Byznys – Dušan Tér šel příkladem: když firma Vodovody a kanalizace Náchod začala v pátek registrovat anonymní akcionáře, jako první se k pětatřiceti cenným papírům přihlásil právě její ředitel.

„Budou s tím náklady, například musíme koupit další barevnou tiskárnu. Ale nebude to stát svět,“ říká ředitel Tér. Jeho firma čeká návštěvu tří stovek lidí, kteří doteď své podíly drželi v akciích na majitele, u nichž není možné zjistit skutečného vlastníka. A jejichž éra už bude trvat jen necelý měsíc.

Majitelé anonymních akcií, loni zrušených při vládním tažení proti korupci, se totiž musí do konce června ke svým cenným papírům přihlásit. A nechat si je vyměnit za nové, na nichž ovšem už bude uvedené jejich jméno. Když to neudělají, zůstane jim v ruce jen kus bezcenného papíru. „Kdo tak neučiní, ztrácí všechna práva spojená s akciemi,“ říká Vlastimil Pihera z advokátní kanceláře Kocián, Šolc & Balaštík, spoluautor zákona o zrušení anonymních akcií.

Anonymové jako symbol korupce

Akcie na majitele, patřící tomu, kdo je právě drží v ruce, byly v Česku mimořádně oblíbené: z 25 tisíc akciovek jich bylo 12 tisíc s nezjistitelnými vlastníky. Ne všechny byly samozřejmě zapletené do podezřelých obchodů nebo vysávání veřejných zakázek. Ale akcie na majitele, které bez regulace měli kromě Česka už jen v Kostarice, na Nauru, Vanuatu a Marshallových ostrovech, se toho staly symbolem.

Firma Haguess, jejíž Opencard stála Prahu přes 1,2 miliardy, měla také skryté koncové vlastníky. Rovněž anonymní společnost Financial Fond si zase od ČD Cargo koupila tisíc vagonů a pak je státní firmě obratem – podle kritiků výhodně – pronajala. HN už před třemi roky zveřejnily analýzu, podle níž firmy s nejasnými vlastníky získaly od státních podniků od roku 2008 zakázky zhruba za 18 miliard.

Řešení: Karibik a fondy

Firmy si mohly podle nového zákona vybrat: zaknihovat své akcie, navždy je uložit v bankovním trezoru, nebo je změnit na akcie vydané na konkrétní jméno.

Podle březnové studie společnosti Bisnode ubylo jen 370 firem s akciemi na majitele. Zřejmě proto, že skoro všechny společnosti, stejně jako zmíněné náchodské Vodovody a kanalizace, nechávají změnu na poslední chvíli. A volí možnost dát akciím jméno konkrétního vlastníka. Advokát Pihera ale dodává, že výjimkou jsou solární firmy čerpající státní dotace – rozhodly se pro zaknihování v centrálním depozitáři, kam mají přístup jen úřady nebo policie.

I bez anonymních akcií je možné vlastnictví firmy dál skrývat. Analytici už zaznamenali větší zájem o převod do offshorových schránek. Další možností je vložit akcie do nového svěřenského fondu. Za něj pak navenek vystupuje jen jeho správce.

Vojtěch Blažek, Luboš Kreč