Danylyšyn: „Inventarizace“ je lepší než finanční injekce

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
2. 3. 2014 17:52
Ukrajinská ekonomika nutně potřebuje „všeobecnou inventarizaci“, tedy soupis privatizovaného majetku. Do státní pokladny by mohla přinést miliardy dolarů nezbytné k překonání krize, stejně jako návrat vytunelovaných prostředků.
Foto: Tomáš Kunc

Rozhovor – Ukrajinská ekonomika nutně potřebuje „všeobecnou inventarizaci“, tedy soupis privatizovaného majetku. Do státní pokladny by mohla přinést miliardy dolarů nezbytné k překonání krize, stejně jako návrat vytunelovaných prostředků. V rozhovoru pro Insider to řekl exministr hospodářství Bohdan Danylyšyn, který více než tři roky strávil v Česku v exilu.

Ekonom, který před emigrací působil v ukrajinské akademii věd, je přesvědčen, že země musí přehodnotit privatizaci z posledních let. „Ukrajina má peníze, ale musí oddělit vládnoucí struktury od byznysu a naopak,“ řekl. Zdůraznil, že pouhé finanční injekce od Evropské unie a jiných zahraničních zemí krizi nevyřeší.

„Ukrajina nepotřebuje pro stabilizaci ekonomiky ani 35, ani 135 miliard. Stejně všechno bude rozkradeno a vždycky to bude málo,“ reagoval na výzvy nového vedení země k poskytnutí zahraničních úvěrů. Upozornil, že jen za poslední dva roky bylo vytunelováno přes 70 miliard dolarů prostřednictvím pochybných struktur a investic. „Jedním z hlavních úkolů stávajících politiků by měl být návrat těchto prostředků na Ukrajinu. S tím by mohla Evropská unie Ukrajině skutečně pomoct,“ soudí.

Velký potenciál pro rozvoj ekonomiky pak vidí v přehodnocení pochybné privatizace. „Podle mých odhadů byly ze státního majetku zprivatizovány objekty v hodnotě 350 miliard dolarů. Byly rozprodány za ceny daleko nižší než tržní. Pokud se zjistí, že šlo o nevýhodný prodej, měli by to noví majitelé doplatit. Jinak by je čekala nacionalizace,“ soudí.

Zdůraznil zároveň, že spíše než finanční pomoc by Ukrajině prospělo rovnocenné partnerství s Evropskou unií a potenciálně také se Severoatlantickou aliancí. „Evropská unie nesmí vnímat Ukrajinu jen jako výhodný trh pro svou produkci. Je nezbytný plán, kterému můžeme říkat Marshallův, Füleův nebo Merkelové, který by jasně odpověděl na to, kdy se Ukrajina může ucházet o členství v Evropské unii,“ řekl. Upozornil, že dosud vedení EU perspektivy Ukrajiny v tomto směru spíše zpochybňuje. Také spolupráce s NATO by podle něj mohla být daleko aktivnější. Zejména s ohledem na geostrategický faktor a vliv Ruska na ukrajinskou politiku i ekonomiku, ale také nátlak spojený s vojenským partnerstvím.

Uklidnění na Ukrajině pak podle politika, který působil ve vládě expremiérky Julije Tymošenkové, mohou přinést snad až parlamentní volby. „Musíme se všichni uklidnit. Společnost je přepolitizována. Panuje určitá euforie, která ovšem může mít kritické důsledky nejen pro ekonomiku, ale i pro celé společenství,“ uvedl.

Než bude zvolena nová sněmovna, politický vývoj v zemi by měl hlídat lidový sněm, označovaný jako Majdan, říká. „Je to hlavní garant demokracie,“ konstatoval.

Zdůraznil, že působení v politice je na Ukrajině spojováno hlavně s lukrativními příjmy. „Dosavadní ukrajinská politika má ´lehkou pověst´. Poslanci ´cestují´ v závislosti na tom, jaké výhody z toho mají. Jsou jako političtí ´gastarbeitři´,“ uvedl.

Kvůli očistě politiky by měli všichni zájemci o státní funkce projít lustrací, myslí si ekonom. „Každý člen nové vlády a poté i poslanci by měli podstoupit prověrku na korupční činnost. Musejí si uvědomit, že mají sloužit lidem a zodpovídat se jim. Jsou totiž odpovědni za zbídačení země,“ řekl.

Alexandra Malachovská

 

Právě se děje

Další zprávy