Sankce proti Rusku bylo nezbytné rozšířit, říká Merkelová

Živě
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Petro Porošenko a Angela Merkelová.
Petro Porošenko a Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Kyjev - Evropská unie a Spojené státy oznámily v úzké koordinaci další vlnu zpřísněných sankcí vůči Rusku.

Měly by citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní ruské podnikatele blízké Kremlu. Dotknou se například velké části ruského bankovního sektoru.

Potíže hlásí vyšetřovatelé z východu Ukrajiny. Experti totiž stále nemají přístup na místo, kam před bezmála dvěma týdny dopadly trosky letu MH17. Důvodem jsou boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Úterní vývoj kolem rusko-ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Živě
Aktualizovat reportáž

Koordinaci kroků Bruselu a Washingtonu potvrzuje podle agentury AP skutečnost, že Obamou oznámená opatření jsou velmi podobná sankcím, na nichž se dnes dohodli evropští diplomaté a jejichž definitivní podoba má být oznámena v nejbližší době. Americké ministerstvo financí už před Obamovým projevem oznámilo, že zavádí sankce proti ruským bankám VTB, Ruské zemědělské bance a Moskevské bance. V seznamu organizací vystavených americkým sankcím jsou nově i petrohradské Spojené loděnice.

22:45

"Už existující sankce USA a EU slabou ruskou ekonomiku oslabily," řekl prezident USA Barack Obama. Washington podle něj svou reakci na ruský postup na Ukrajině těsně koordinuje s Evropskou unií. "Evropa s Putinem ztratila trpělivost," řekl šéf Bílého domu. Rusko podle Obamy ostřeluje ukrajinské území a zásobuje povstalce dalšími zbraněmi. Obama zároveň ale dodal, že nová studená válka mezi Washingtonem a Moskvou nenastává. "Rusko se dnes znovu samo izolovalo od mezinárodního společenství a desítky let skutečného pokroku hodilo za hlavu," řekl Obama. "Takto to být ale nutně nemusí. Je to volba Ruska a prezidenta Putina," konstatoval.

22:10

Energetika, zbraně a finance jsou odvětví, v nichž USA v koordinaci s Evropskou unií rozšíří sankce proti Rusku. V prohlášení v Bílém domě to v úterý oznámil prezident USA Barack Obama. Sankce podle něj oslabenou ekonomiku Ruska dál zasáhnou. Mají zablokovat vývoz zboží a technologií pro ruský energetický sektor a mají zasáhnout bankovnictví a obchod se zbraněmi.

Barack Obama
Barack Obama | Foto: Reuters
21:00

"Dnešní rozhodnutí bylo nevyhnutelné," uvedla Merkelová v prohlášení o uvalených sankcích. Unijní vedení podle ní opakovaně Moskvu varovalo, že anexe ukrajinského Krymu je nepřijatelná, stejně jako pokračující destabilizace východoukrajinských regionů. "Je teď na ruském vedení, aby se rozhodlo, zda chce jít cestou zmírnění konfliktu a spolupráce. Evropské sankce mohou být revidovány, ale možné jsou naopak i další kroky," upozornila kancléřka.

Foto: Reuters
20:45

Ruské agentury s odvoláním na vedení "Doněcké lidové republiky" údajné prohlášení povstalců o konci spolupráce s OBSE dementovaly. Povstalecké "ministerstvo informací" podle agentury Interfax vydalo prohlášení, v němž se k podpoře mise OBSE naopak hlásí. "Vláda Doněcké lidové republiky dávno a efektivně spolupracuje s misí OBSE," uvádí se v prohlášení. "Právě v trvalém kontaktu s OBSE byly zajištěny podmínky pro vyšetřování katastrofy malajsijského boeingu. Za účasti OBSE rovněž pokračují neformální konzultace s ukrajinskou stranou o zastavení palby," uvádějí povstalci.

