh na předběžné opatření, jež mělo zneplatnit stranickou kandidátku do Parlamentu, na niž se Kajnar a další sobotkovci nedostali.
„Kandidátka vznikla nedemokraticky, v rozporu se stanovami. To odporuje zákonu o politických stranách. Soud ji měl zneplatnit, protože pokud se prokáže, že byla vytvořena chybně, budou už kandidáti zvoleni v Parlamentu a nebude možné chybu napravit,“ tvrdí Kajnar.
Primátor se na kandidátku nedostal poté, co neuspěl ve stranických primárkách. Spolustraníci jeho nezařazení vysvětlovali různě, například faktem, že ostravskou radnici vyšetřuje policie, takže je její hlava nedůvěryhodná. Policie skutečně už delší dobu řeší několik ostravských komunálních zakázek, jednak ale zatím nikoho neobvinila, jednak podezření podle dostupných informací nemíří na primátora, točí se spíš kolem lobbisty Martina Dědice – a ten je spojován s lidmi kolem hejtmana Nováka.
Kajnar je ovšem dlouho terčem kritiky části spolustraníků, naposled si nepřízeň vysloužil kvůli rozhodnutí, že město koupí od zadluženého fotbalového klubu Baník pozemky na Bazalech a tím odvrátí jeho finanční kolaps. Obchod prosazovaný Kajnarem v zastupitelstvu prošel jen těsně, na druhý pokus. Odpůrci se s ním dodnes nesmířili, na podnět opozice jej také šetří policie.
Soud návrh na předběžné opatření vedoucí ke zneplatnění oficiální sociálnědemokratické kandidátky ještě před volbami zamítl. Verdikt pak potvrdil ještě v odvolacím řízení. Trojice rebelujících straníků v čele s primátorem se s tím nehodlá spokojit. „Chystáme dovolání, pokud neuspějeme, podáme další žalobu,“ řekl Kajnar.
Otevřený spor poškodil sociální demokraty při volbách. Podle stranických analýz totiž přispěl k úbytku voličských hlasů. A teď přichází odveta. Na primátorovo místo si ostatně podle znalců místní politiky už brousí zuby konkurent z protilehlého tábora, starosta městského obvodu Ostrava-Poruba Lumír Palyza, jeden z Kajnarových nejtvrdších kritiků.
Na pohled banální hádka o kandidátku v jednom z regionů hodně vypovídá o poměrech ve straně i v české politice.
Ostravský primátor a „politická mrtvola“ totiž může být považován za jednoho z nejúspěšnějších i nejschopnějších regionálních politiků posledních let u nás. Spoluzakladatel ostravského Občanského fóra, někdejší signatář Charty 77, vstoupil do ČSSD v roce 1997. „Už tehdy jsem se rozhodl, že budu primátorem, věděl jsem, jak městu pomoci,“ říká.
V Ostravě se koncem 90. let prohlubovala krize nastartovaná útlumem hornictví a posilovaná problémy místních hutí. Počátkem tisíciletí se na Ostravsku míra nezaměstnanosti blížila 20 procentům.
Zatímco tehdejší populární primátor Evžen Tošenovský z ODS věřil, že s poklesem si poradí trh sám, Kajnar chtěl vsadit na cílené lákání investorů a budování průmyslových zón. „Byl jsem jediný, kdo měl vizi, věděl, co s nezaměstnaností dělat,“ tvrdí dnes.
Na radnici se propracoval v roce 2002 jako náměstek primátora, o čtyři roky později se už postavil do jejího čela a dnes táhne v nejvyšší funkci druhé volební období. Záměr, pro který šel na radnici, splnil.
Kajnar prosadil vybudování příměstských průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, kam poté zamířila řada investorů různých oborů. Taktiku nakonec přebral i kraj, do jehož čela z radnice předtím přešel Tošenovský. Díky společnému úsilí města a hejtmanství se pak do regionu podařilo přivést i velký podnik – automobilku Hyundai. Ve třech nových průmyslových zónách tak vzniklo na 20 tisíc nových pracovních míst, takový efekt podpora investic nikde jinde u nás neměla.
