Kyjev/Moskva - Ruští vojáci se pokusili zabít své dva kolegy, kteří padli o víkendu u Luhansku do zajetí ukrajinského dobrovolnického praporu. Tvrdí to ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
Moskva zatím k případu mlčí, nicméně dlouhodobě podíl na krizi v Donbasu odmítá.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Rusko by mohlo vyjmout zhruba dvě desítky firem v Maďarsku, Řecku a na Kypru ze svého embarga na dovoz potravin z Evropské unie. Uvedl to podle agentury Interfax šéf ruské veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor Sergej Dankvert. Moskva embargo zavedla jako reakci na sankce, které vůči Rusku uvalily západní země kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.
Podle Dankverta by embargo mohlo přestat platit pro 15 maďarských a několik řeckých a kyperských producentů potravin.
Při ostřelování armádních pozic z minometů a kulometů dnes východoukrajinští povstalci zabili v Luhanské oblasti šest vojáků a šest dalších zranili. Oznámila to agentura Unian s odvoláním na zprávy z bojiště. Dva civilisté byli dnes podle Kyjeva zraněni při přestřelce u obce Pisky nedaleko Doněcku.
Incident v Luhanské oblasti se odehrál u obce Zolote, která leží asi 70 kilometrů západně od Luhansku. Hlídka ukrajinské armády tam narazila na kulometný post separatistů, který okamžitě zahájil palbu. Automobil přivolaných ukrajinských zdravotníků pak najel na nastraženou minu.
Ukrajinské ministerstvo vnitra požádalo některé evropské státy o povolání policistů, kteří by hlídkovali v ulicích ukrajinských měst. Agentuře Ukrinform to dnes řekl náměstek ukrajinského ministra vnitra Tigran Avakjan. Hlídky posílené o zahraniční policisty by měly začít fungovat letos v létě.
Ukrajinský činitel neupřesnil, v kterých městech by policisté měli být nasazeni. Pomoc by měla být povolána ze zemí, které jsou Ukrajině "mentálně a jazykově blízké," řekl Avakjan. Jde například o Polsko a Slovensko nebo o pobaltské země, kde žije stejně jako na Ukrajině silná ruská menšina.
Poslanecká sněmovna dnes nehlasovala o asociační dohodě Evropské unie s Ukrajinou, přestože kvůli tomu přijel do Prahy ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. Více ZDE: KSČM zabrzdila schvalování dohody o přidružení Ukrajiny k EU.
Na frontové linii severně od Luhansku, kde v sobotu padli do ukrajinského zajetí dva ruští vojáci, se dnes znovu střílí. Palba je hlášena z vesnice Krymske, a hlavně z města Stanycja Luhanska, které leží blízko hranice s Ruskem. V městečku Marinka západně od Doněcka v noci podle svědků pálil neznámý ostřelovač. Separatisté obviňují armádu, že v noci její dělostřelectvo pálilo na Doněck. Naopak ministerstvo obrany tvrdí, že separatisté ostřelovali z tanků Avdějevku, ležící osm kilometrů od Doněcka.
Ukrajina má zájem o dovoz zemního plynu z Rumunska, aby tak získávala plyn z více různých oblastí. Řekl to šéf ukrajinského přepravce plynu Ukrtransgaz Ihor Prokopiv. Ukrajina v minulosti pokrývala většinu své spotřeby plynu dodávkami z Ruska. Loni zavedla zpětné toky plynu z Evropské unie na Ukrajinu. Zhruba polovinu plynu dováženého na Ukrajinu Kyjev nyní nakupuje od Slovenska, Polska a Maďarska. Zbytek podle údajů Ukrtransgaz dováží z Ruska.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes v Bruselu setkal s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Prohlásil, že ve vztazích mezi oběma stranami se projevil "určitý vývoj" a že "určité věci se hýbou". Jednání o ukrajinské krizi a o vzájemných vztazích prý "celkově vyzněla pozitivně". Avšak "stav vztahů je velice smutný, protože Brusel přerušil téměř všechny mechanismy spolupráce".
Ukrajinská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který umožňuje v případě nutnosti pozastavit splácení státního dluhu a splácení půjček zahraničním věřitelům.
Skupina pěti velkých držitelů státních dluhopisů Ukrajiny a dluhopisů ukrajinských státních podniků a agentur jištěných vládou, vlastní dluhopisy v hodnotě zhruba deset miliard dolarů (254,5 miliardy Kč), pracuje na návrhu, který má poskytnout Ukrajině nutnou pomoc při zajištění finanční likvidity, o kterou požádala, a zároveň splnit cíle majitelů dluhopisů, tedy aby se zásadně nesnížila nominální hodnota dluhu.
Ukrajina již dříve uvedla, že bude požadovat v rámci restrukturalizace svého dluhu prodloužení splatnosti svých dluhopisů, ale rovněž snížení nominální hodnoty dluhopisů a úroků. Pouhé prodloužení splatnosti je podle ní nedostatečné a nevyřešilo by její současné problémy.
Krym by se měl vrátit Ukrajině a krymským Tatarům a Rusko by za anexi poloostrova mělo zaplatit. Při příležitosti 71. výročí deportací krymských Tatarů stalinským režimem to prohlásil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.
"V současnosti je vaše země, naše země dočasně okupována. Anexi Krymu všichni odsuzují, povstal proti ní celý svět. A naším společným úkolem je vrátit Krym Ukrajině, krymským Tatarům, nikoliv pouze slovy, ale činy."
Připomenul, že Rusko, které "je formálně členem OSN a stálým členem Rady bezpečnosti", nemůže "zničit mezinárodní právo, Chartu OSN a základní principy lidských práv a svobody občanů". "Rusko by mělo zaplatit za nezákonnou anexi Krymu a vpád na Ukrajinu," dodal.
