Za kuliy událostí - Giselin a Rudolfův pramen daly vesnici na Chebsku název, ale jejím obyvatelům spíše než historii připomínají zkrachovalý byznysový sen o stáčení minerálek. Vesnice Prameny je dramaticky předlužená, celý její roční příjem 1,6 milionu končí na zablokovaném účtu. Prodávat už není co, vše zabavili exekutoři a zákony jí neumožní zkrachovat. A to by se mělo změnit, protože ministerstvo financí teď vládě doporučuje, aby dala obcím možnost vyhlásit „osobní bankrot“ podobně jako fyzickým osobám.
Obec Prameny je modelovým příkladem toho, čemu by měla změna zákona předcházet. Kvůli nedotažené investici do podzemních vrtů v 90. letech je nejzadluženější obcí v Česku. Starostka Michala Málková úřaduje z místnosti v domě své rodiny. Účty za telefon si platí sama.
„Dluh činí milion korun na hlavu,“ říká starostka vesnice se stovkou obyvatel, která se funkce ujala v roce 2012 jako šestadvacetiletá kandidátka hnutí Naše Prameny. Do té doby byla obec tři roky bez politického vedení a pečoval o ni správce z ministerstva vnitra. Ostatně i tím resort financí argumentuje pro změnu zákona – úředník suplující starostu je placený z ministerského rozpočtu.
Vedení obce se nyní průběžně snaží bezvýchodnou situaci řešit, ale dosud marně. „Ještě před volbami jsme se snažili získat pomoc od státu, ale se změnou vlády to zase padlo,“ říká starostka. Podle stávajících pravidel si musí předlužené město pomoct především samo: prodat majetek a zvýšit místní poplatky nebo daň z nemovitosti. Vláda si pak jen pravidelně prochází přehledy o tom, jak kde dluhy rostou a ve výjimečných případech může poslat radnici půjčku.
Kabinet Bohuslava Sobotky má však v plánu řešit problém předlužených obcí systémově, ne posílat peníze na jednotlivé radnice. Proto také ministerstvo financí dostalo za úkol připravit analýzu, kde se řízená insolvence samospráv doporučuje. Už kvůli tomu, že do problémů se mohou rychle dostat i docela dobře hospodařící radnice – třeba vinou evropských dotací. „Nastavení pravidel a kontrol umožňuje například, aby příjemci byla krácena dotace i za zcela formální pochybení,“ upozorňuje analýza a jako příklad z praxe uvádí chybějící razítko „placeno z dotace“ na faktuře.
Způsob a účelnost čerpání evropských peněz v Česku je navíc kvůli závažným pochybením v posledních letech pod pečlivým dohledem. Například Ústeckému a Karlovarskému kraji stát nařídil za chyby v čerpání vrátit 2,5 miliardy. A právě vysoké sankce mohou snadno obce dostat do velkých finančních potíží.
Kdyby možnost vyhlásit „osobní bankrot“ i pro obce už platil, mohly mít Prameny vyhráno. „Možná, že už bychom dnes byli oddlužení,“ zamýšlí se Michala Málková. Vztahy mezi obcí a věřiteli by vypořádal soud a stát by neutratil ani korunu. A kdyby se ukázalo, že oddlužení u obcí funguje, mohly by následně do stejného režimu přejít i kraje.
Podle doporučení ministerstva by v režimu oddlužení bylo povinné zavedení či maximální možné zvýšení místních poplatků a správa obce by přešla na nejbližší město s rozšířenou působností. Úřad naopak nedoporučuje, aby na sebe závazky předlužených obcí bral stát. „De facto by byli zvýhodněni špatní hospodáři,“ upozorňuje.
Starostka Málková však stále doufá, že potíže Pramenů vyřeší to, co je způsobilo – tedy sedmnáct vrtů pro čerpání minerální vody: „Nejlepší by bylo, kdyby se nám podařilo dohodnout se s nějakým investorem a vrty by začaly přinášet zisk.“
Aleš Měřička
