Rusko získalo od Kypru povolení kotvit s válečnými loděmi v jeho přístavech. Ruská letadla zase mohou využívat kyperská letiště k "humanitárním akcím". Takovou dohodu dnes uzavřely obě země u příležitosti návštěvy kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise v Moskvě. Podle kyperského vydání listu Kathimerini mají Spojené státy a Británie k nejnovějšímu vývoji rusko-kyperských vztahů výhrady, byť oficiálně dnešní smlouvy zatím nekomentovaly.

Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s Anastasiadisem řekl agentuře TASS, že dohoda se týká především ruských lodí zapojených do boje proti mezinárodnímu terorismu a pirátství. Dodal, že vojenská spolupráce mezi Ruskem a Kyprem není namířena proti žádné třetí straně.

Vladimir Putin | Foto: Reuters

Několik proukrajinských aktivistů s transparenty se dnes připoutalo k plotu ruského velvyslanectví v Praze, policie je odstřihla a věc s nimi řeší jako přestupek. Více čtěte ZDE.

Krize vztahu Rusů se západními zeměmi už se projevuje i ve vesmíru. Moskva oznámila, že v roce 2024 ukončí spolupráci na Mezinárodní vesmírné stanici. 

"Na silnici se válí střepy a trosky všeho možného, stromy jsou rozervané od granátů, skoro každý dům je posetý dírami nebo úplně shořel," popsal cestu do Debalceve pracovník Člověka v tísni Tomáš Vlach.

"Na opravu domů budou potřeba tisíce a tisíce metrů krytiny, skla, prken a trámků. Společným úsilím místních úřadů i humanitárních organizací se už podařilo vyřešit problém s potravinami, příští dva týdny budou mít lidé co jíst," uvedl v reportáži publikované na webu české humanitární organizace.

Pět tun naléhavé pomoci pro obyvatele východní Ukrajiny dovezla v úterý do válkou zničeného Debalceve česká humanitární organizace Člověk v tísni.

Město, které bylo ještě nedávno místem tvrdých bojů mezi separatisty a ukrajinskou armádou, je v kritické situaci, jeho obyvatelé v první humanitární zásilce dostali hlavně potraviny a ošacení, napsala dnes organizace na svých webových stránkách.

"Pokud se zaregistrujete na webových stránkách ´armády´ s postapokalyptickým designem, stanete se brancem na internetu, který každý den dostává instrukce, jak bojovat proti ruské propagandě," píše v textu Internetová armáda Kyjeva Ondřej Soukup z Hospodářských novin.

"Tedy první den dostanete jen instrukce, jak rozpoznat falešné účty trollů na sociálních sítích, a ujištění, že marketingová společnost GetResponse, která zajišťuje rozesílání ´armádních´ e-mailů, není ruská, ale polsko-americká, a tudíž údaje ´vojáků´ nezíská okamžitě ruská tajná služba."

"Ministerstvo pravdy", jak se nelichotivě přezdívá ukrajinskému ministerstvu informací, verbuje mladé Ukrajince do vládní "internetové armády", píše server Global Voices. Dokonce kvůli tomu spustilo web i-army.org.

Cílem iniciativy je získat zkušené uživatele internetu, kteří by bojovali proti ruské propagandě na webu.

Růst cen v obchodech propukl vzápětí po zákazu dovozu západních potravin, kterým Rusko odpovědělo na západní sankce, zavedené po ruské anexi Krymu a po propuknutí proruské rebelie na východě Ukrajiny. Navíc rubl prudce oslabil.

Udržet ceny pod kontrolou se snaží i ruská prokuratura svými prověrkami. Jen v Moskvě koncem ledna prokurátoři odhalili, že ceny "ekonomicky neopodstatněně" vzrostly na dvojnásobek a více u některých výrobků například v supermarketech Azbuka vkusa, Perekrjostok, Magnolia, Magnit, Billa, Spar i Dixi.

Pojem "sociálně důležité potraviny" podle listu zahrnuje dvě desítky položek, od brambor, cukru a soli přes jablka, mrkev, zelí, mléčné výrobky až po kuřata, skopové, vepřové a hovězí.

Zmrazení cen některých základních potravin už ohlásily některé řetězce, například Dixi, Metro Cash & Carry nebo O'Key, a to zatím na měsíc.

Například v obchodech Dixi od 9. února neměla zdražovat pohanka, rýže, těstoviny, slunečnicový olej, máslo, mouka, pelmeně či mražené ryby. Firma navíc slibovala, že k dalšímu nejvyhledávanějšímu zboží si nepřirazí marži větší než 15 procent, respektive v některých případech bude marže nulová. Toto "moratorium" se týkalo například cukru, soli či vajíček.

Válka na východě Ukrajiny, sankce, devalvace a zdražování se čím dál více dotýkají i nákupů běžných Ukrajinců a Rusů.

Kyjevské obchody podle agentury UNN prý začínají regulovat prodej základních potravin, v Rusku se největší řetězce domluvily, že zmrazí ceny "sociálně důležitých" potravin, které poslední dobou rychle zdražovaly.

Jakmile tuto dohodu schválí ruský antimonopolní úřad, ceny budou zmraženy na dva měsíce, napsal dnes hospodářský list Vedomosti. Řetězce k tomuto kroku prý přistupují víceméně "dobrovolně", což u expertů budí naděje, že odložený "skok cen" bude menší než v minulosti, kdy ceny zmrazovaly úřady.

Moskevský supermarket. | Foto: Reuters

Moskva se v posledních měsících - kvůli rostoucí izolaci Západu - snaží navázat intenzivnější diplomatické styky s některými zeměmi EU.

Prezident Vladimir Putin proto před nedávnem zavítal do Budapešti, kde s premiérem Viktorem Orbánem podepsali několik bilaterálních smluv. Pomoc nabízí i zadluženému Řecku, jehož nová vláda v posledních týdnech intenzivně vyjednává o splacení svých závazků.

Protiruské sankce selhaly a nepřinesly očekávaný výsledek, prohlásil během návštěvy Ruska kyperský prezident Nicos Anastasiades. "Kypr je jednou ze zemí EU, které vždy považovaly Rusko za strategického partnera," ujišťoval v rozhovoru pro agenturu TASS.

Rusko chystá na půli dubna další konferenci o mezinárodní bezpečnosti, které by se měli zúčastnit zástupci osmi desítek zemí. Čtvrtá moskevská konference by se podle náměstka ruského ministra obrany Anatolije Antonova měla uskutečnit 16. a 17. dubna.

Připomněl, že loňského ročníku se zúčastnilo na 300 delegátů ze 40 zemí, ovšem bez zástupců z NATO či Evropské unie.

Nejprve krátké shrnutí úterního dění:

Armáda ani separatisté podle evropských pozorovatelů neplní dohody, v nichž se zavázali stáhnout z fronty v Donbasu těžké zbraně. Ukrajina stažení podmiňuje zastavením palby. Prohlášení povstalců o odsunu několika desítek tanků a děl pozorovatelé nepotvrdili.

Zachránit mírový plán se v Paříži snažila čtveřice ministrů zahraničí z Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa. Na schůzce vyzvali k striktnímu plnění mírových dohod z Minsku.