Díky pobídkám, vstřícnosti a dobré spolupráci s CzechInvestem do Ostravy přišla ale také technologická firma Tieto Enator a po ní další menší hráči z IT branže, což pomáhá měnit ekonomickou základnu města směrem k moderním technologiím. S Kajnarovým přičiněním a za vydatné podpory města se mění i charakter místního školství. Vznikly školy s výukou v angličtině, posílila elektrotechnika Vysoké školy báňské, založena byla nová lékařská fakulta.
Kromě stimulace investic a podpory vzdělávání přišel Kajnar s další prioritou: rozhodl se přiškrtit firmy navázané na veřejné zakázky ve městě a zprůhlednit veřejné výdaje.
Prosadil systém centrálního nákupu veškerého zboží, služeb a energií pro více než 120 ostravských komunálních úřadů, institucí a podřízených organizací – od obvodních radnic přes školy, nemocnice či domovy důchodců po divadla. Systém, založený na elektronických aukcích a nepřekročitelné referenční ceně po jednotlivé položky, šetří v Ostravě ročně přes 80 milionů korun veřejných výdajů. Přesto má řadu odpůrců, kritizujících údajně drahý provoz či neoperativnost. Nesporné však je, že ve výsledku peníze šetří, brání korupčním tlakům a dohazování obchodů na spřátelené firmy.
„Nepřijatelným jsem se stal především proto, že jsem zpřetrhal podobné vazby a řadě lidí v komunální sféře znemožnil jejich kšeftíky,“ tvrdí Kajnar.
O poslaneckou funkci zpočátku nestál, připravoval se spíš na vedení ministerstva průmyslu v budoucí sociálnědemokratické vládě. Nakonec od tohoto plánu upustil, rozhodl se zůstat v komunální politice, čímž znejistěl straníky, kteří se těšili na jeho odchod do Prahy, a rozpory v organizaci se tak ještě víc vyhrotily.
Před volbami ale Kajnar nakonec vyhověl naléhání „sobotkovských“ spolustraníků, aby pomohl posílit prosobotkovské křídlo v budoucím poslaneckém klubu. Haškovský tábor se tomu snažil zabránit: „Nejdřív mi nabízeli jiné posty – kandidaturu do Senátu a do Evropského parlamentu. Když jsem odmítal, skončilo to neschválením mé kandidatury do Sněmovny a my jsme se rozhodli bránit,“ řekl.
Moc šancí na vítězství sám sobě nedává. „V politice jsem selhal, protože jsem přestal zavírat oči nad účelovými kompromisy a výměnnými kšefty,“ prohlásil.
Stranická praxe je podle něj v krizi v ČSSD, stejně jako v ODS. Lídrům podle něj chybí vize, kvalitní osobnosti politika neláká a řada funkcionářů bere angažmá v politice jako nástroj vlastního prospěchu. Podporuje-li Kajnar ve vedení strany Sobotku, je to proto, že podle něj na rozdíl od Haška myslí spíš na potřeby celku než na vlastní zájem. Lidé tohoto typu mají podle něj ale předem horší pozici.
„Lidé zvenčí nemají ponětí, jak stranické mechanismy fungují, vládnou v nich zájmové kliky, o demokratické soutěži není řeč,“ tvrdí. Pokud problém dojde tak daleko, že strany porušují vlastní stanovy, měly by podle něj zasáhnout soudy a chránit demokratický systém před účelovým zneužíváním. „V politice zatím nikdo nic lepšího než soutěž stran nevymyslel. Systém je ale prohnilý, nemocný, působí sebedestruktivně, a strany tak ztrácejí důvěru občanů,“ tvrdí rebelující ostravský primátor.
ZUZANA KUBÁTOVÁ
