Byznys – Nízké úroky v bankách a také snaha zabezpečit se na stáří přiměly Čechy opět investovat v podílových fondech. Jestliže po příchodu krize z fondů své úspory houfně vybírali, v posledních dvou letech se situace zcela obrátila. Majetek ve fondech se od poloviny roku 2012 zvýšil o třetinu na 297 miliard korun. Je tak na dohled předkrizové rekordní úrovni z roku 2007, kdy fondy spravovaly 315 miliard korun.
„Hlavním hybatelem při investicích je nejistota ohledně budoucnosti penzijní reformy. Značná část populace si uvědomila, že je nutné přemýšlet nad zabezpečením ve stáří,“ vysvětluje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Michalíková. Dokládá to podle ní struktura nových investic, kdy lidé vkládají peníze hlavně do fondů s delším investičním horizontem, přičemž polovinu nových investic tvoří pravidelné a nikoli jednorázové vklady.
K větším investicím do fondů nutí Čechy i extrémně nízké úrokové sazby, kvůli nimž jsou na spořicích účtech velmi nízké úroky – ty nejvýhodnější dosahují kolem 1,5 procenta ročně. „Klienti se proto snaží investovat tam, kde mohou získat výrazně vyšší výnosy při zachování velmi nízkého rizika a zároveň i rychlé dostupnosti investice,“ říká investiční ředitel Raiffeisenbank Michal Ondruška.
Zmenšující se zájem českých domácností o spoření v bankách dokládají ostatně i statistiky ČNB. Zatímco na konci roku 2011 měli lidé na termínovaných účtech uloženo 772 miliard korun, letos v pololetí to bylo již jen 693 miliard.
Jakkoli se Češi pod tlakem nízkých sazeb pouštějí do rizikovějších investic, stále patří k velmi konzervativním investorům. Objem peněz v akciových fondech, které jsou rizikovější, ale zpravidla i výnosnější, vzrostl od roku 2007 pouze minimálně. Investoři se tak připravují o zajímavé výnosy – zatímco ty nejvýkonnější domácí akciové fondy letos posilovaly takřka o deset procent, nejlepší dluhopisové vynášely kolem čtyř procent.
Z dat polské společnosti Analizy Online sledující podílové fondy v Česku vyplývá, že vůbec nejúspěšnější byly fondy sázející na indické akcie – vynesly v průměru 32,3 procenta. I letošek ale ukázal, že investice do akcií je riziková – fondy sázející na ruské akcie od počátku roku v průměru ztratily 10 procent.
Ačkoli mají teď Češi ve fondech takřka stejně peněz jako před krizí, struktura jejich investic je jiná než dříve. Na krizi nejvíce doplatily kdysi nejoblíbenější fondy peněžního trhu, které investují především do krátkodobých dluhopisů či termínovaných vkladů.
Jejich majetek se v porovnání s rokem 2007 zmenšil na pouhou desetinu. Výnosy totiž kvůli poklesu úrokových sazeb zpravidla nedokázaly ani pokrýt inflaci a mnohdy byly dokonce nižší než na spořicích účtech.
„Podílové fondy s velmi konzervativní strategií nemohou v tomto prostředí nabídnout výnosy, na které byli lidi zvyklí z předchozích let. Například výnos všech našich konzervativních fondů nepřekročil za prvních šest měsíců roku 0,6 procenta,“ říká Ján Hájek, portfolio manažer podílového fondu Top Stocks z Investiční společnosti České spořitelny (ISČS).
Zatímco do jím spravovaného akciového fondu tak přiteklo v prvních šesti měsících roku 507 milionů korun, z fondu Sporoinvest, který je v rámci ISČS nejkonzervativnější, naopak klienti 700 milionů vybrali.
Z přelévání úspor z fondů peněžního trhu nejvíce profitovaly dluhopisové fondy, jejichž majetek se od roku 2007 více než zdvojnásobil. Investory nalákala nezvykle vysoká výkonnost dluhopisů – v roce 2012 zažily dluhopisové fondy jeden z nejlepších roků ve své historii.
Petr Kain