19:50

V e-mailové zprávě rozeslané médiím zástupci samozvané Doněcké lidové republiky oznámili, že hodlají veškerou spolupráci s misí OBSE zastavit. Celoevropská organizace byla přitom zatím hlavním garantem vyjednávání se vzbouřenci, jež mělo přístup expertů na místo trosek umožnit. "Od samého počátku nezaujala OBSE neutrální stanovisko a jednala v zájmu Ukrajiny. Ukazuje se, že OBSE je útvar zcela kontrolovaný Spojenými státy," praví se v prohlášení vzbouřenců.

19:30

Východoukrajinští povstalci v úterý obvinili Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že "slouží zájmům Spojených států a Ukrajiny". V prohlášení pohrozili, že mohou zahraničním bezpečnostním a záchranářským týmům zakázat vstup na místo pádu malajsijského letounu, které mají pod kontrolou. Oznámila to agentura Reuters.

Do Torezu dorazily týmy OBSE a Nizozemska. Forenzní experti se snaží zajistit vagony s ostatky pasažérů letu MH17.
Do Torezu dorazily týmy OBSE a Nizozemska. Forenzní experti se snaží zajistit vagony s ostatky pasažérů letu MH17. | Foto: Reuters
19:00

Skupina nizozemských a australských policistů má u obce Hrabove dohlížet na sběr trosek letadla, které by měly přispět k objasnění okolností tragédie. Členové policejní mise mají mít podle smlouvy v místě katastrofy zaručenou volnost pohybu. "Personálu mise je dovoleno nosit zbraň a pro vlastní obranu a pro zajištění své činnosti ji i použít," stojí podle Ukrajinské pravdy ve smlouvě.

18:45

Tým nizozemských a australských policistů, který má dohlížet na místo pádu malajsijského letadla na východě Ukrajiny, bude mít právo na ozbrojenou ochranu. Vyplývá to z mezivládní ukrajinsko-nizozemské smlouvy, jejíž text získal list Ukrajinska pravda. Nizozemsko je pověřeno sestavením a řízením policejní mise, která má mít až 700 lidí.

Foto: Reuters
18:24

O zesíleném tlaku Západu na Rusko v úterý telefonicky hovořil americký ministr financí Jack Lew s partnery ze šesti států. Jeho rozhovor s ministry financí Německa, Nizozemska, Austrálie, Kanady, Británie a Singapuru byl podle Washingtonu zaměřen na "pokračující koordinovanou reakci světového společenství na destabilizační akce Ruska a na potřebu nátlaku na Moskvu, aby k řešení problémů zvolila diplomatickou cestu".

18:10

Rusko podle šéfa americké diplomacie dál dodává ukrajinským vzbouřencům zbraně a ostřeluje z děl ukrajinské území. Podle Kerryho neexistuje ani náznak toho, že by se Moskva zasazovala o ukončení násilností a krveprolití. "Spojené státy připravují další sankce. Putin má příležitost vyvinout na separatisty tlak," prohlásil Kerry. Oznámil zároveň, že se brzy vypraví do Kyjeva k jednání s ukrajinským vedením.

18:00

Spojené státy připravují stejně jako Evropská unie nový balík protiruských sankcí, řekl v úterý ve Washingtonu ministr zahraničí John Kerry po jednání se svým ukrajinským protějškem Pavlem Klimkinem. Podle Kerryho jsou vzhledem k chování ruského prezidenta Vladimira Putina sankce nevyhnutelné.

17:00

Do seznamu, v němž je zatím zařazeno 87 lidí a 20 ruských firem, mají být rovněž podle agentury AFP nově zařazeni nejméně čtyři ruští oligarchové blízcí Vladimiru Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny.

Jejich jména se mají objevit v úředním věstníku EU, který má vyjít ve středu večer.

