Kábul - Na neohlášenou návštěvu afghánské metropole Kábulu ve středu přijeli generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a americký ministr obrany James Mattis. Na společné tiskové konferenci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním slíbili pokračující podporu Ghaního vládě a zdůraznili, že nedopustí, aby se Afghánistán "znovu stal útočištěm mezinárodních teroristů". Kábulské letiště se krátce po příletu Stoltenberga a Mattise stalo terčem raketové palby, která zabila jednu ženu a dalších 11 civilistů zranila. K útoku se přihlásilo islamistické hnutí Taliban. Neupřesněný počet civilních obětí si vyžádal i následný americký nálet, údajně kvůli selhání techniky.
Šéfové NATO a Pentagonu ujistili prezidenta Ghaního, že nedopustí, aby si "nelítostný nepřítel prostřílel cestu k moci". "Taliban musí pochopit, že jediná cesta k míru a získání politické legitimity je prostřednictvím dohody," uvedl ministr Mattis.
Ten přicestoval do Afghánistánu z Indie, kde jednal o podpoře nové americké strategie pro Afghánistán, kterou před časem představil prezident Donald Trump. Spojené státy na jejím základě chtějí současnou misi o zhruba 8400 mužích a ženách ve zbrani ve středoasijské zemi posílit o dalších 3000 vojáků. Zvětšení svých kontingentů ohlásily už i další členské země NATO.
Afghánské vládní síly bojují proti radikálům z hnutí Taliban, organizace Islámský stát (IS) a proti dalším povstaleckým skupinám. Talibanu se od roku 2014, kdy v zemi skončila bojová operace NATO, daří dobývat nová území a hnutí nyní kontroluje, případně usiluje o převzetí kontroly, alespoň 40 procent rozlohy Afghánistánu, uvedla agentura Reuters.
Severoatlantická aliance v současné době poskytuje afghánské armádě podporu svou nebojovou misí. Na 5000 vojáků NATO, mezi nimiž působí i příslušníci české armády, se stará o výcvik místních ozbrojených sil a podporují zvláštní operace namířené proti IS a teroristické síti Al-Káida.
Na tiskové konferenci hovořil Mattis o plánu, který není tolik jako ty předchozí svázán časovými termíny a který zahrnuje také další země regionu, včetně Pákistánu. "Nechci přesně vylíčit našemu nepříteli, co chystáme, ale naším hlavním cílem je zajistit, abychom měli na bojišti jasnou převahu proti čemukoli, s čím může Taliban přijít," řekl Mattis.
Nová strategie Pentagonu by měla velitelům USA uvolnit ruce při použití síly proti Talibanu, do bojů by se rovněž více měly angažovat americké vzdušné síly, což je krok, po kterém opakovaně volají afghánští velitelé. Letecké údery proti Talibanu s sebou však nesou riziko zvýšení počtu civilních obětí. Červencové šetření OSN odůvodňuje 43procentní nárůst civilních ztrát v prvním pololetí právě posílením leteckých útoků.
Šéf Pentagonu uvedl, že jeho vojáci udělají "všechno, co je v lidských silách" pro to, aby civilistů umíralo co nejméně. "Známe cenu setrvání v Afghánistánu," řekl novinářům Stoltenberg. "Avšak cena za odchod by byla vyšší. Pokud síly NATO odejdou příliš brzy, hrozí, že země opět upadne do chaosu a stane se opět útočištěm mezinárodního terorismu," pokračoval šéf NATO.
Křehkost situace v Afghánistánu ilustroval středeční útok ozbrojenců na kábulské letiště, jen několik hodin poté, co tam přistálo letadlo s návštěvou. K útoku se přihlásilo jak hnutí Islámský stát, tak Taliban, který uvedl, že cílem bylo letadlo amerického ministra obrany.
Mattis i Stoltenberg incident označili za teroristický čin. Podle Stoltenberga to byla od povstalců ukázka slabosti, nikoli síly.
