Rekonstrukce – V březnu to byly právě čtyři roky, co Topolánkova vláda těsně před svým pádem rozhodla o osudu Tkáňové banky při Fakultní nemocnici Brno. Rozhodla se, že už do ní nebude investovat, ale místo toho podpoří výstavbu supermoderních prostor soukromého investora v její těsné blízkosti. Stát nakoupil minoritní balíky akcií firem Národní tkáňové centrum, Prime Cell a.s. a Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. pouhé čtyři dny před koncem svého mandátu. Soukromý kapitál měl přinést do výzkumu peníze a know-how. „Obě firmy byly založeny chvíli před vládním rozhodnutím,“ přidává další okolnost dobový komentář lidoveckého exposlance Ludvíka Hovorky.
Firmy od začátku slibovaly převratné novinky, které by pomohly při léčbě závažných onemocnění. Jaká je situace dnes? Firmy navzdory opakovaným dotazům neumějí doložit konkrétní výsledky svého dosavadního výzkumu, publikaci ve významných odborných časopisech, ani jména kapacit, které pro ně pracují. Stát přitom tyto soukromé společnosti podpořil už stovkami milionů. Zůstává tak otázkou, jaká je přidaná hodnota soukromého kapitálu v tkáňové bance, a proč bylo vlastně potřeba dříve fungující státní instituci předávat do soukromých rukou místo toho, aby stát modernizoval vlastní zařízení.
Bez konkrétních výsledků
Národní tkáňové centrum, Prime Cell a.s. a Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. jsou spojené nádoby. V obou stejně jako v zakladatelské společnosti Prime Cell figuruje miliardář Michal Zahradníček (rovněž podnikatel ve fotovoltaice). Státní agentura Czechinvest schválila před časem na projekty PrimeCell a.s. dotaci ve výši 363 milionů korun. Dalších 250 milionů korun putuje těmto firmám z fondů Evropské unie do investic – (viz: http://bit.ly/12sYAib )
Národní tkáňové centrum si při svém vzniku dalo za cíl dodávat nemocnicím v republice umělé cévní protézy, chrupavky či buněčné kožní štěpy pro tkáňovou terapii. „Za pomoci tkáňového inženýrství vyrobíme umělé kožní kryty třeba pro léčbu popálenin či bércových vředů anebo umělé cévy, kterými lze přemostit poškozené cévy pacienta,“ uvedli na začátku jeho zástupci.
Jenže Státní ústav pro kontrolu léčiv, který k takovým novinkám dává souhlas, má dnes jinou odpověď. „Národní tkáňové centrum má na základě rozhodnutí MZČR schváleno použití v rámci specifického léčebného programu (SLP) pouze u přípravku Chondrograft,“ říká jeho mluvčí. Jde o přípravek, na němž odvedli podstatnou část práce odborníci ještě v éře „státní“ Tkáňové banky.
Veškeré další bioimplantáty by potřebovaly registraci SÚKL, kterou však zmíněné soukromé firmy zatím nemají. Jejich zbývající aktivity – tedy uchovávání lidských tkání a orgánů – nejsou nijak specifické. Těmito činnostmi se zabývá řada jiných zařízení, aniž k tomu potřebují stomilionové dotace. „Co se týče skladování a používání tkání či lidských orgánů, obecně lze říci, že tuto činnost vykonává v České republice více specializovaných zdravotnických zařízení, jako jsou transplantační centra a oční banky,“ odpovídá na dotaz prof. MUDr. Václav Mandys z Ústavu patologie 3. lékařské fakulty UK.
Utajená jména vědců
Spolumajitel Národního tkáňového centra a Centra buněčné terapie a diagnostiky Michal Zahradníček se zaštiťuje významnými jmény v oboru. Uvedl například, že spolupracuje s profesorkou Evou Sykovou, ředitelkou Ústavu experimentální medicíny (viz http://bit.ly/12sYAib), jenže samotná profesorka Syková takové tvrzení odmítá: „S firmami pana Zahradníčka jsme nespolupracovali a spolupracovat nechceme.“
Ve vědeckých kruzích je běžné, že každé významné pracoviště s uznávanými odborníky musí o svých výzkumech informovat v renomovaných odborných časopisech. Většinou to bývá podmínka udělení grantů. Zmiňované firmy ani na dotazy u několika jejich zástupců Insideru nedoložily ani publikaci ve vědeckých časopisech, ani jména odborníků, kteří pro ně pracují.