Podle informace na Twitteru ukrajinské Národní bezpečnostní rady byla oběma ruským zajatcům poskytnuta lékařská pomoc. Jeden z nich byl údajně operován.
Ukraine provided professional medical aid to 2 detained RU servicemen: performed surgery, saving a leg of one of them
— NSDC of Ukraine (@NSDC_ua) 19. květen 2015Úřady na anektovaném Krymu pokračují v útlaku krymských Tatarů. Podle listu The New York Times policie na poloostrově zadržela demonstranty, kteří si chtěli připomenout výročí masových deportací, jichž se za vlády Stalina dopouštěl sovětský režim.
Ruské ministerstvo obrany doufá, že Ukrajina "bude dost rozumná" na to, aby propustila dvojici "bývalých vojáků", prohlásil mluvčí ministerstva Igor Konašenkov.
"Dva ruští občané, Alexander Alexandrov a Jevgenij Jerofejev, kteří byli 17. května zajati v Luhanské oblasti ukrajinskou bezpečnostní službou, nebyli v dané chvíli příslušníky ruských ozbrojených sil," tvrdí.
Ukrajinská agentura UNIAN informuje, že tramvajáci v donbaském Jenakijeve stávkují. Důvodem je podle ní fakt, že od loňského října nedostávají od samozvané "Doněcké lidové republiky" mzdy.
Když Rusové zjistili, že dva příslušníci jejich vojenské rozvědky GRU upadli do ukrajinského zajetí, snažili se je zabít. Stříleli na skupinu lidí, přestože věděli, že tam zajatí ruští vojáci jsou. V rozhovoru pro televizi Kanal 5 to řekl ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin.
"Naši vojáci je víceméně bránili svými těly, aby jim zachránili život. Jakmile Rusové zjistili, že ti dva jsou v našich rukou, rozhodli se je zabít. Je to za hranicí toho, co se dá pochopit," uvedl Klimkin.
Podle něj dvojice Rusů přešla frontovou linii mezi separatisty a ukrajinskou armádou u města Ščastje s cílem "spáchat teroristické útoky".
Do Donbasu dorazily posily z Ruska, tvrdí vojenský analytik a poslanec Dmytro Tymčuk. Podle něj hranici u moře překročilo 250 lidí, a to v rámci pravidelné rotace jednotek.
Doněčtí separatisté tvrdí, že ukrajinská armáda pokračuje v ostřelování předměstí Doněcku ze zbraní, které měly být podle dohod z Minsku dávno staženy z frontové linie.
"Ukrajinské jednotky spustily palbu z tanků a minometů na osadu Okťabrsky a doněcké letiště," citovala agentura DAN mluvčího "ministerstva obrany" samozvané povstalecké "Doněcké lidové republiky".
Členské státy NATO, s přímou podporou Spojených států, "roztáčejí kola" občanské války na Ukrajině. Podle agentury TASS to prohlásil předseda Státní dumy Sergej Naryškin.
Severoatlantická aliance podle něj pomáhá "nacistům v Kyjevě". Šéf dolní komory ruského parlamentu je přesvědčen, že se svět nepoučil z tragických událostí minulosti, jakými byly Jugoslávie, Irák, Libye či Sýrie.
Do Prahy přiletí na krátkou návštěvu šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. Se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem a s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem bude mimo jiné jednat o asociační dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou, jejíž ratifikaci má dolní komora schvalovat. Na nadcházející schůzi Sněmovny ale její projednávání zatím zařazeno není.
Podle eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, která na pondělním jednání zastupovala EU, Uljukajev žádné podobné výhrůžky ani žádosti nezopakoval. "Nevyslechli jsme žádné hrozby. Jednání proběhlo ve velmi konstruktivní atmosféře," řekla.
Její slova potvrdil i ministr Uljukajev. "O odkladu (platnosti smlouvy) jsme nejednali. Takový návrh jsme nepředložili, máme za to, že je třeba maximálně využít ten čas, který máme k dispozici. Připravili jsme úkoly pro naše experty tak, abychom odpovědi dostali bez dalšího odkladu," konstatoval ruský ministr.
Rusko nepožaduje odklad platnosti asociační smlouvy mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle ministra hospodářského rozvoje Alexeje Uljukajeva stačí využít čas, který je do konce roku k dispozici. Uljukajev to v Bruselu řekl novinářům po třístranném jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a EU. Smlouva o přidružení Ukrajiny, jejíž součástí je dohoda o vytvoření zóny volného obchodu, má vstoupit v platnost první den příštího roku.
Dokument byl podepsán už loni, ale na nátlak Moskvy byla jeho platnost odložena. Rusko dalo několikrát najevo, že si přeje další odklad, případně změnu textu či připojení dodatků. V minulosti hrozilo, že po přidružení Ukrajiny k EU omezí přístup ukrajinských výrobků na ruské trhy.
Nejprve krátké shrnutí pondělního dění:
Pozdvižení vzbudila zpráva, že příslušníci ukrajinských ozbrojených sil zajali dva ruské vojáky, kteří bojovali v Donbasu po boku separatistů.
Alexandr Alexandrov a důstojník Jevgenij Jerovejev ze 3. gardové brigády speciálních sil z města Togliatti do boje vyrazili z jedné z hlavních povstaleckých bašt, Luhansku, a to prý na základě mylné informace, že ukrajinský dobrovolnický prapor opustil své pozice.
Padl návrh na jejich výměnu za Rusy vězněnou pilotku Nadiju Savčenkovou.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