Foto: Reuters
16:49

Bruselem připravovaný postih má zasáhnout výhradně budoucí obchodní kontrakty, a nebude se tedy týkat francouzského prodeje výsadkových lodí Mistral Rusku. Sankce mají zasáhnout ruský ropný sektor, ale nikoli těžbu zemního plynu, na jehož dodávkách je Evropa v nemalé míře závislá.

Plynové zásobníky ve městě Stryj na západě Ukrajiny.
Plynové zásobníky ve městě Stryj na západě Ukrajiny. | Foto: Reuters
16:45

Evropští diplomaté v Bruselu dokončují právní dokument vymezující rozsah budoucích protiruských sankcí.

Podle diplomatických zdrojů mají sankce citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní ruské podnikatele blízké Kremlu. Detaily nových sankcí budou zveřejněny nejspíš ve středu.

16:31

Ruská Federální bezpečnostní služba FSB se údajně opakovaně pokusila pozměnit na Wikipedii německou stránku o neštěstí letu MH17. Podle serveru Global Voices bylo v textu slovo "separatisté" několikrát neúspěšně nahrazeno výrazem "povstalci".

IP adresa počítače, z něhož k editaci došlo, podle twitterového účtu @RuGovEdits, jenž automaticky zaznamenává všechny přístupy ruské vlády na Wikipedii, vedla právě k tajné službě.

Foto: en.wikipedia.org
16:03

Moskva obvinila Kyjev z páchání válečných zločinů. Ukrajinská armáda podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí po "další várce podpory ze strany Spojených států a Evropské unie" zahájila "masivní útok proti pokojným městům a civilistům na východní Ukrajině".

Kvůli ostřelování Horlivky údajně zemřelo 17 civilistů, rakety prokyjevských jednotek podle něj dopadly i na školní budovu a nemocnici.

Úřad ministra Sergeje Lavrova vyzval Kyjev, aby "zastavil válku proti vlastním lidem". "Odpovědnost za civilní oběti na východě Ukrajiny padá na ty, kteří podporují tuto trestnou činnost."

15:45

Ukrajinské televize, ale i internet zaplavila videa, jež mají pozvednout morálku Ukrajinců a - jak píše server Kyiv Post - některé z nich možná povzbudit k tomu, aby se zapojili do boje.

Jedno takové ukazuje vojáky, kteří při průchodu letištní halou sklidí aplaus (jde o kopii několik let staré reklamy na americký Budweiser).

Jiné pro změnu oznamuje, že vojáci "brání naši svobodu a důstojnost, nepříteli ukazují naši sílu a energii vlastenectví a oddanost své zemi a lidu".

YouTube: Ukrajina tleská vojákům (motivační video)

Video:
15:21

Prozatímní ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman prohlásil, že Kyjev pracuje na tom, aby se zahraniční experti dostali na místo zřícení letu MH17.

Podle něj stále platí, že v 20kilometrovém pásmu kolem trosek armáda nebojuje. "Nemám pochybnosti o tom, že vina za zdržení padá na milice," řekl.

14:47

Igor Girkin-Strelkov, velitel proruských separatistů na východě Ukrajiny, se v roce 1992 zřejmě podílel na masakru 3000 bosenských Muslimů ve Višegradu.

Bosenská média to dokládají Girkinovou fotografií a výpovědí někdejšího armádního důstojníka Azize Tafrova.

Ruský nacionalista (a mimo jiné i veterán z Čečenska) během války v Jugoslávii bojoval na straně Srbů. Ti ve Višegradu znásilnili stovky žen a mnohé lidi upálili v jejich domovech.

velitel militantních separatistů ve východoukrajinském Slavjansku
velitel militantních separatistů ve východoukrajinském Slavjansku | Foto: Aktuálně.cz
13:39

Ukrajinská armáda přišla během uplynulých 24 hodin o deset vojáků.