Jako ilustraci si deník Insider vzal jeden aktuální projekt nazvaný Buněčné testovací sady CellKit.
Centrum buněčné terapie a diagnostiky (CBTD) získalo od ministerstva průmyslu podporu 7 milionů korun. Probíhající projekt má za cíl „realizovat výzkumné a vývojové aktivity, které vedou k tvorbě nové metody testování chemických a biologických přípravků s využitím kultivovaných štěpů kůže.“ Řešiteli jsou vedoucí parazitologického oddělení Zdravotního ústavu v Ostravě Mgr. Hana Bílková a ing. Josef Heller, místostarosta Prahy 3. Magistra a inženýr samozřejmě nemají, a ani nemohou mít, potřebnou kvalifikaci k tak specifickému medicínskému úkolu, jako je kultivace kožních štěpů.
Insider tedy položil otázku, kdo jsou další řešitelé projektu, kteří kultivaci buněk rozumějí, ale jmen se nedočkal. „Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů... Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi,“ odpověděl Tomáš Paták z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Stejné informace se Insider pokusil zjistit také o dalších projektech Centra buněčné terapie a diagnostiky a.s. Tato firma získala velké peníze i od státní Technologické agentury ČR – na projekt Sulgelix dotaci ve výši 6,7 milionu korun, na projekt Cell Select 7,8 milionu korun. Ale ani ta není ochotna sdělit, jakou konkrétní zkušenost s výzkumem kmenových buněk řešitelé těchto projektů mají.
„Prostudoval jsem dostupné materiály a v obou případech jsou stanoviska expertů ve shodě, tedy u žádného z projektů se neobjevilo v době rozhodování o projektech kritérium zpochybňující odbornost, způsobilost či nereálnost realizace,“ odpověděl mluvčí agentury Leoš Kopecký.
Jedinou dostupnou informací je podle ministerstva průmyslu to, že projekt CellKit řeší několik lidí ze Zdravotního ústavu v Ostravě. Ředitelem ústavu je RNDr. Petr Hapala, který byl v 90. letech členem výkonné rady ODS a po aféře s fiktivními sponzory strany v roce 1997 odstoupil. Krátce nato společně s pozdějším náměstkem ministerstva zdravotnictví Markem Šnajdrem vedl soukromou firmu HP Construct. Po dvou letech zkrachovala a zanechala dluhy ve výši 67 milionů korun. Pozdější náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr byl v kauze HP Construct obžalován, ale soud ho obžaloby zprostil.
O výzkumu nemluvit
Právě Petr Hapala tento měsíc rozhodl, že ústav nebude o těchto projektech informovat. „My jsme se s panem ředitelem dohodli, že nebudeme na vaše otázky odpovídat. Jsou velmi útočné. Všichni zaměstnanci ústavu mají od vedení přísný zákaz komunikovat na toto téma s médii,“ uvedla řešitelka projektu CellKit, parazitoložka Hana Bílková.
Podle právníků je neposkytnutí těchto informací ze strany úřadů porušením zákona. „Ze znění zákona o veřejném přístupu k informacím plyne, že jména řešitelů a dalších pracovníků poskytovatel zveřejní, tedy i na žádost poskytne,“ říká Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti o.p.s. Poskytovatel dotace by měl podle zákona zveřejnit i kvalifikační předpoklady řešitelů projektu. „Podle mého názoru ministerstvo je povinno poskytnout informace o odborných předpokladech řešitelů a dalších pracovníků v projektu,“ domnívá se Kužílek.
Pochybnosti, které z popsaných informací plynou, pak formuluje ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka: „Postoj řešitelů musí nutně vyvolat dojem, že ve skutečnosti o žádný vědecký projekt nejde, ale že jde o přesunutí veřejných prostředků do soukromých kapes bez toho, aby byl konkrétní výsledek,“ uvedl.
Ještě dodejme, že firma PrimeCell a.s. buduje v areálu FN Ostrava nový biotechnologický park 4MEDi za téměř miliardu korun. Většinu peněz na tuto stavbu získala z dotačních programů Evropské unie. Biomedicínské centrum o rozloze 6500 metrů čtverečních má zaměstnat asi 150 vědců a výzkumníků v oborech biologie, medicíny a materiálového inženýrství. Které konkrétní kapacity v oboru budou pro tento nákladný projekt pracovat, však firma na otázku Insideru nesdělila.
Iva Bezděková
