Moskva - Největší pokles od ruské finanční krize v roce 1998 zaznamenává ruský rubl. Jeho kurz už překročil hranici 80 rublů za dolar. Noční zásah centrální banky, která na pondělní propad o více než deset procent reagovala prudkým zvýšením úrokových sazeb, pomohl rublu jen dočasně. Vůči euru se poprvé přehoupl přes hranici 100 rublů.
Od začátku letošního roku ztratil rubl více než polovinu hodnoty, tehdy se prodával dolar za 33 rublů, na začátku tohoto týdne už za 64,4 rublu a nyní zamířil ještě výrazně níž.
Analytici agentury Bloomberg označili rubl za měnu, která letos ve skupině 170 srovnávaných předvedla nejslabší výkon – horší než ukrajinská hřivna či argentinské peso.
Za oslabováním rublu stojí podle ekonomů hlavně zlevňující ropa. Zatímco v červenci se cena ropy Brent dostala ještě až na 115 dolarů za barel, nyní se pohybuje na úrovni 60 dolarů.
Zhruba polovina příjmů ruského státního rozpočtu přitom pochází právě z prodejů "černého zlata". Investoři to vědí, takže ruskému trhu přestávají důvěřovat, zbavují se rublů, zvyšují tak jejich nabídku, což vede ke znehodnocení měny.
Výpadek příjmů z ropy by se podle Světové banky mohl v příštím roce projevit poklesem HDP až o 0,7 procenta. Odhad agentury Bloomberg je ještě pesimističtější - v nejhorším případě počítá s propadem o 4,5 až 4,7 procenta.
Důsledky? Inflace a pokles důvěry
Oslabování rublu je pro ruské firmy a spotřebitele problém hlavně proto, že zdražuje dovážené zboží či služby. To vede k vyšší inflaci, která v zemi v listopadu činila 9,1 procenta. Stejně tak mohou mít Rusové problém se splácením dluhů v cizině. Pokud jsou vyjádřené v rublech, tak se totiž podraží.
Kolísající měna rovněž odrazuje zahraniční investory, protože je pro ně zdrojem nejistoty. "Během krize, jako je tato, může vést ke stabilizaci pouze změna očekávání," upozorňuje přitom v listu Vedomosti například ekonom Maxim Bujev.
Ruská centrální banka proti prudkým výkyvům měny již několikrát intervenovala, na jeho obranu letos vynaložila zahraniční rezervy převyšující 80 miliard dolarů, jen za poslední měsíc to přitom bylo šest miliard. Kromě toho se snaží zabránit dalšímu oslabování zvyšováním klíčové úrokové sazby. Naposledy ji v pondělí posunula z 10,5 na 17 procent.
"Pád rublu je předzvěstí pravděpodobně hluboké recese ruské ekonomiky," varuje hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. Podle něj oslabí také vzájemný obchod Ruska a Německa, což zprostředkovaně zasáhne i český zahraniční obchod.
Celkové oživení tuzemské ekonomiky by ale vývoj v Rusku neměl zvrátit. "Naopak klesající cena ropy představuje pro českou ekonomiku spíše pozitivní šok, který by mohl podnítit jak tuzemskou průmyslovou produkci, tak spotřebu obyvatelstva," dodává Kovanda.