"Výsledkem bojů je deset mrtvých příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. Pětapadesát ukrajinských vojáků bylo zraněno," oznámil mluvčí Národní bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

13:01

Národní banka Ukrajiny zavedla limity na výběry z účtů. Každý klient si tak z bankovního konta či bankomatů může denně vybrat maximálně 150 000 hřiven.

12:50

Nizozemcům se nelíbí, že se stále nemohou dostat k obci Hrabove, kde jsou trosky Boeingu 777.

"Premiér (Mark) Rutte vyjádřil své znepokojení nad skutečností, že vyšetřovatelům by mohlo být znovu zabráněno v návštěvě místa. Je důležité, aby se tam dostali co nejdříve, aby mohli nalézt a repatriovat těla obětí," řekl AFP mluvčí nizozemské vlády Jean Fransman.

Foto: Reuters
12:17

Neobjektivní a pokrytecká. Tak Rusko označilo zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva o Ukrajině.

"Fakticky ospravedlňuje trestnou činnost ukrajinské armády," nechal se slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič.

OSN nicméně za použití zbraní v osídlených oblastech kritizovala jak proruské separatisty, tak armádu.

11:44

Další pokus nizozemských vyšetřovatelů dostat se na místo pádu malajsijského boeingu skončil neúspěchem.

Důvodem jsou boje, které probíhají v okolí neštěstí.

11:18

Řady ukrajinské policie muselo opustit na 20 000 strážníků, kteří podle ministra vnitra Arsena Avakova během bojů s proruskými povstalci na východě země, v Donbasu, selhali či dezertovali.

Dodal, že ministerstvo vnitra zeje prázdnotou, protože všechny policejní velitele už odeslal na východ země, aby se tam postarali o obnovení pořádku a zákona.

Prozatímní ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov.
Prozatímní ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. | Foto: Reuters
10:44

Tři pětiny Rusů sankce, kterými Západ trestá Moskvu za její politiku vůči Ukrajině, neznepokojují.

Obavy vyvolávají jen u třetiny dotázaných v průzkumu nezávislého střediska Levada, jehož výsledky dnes zveřejnila ruská média. Z mezinárodní izolace Ruska si nic nedělají tři pětiny dotázaných, necelé dvě pětiny se znepokojují.

10:35

V Luhansku zemřelo během července 93 civilistů, včetně jednoho dítěte. Na 400 dalších bylo zraněno.

Zničena byla stovka domů, několik desítek škol či obchodů, informovala městská rada.

10:22

"Rusko bude - či mělo by - pořádat mistrovství světa ve fotbale 2018. Tak rozhodla FIFA před čtyřmi lety. Podle vlivných německých politiků si to teď ale Rusko 'nezaslouží'. Britský vicepremiér Nick Clegg rovnou označil pořadatelství za "nemyslitelné" a vybídl k jeho odebrání, což byla teprve sankce hodná toho jména.

Pro mistrovství v Putinově Rusku - a že zůstane Putinovým i po prezidentských volbách 2018, na to bych si vsadil - je asi nejvýstižnější slovo 'nepatřičné'. Nějak to nejde dohromady," píše ve svém komentáři Jan Lipold.

Jan Lipold
Jan Lipold | Foto: Aktuálně.cz
09:49

"Situace v oblasti ´protiteroristické operace´ je nadále složitá. Teroristé podnikli několik protiútoků, aby získali ztracené pozice," informovala ukrajinská armáda.

Proruští ozbrojenci podle ní chtějí získat zpět především město Savur-Mohyla.

09:27

Separatisté očekávají posily z Ruska, a to nejen z tajných služeb či ministerstva obrany, ale také z nevládních organizací. Tvrdí to alespoň vojenský analytik Dmytro Tymčuk.

Už v pondělí se objevily zprávy, že se na ruské straně hranic objevily dva prapory žoldáků z Čečenska.

8:52

Sankce, které na Rusko uvalilo Japonsko, poškodí vztahy mezi oběma zeměmi, napsalo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.

