Americký prezident Barack Obama tento týden podepíše nové protiruské sankce zaměřené na osoby a firmy provokující nestabilitu na Ukrajině. Oznámil to dnes mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Návrh zákona schválený Kongresem minulý týden má za cíl podpořit Ukrajinu a vytvořit další tlak na Kreml. Obama dal dříve najevo výhrady vůči normě přijaté Kongresem, jehož obě komory ovládají republikáni a který apeloval na prezidentův rychlý podpis. Ministr zahraničí John Kerry dnes prohlásil, že případné uvolnění sankcí záleží na postoji ruského prezidenta Vladimira Putina.

Obamův mluvčí dnes prohlásil, že prezident podepíše zákon do konce týdne, avšak stále má vůči němu výhrady, neboť "vysílá matoucí zprávu našim spojencům" a "nereflektuje probíhající jednání". Evropská unie, která dosud s USA protiruské sankce koordinovala, s ohledem na pozitivní vývoj konfliktu na východě Ukrajiny nové postihy nechystá.

Barack Obama. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Mezinárodní společenství musí přijmout "veškerá opatření", aby Rusku zabránilo v rozmístění jaderných zbraní na Krymu. "Je to výzva pro celý svět. Svět musí odpovědět všemi prostředky," prohlásil v Bruselu ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Záměr rozmístit na anektovaném poloostrově strategické rakety naznačil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle něj Krym začleněním do Ruské federace ztratil svůj "bezjaderný status".

Ukrajina znovu otevřela vzdušný prostor nad Charkovem a Dněpropetrovskem, který uzavřela v sobotu z bezpečnostních důvodů.

Lety jsou ale nadále zakázané nad Záporožím, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady.

Ruská měna zažívá dnes druhý den volného pádu a její kurz už překročil hranici 80 rublů za dolar. Noční zásah centrální banky, která na pondělní propad o více než deset procent reagovala prudkým zvýšením úrokových sazeb, pomohl rublu jen dočasně. Rubl tento týden padá nejrychlejším tempem od finanční krize v Rusku v roce 1998.

Detaily a výhled zde: Záchrana rublu selhává, nejprudší propad za šestnáct let

Rubl | Foto: Externí

Severoatlantická aliance podporuje Ukrajinu "politicky i prakticky" a je připravena na bližší spolupráci, ale zbraně Kyjevu dodat nemůže. Po jednání s premiérem Arsenijem Jaceňukem to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

"NATO nevlastní zbraně či vybavení, takže je nemůže poskytnout žádnému partnerovi," vysvětlil šéf Aliance. "Rozhodnutí, jaký druh podpory poskytnout, je na každém členovi NATO," dodal.

Evropská unie ve čtvrtek zpřísní sankce vůči Krymu. Během návštěvy Ukrajiny to prohlásila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. O jaká konkrétní opatření půjde, neprozradila.

Už dříve ale Brusel zapověděl vstup na území osmadvacítky některým představitelům krymské administrativy. Zároveň zmrazil jejich majetek v EU.

Ukrajina by novou finanční pomoc potřebovala už "včera", prohlásil v Bruselu premiér Arsenij Jaceňuk.

Evropská unie, jak zdůraznil eurokomisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn, je připravena dál poskytovat "dosud nevídanou" úroveň podpory, podmiňuje ji však skutečným zahájením hlubokých a systémových reforem v zemi.

Program Jaceňukovy vlády podle eurokomisaře obsahuje dlouhý seznam konkrétních kroků. Nyní je prý ale potřeba je přesně rozepsat tak, aby bylo možné sledovat stav a termíny plnění.

Arsenij Jaceňuk stane i v čele nové vlády, která vzešla z voleb 26. října 2014. | Foto: Reuters

Banka na podporu rublu naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu před týdnem ve čtvrtek, tehdy to bylo o jeden procentní bod na 10,5 procenta.

Měna od začátku roku ztratila více než 40 procent. Oslabuje ji prudký pokles cen ropy na světových trzích i vliv západních sankcí.

Přísnější měnová politika by mohla zbrzdit inflaci, která v listopadu činila 9,1 procenta. Počátkem roku by pak inflace podle centrální banky mohla dosáhnout až 11,5 procenta.

Ruská centrální banka prudce zvýšila základní úrokovou sazbu o téměř sedm procentních bodů na 17 procent. Opatřením chce zmírnit inflaci a zastavit propad rublu.

Rubl, který je na historických minimech, následně posílil, poznamenala agentura Reuters.

Rusové chtějí na anektovaném poloostrově Krym rozmístit strategické jaderné rakety. To ostatně už v pondělí nepřímo připustil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

V rozhovoru pro agenturu Interfax prohlásil, že Krym ztratil svůj bezjaderný status, neboť nyní patří Rusku, které v souladu s mezinárodními smlouvami disponuje jaderným arzenálem a jaderné zbraně "bude rozmisťovat podle svého uvážení".