Zahraničí - Maličký a na mapě světa snadno přehlédnutelný Katar patří k největším zastáncům syrské opozice a na všech fórech nejaktivněji prosazuje jejich vyzbrojení. Katarem vlastněná televize Al-Džazíra je ostře kritická vůči syrskému režimu. Rusko zase dělá vše pro to, aby se jeho chráněnec Asad v Damašku udržel.
Jedním z důvodů, proč se takto na dálku střetávají katarský trpaslík a ruský obr, je plyn. Katar má třetí největší zásoby zemního plynu na světě po Rusku a Íránu, odborný časopis Oil and Gas Journal je odhaduje až na 25 bilionů kubíků. A chce část z nich dostat k novým zákazníkům.
Proto katarský emír před několika lety přišel s projektem plynovodu, který by z katarského naleziště vedl přes Saúdskou Arábii, Jordánsko a Sýrii do Turecka, odkud by pak plyn mířil dál do Evropy. Plán torpédovala Sýrie. Právě na přání Ruska, svého spojence. Rusové si zkrátka příliš silnou katarskou konkurenci na evropském trhu s plynem a energiemi nepřejí.
Katařanům by se teď hodilo, kdyby Asadův režim zkolaboval. Protože očekává – oprávněně –, že nová syrská politická reprezentace by zájmům Moskvy naslouchala s mnohem menší ochotou, případně by jim nenaslouchala vůbec.
Napětí mezi emirátem z Perského zálivu a Ruskou federací ilustruje rozhovor, který se odehrál na půdě OSN. Před zasedáním Rady bezpečnosti v únoru katarský ministr zahraničí Hamád Džásim Sání řekl ruskému velvyslanci v OSN Vitaliji Čurkinovi: Varuji vás před vetováním rezoluce k Sýrii. Ztratíte všechny arabské země.“
Rozčilený ruský diplomat odpověděl: „Takhle se mnou nemluvte. Jsem představitelem velké země a vy jste v Radě bezpečnosti host.“ Podle některých arabských zdrojů Čurkin dokonce hrozil Kataru „smáznutím“ z mapy, ale o tom není žádný záznam a nikdo to nepotvrdil.
Velké zásoby ropy a plynu udělaly z Katařanů jedny z nejbohatších lidí světa. Na ploše jedenácti tisíc kilometrů čtverečních žije jen 1,8 milionu obyvatel, z toho zhruba jen třetina má katarské občanství. Žádná krize se tady nikoho příliš nedotýká. V roce 2010 katarská ekonomika rostla o 16 procent, loni o 14 procent.
Plynovod do Turecka a Evropy by byl velmi nákladným projektem, ale vyplatil by se. S Asadem nebo vleklou občanskou válkou v Sýrii to ale nepůjde.