8:48

Podle New York Times má hlavní podíl na pondělní dohodě EU německá kancléřka Angela Merkelová. Ta opustila dosavadní vyčkávací postoj a vyslovila se pro "asertivnější kroky" vůči Rusku, což přimělo k podobnému postoji i Francii a Itálii.

Foto: Reuters
8:44

Podle listu New York Times budou v pondělí domluvené sankce proti Rusku výrazně tvrdší než dosud a v mnohém se vyrovnají, či dokonce překonají sankce vyhlášené nedávno Spojenými státy.

Domluvený soubor sankcí počítá s podobným blokováním přístupu na kapitálové trhy pro největší ruské podniky, jaké vyhlásily Spojené státy, a má se zaměřit také na embargo prodeje zbraní a dalšího vybavení, které může být využito pro civilní i armádní účely.

Brusel podle evropské legislativy nemůže proti konkrétním ruským bankám zakročit tak tvrdě jako Obamova administrativa, opatření na kapitálových trzích proto zasáhnou všechny banky, ve kterých má většinu ruský stát.

07:30

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk prý osobně telefonuje všem členům ukrajinského parlamentu, aby se ujistil, že na čtvrteční mimořádné parlamentní schůzi schválí dva klíčové zákony nezbytné pro další chod země. Sám předseda ukrajinské vlády, který minulý týden podal demisi, to v pondělí večer řekl v kyjevské televizi.

Jaceňuk, o jehož rezignaci má ve čtvrtek parlament jednat, se rozhodl odejít z čela vlády kvůli neochotě sněmovny schválit zákon o rozpočtových úpravách, které mají zajistit pokračování armádní ofenzívy proti proruským povstalcům na východě země. Prezident Petro Porošenko s Jaceňukovým postupem nesouhlasí a označuje ho za nezodpovědný.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu. Podepsal tam část asociační dohody s EU, kterou odmítl dnes ji sesazený prezident Viktor Janukovyč. (21. března 2014)
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu. Podepsal tam část asociační dohody s EU, kterou odmítl dnes ji sesazený prezident Viktor Janukovyč. (21. března 2014) | Foto: Reuters
07:20

Jasno zatím není v tom, zda ke konečnému schválení sankcí bude zapotřebí svolat unijní summit. Členské státy má v tomto ohledu kontaktovat unijní prezident Herman Van Rompuy.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání evropských lídrů v Bruselu.
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání evropských lídrů v Bruselu. | Foto: Reuters
07:15

Sankce se mají týkat i tří společností se sídlem na okupovaném Krymu a řady vůdců separatistických organizací v Doněcké a Luhanské oblasti. Německá vláda podle agentury AFP naléhala na to, aby se do sankčního seznamu dostali i ruští oligarchové, miliardáři podporující Kreml. Jejich bankovní účty v Evropě má EU zablokovat a jejich pohyb v schengenském prostoru zakázat.

Evropská unie již o víkendu oznámila jména osob, které se na "černý seznam" dostanou. Je mezi nimi šéf ruské kontrarozvědky FSB Alexandr Bortnikov a ředitel rozvědky SVR Michail Fradkov. Na seznam se dostane i Nikolaj Patrušev, předseda kremelské Bezpečnostní rady, hlavního poradního orgánu prezidenta Vladimira Putina. Sankce se mají vztahovat i na čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova.

Foto: Reuters
07:10

V pondělí večer bylo oznámeno rozšíření sankcí EU vůči Rusku. "Na rozšířeném seznamu jsou jednotlivci, spřízněné osoby a společnosti," řekl agentuře Reuters jeden z evropských diplomatů. Seznam má být ještě předmětem právních úprav, než bude v úterý definitivně stvrzen.

Foto: Aktuálně.cz
07:00

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vše důležité kolem rusko-ukrajinské krize.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 30. 7. 2014 0:34
 

Právě se děje

před 59 minutami

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy