Vrabci v pekle. Obětí násilí a zneužívání bylo nejméně 547 chlapců z řezenského pěveckého sboru

ČTK ČTK
18. 7. 2017 15:59
Více než pět set chlapců ze slavného pěveckého sboru Řezenští chrámoví vrabci bylo od konce druhé světové války do začátku 90. let minulého století fyzicky týráno nebo sexuálně zneužíváno. Spoluvinu nese i bratr bývalého papeže Benedikta XVI. Georg Ratzinger, který vedl sbor 30 let a proti nekalým praktikám nezasáhl. Ve sboru panovala "kultura mlčení". Dobrá pověst sboru byla nade vše.
Pěvecký sbor Řezenští chrámoví vrabci na snímku z roku 1997.
Pěvecký sbor Řezenští chrámoví vrabci na snímku z roku 1997. | Foto: ČTK

Řezno - Obětí fyzického násilí, ale i sexuálního zneužívání se stalo přinejmenším 547 členů chlapeckého sboru Řezenští chrámoví vrabci (Regensburger Domspatzen).

Vyplývá to ze závěrečné zprávy, kterou v úterý představil právník Ulrich Weber. Ten celou kauzu vyšetřoval.

Ještě na počátku loňského roku se přitom odhadovalo, že obětí násilí ze strany kněží a učitelů bylo ve slavném sboru kolem 230.

K násilí docházelo od roku 1945 do počátku 90. let minulého století především v přípravce, ale i mezi žáky řezenského gymnázia.

Řada dětí podle Webera vnímala školu jako "vězení, peklo a koncentrační tábor". Někteří líčí svá školní léta jako "nejhorší dobu svého života plnou strachu, násilí a bezmoci".

Případ zneužívání v proslulém dětském sboru se dostal na veřejnost v roce 2010. Tehdy Německem otřásala série skandálů kolem sexuálního násilí na katolických školách a internátech, k němuž údajně docházelo především v 70. a 80. letech minulého století.

Podobná obvinění se tenkrát objevila i v Nizozemsku, Rakousku, Švýcarsku a v Irsku.

V Řezně se právník Weber soustředil na případy od konce druhé světové války do počátku 90. let minulého století.

Spoluvinu na násilí, kterého se učitelé a kněží dopouštěli na "vrabcích", dává závěrečná zpráva také bratru emeritního papeže Benedikta XVI. Georgovi Ratzingerovi, který sbor vedl v letech 1964 až 1994.

Ratzinger v minulosti několikrát popřel, že by o případech zneužívání členů sboru věděl. K poslednímu z nich přitom mělo dojít až v roce 1992.

Podle Webera lze papežovu bratrovi vyčíst to, že navzdory povědomí o praktikách uvnitř sboru nijak nezasáhl. Ve sboru podle něj o násilí na dětech věděli téměř všichni, panovala v něm však "kultura mlčení".

Hlavním cílem bylo chránit dobrou pověst chóru.

Všechny činy, jichž se dospělí na dětech v řezenském sboru dopustili, jsou podle Webera promlčené. Postižení by ale měli být odškodněni částkou ve výši až 20 tisíc eur (520 tisíc korun).

 

Právě se děje

Další zprávy