Kyjev/Moskva - Vzniká nárazníkové pásmo, oficiálně už několik týdnů platí příměří.
Proruští separatisté přesto neustávají v útocích na armádní pozice, a to především u letiště v Doněcku.
Počet mrtvých roste, aktuálně jich je již přes padesát.
Nečekaně skončila demonstrace za jednotnou Ukrajinu v Charkově. Dav tam strhl monumentální sochu bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina. Spontánní akci podpořily i úřady.
Pondělní dění kolem ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Maďarsko nemůže Ukrajině nadále poskytovat plyn, neboť by to bylo na úkor jeho energetické bezpečnosti. Podle agentury MTI to dnes prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť minulý týden oznámila pozastavení dodávek plynu Kyjevu, který v době probíhajících jednání s Moskvou stále nemá jisté, že kvůli sporu o ceny pokryje všechny své potřeby v nadcházející zimě.
"Ukrajinci se na nás mohou spolehnout..., ale nemůžeme pomáhat ostatním, pokud by to znamenalo, že se vzdáme vlastní energetické bezpečnosti," prohlásil dnes Orbán. Maďarský plynovodní operátor FGSZ minulý týden pozastavil dodávky na Ukrajinu na neurčito s odůvodněním, že musí pokrýt odhadované vyšší potřeby maďarského vnitřního trhu.
Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do evropských zemí se během nadcházející zimy kvůli bojům na východě Ukrajiny nedají příliš očekávat. Řekl to dnes agentuře Reuters český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Bartuška pochybuje, že přes zimu vydrží příměří uzavřené tento měsíc mezi ukrajinskou vládou a proruskými povstalci. Je tak podle něj pravděpodobné, že boje v určité chvíli dodávky zablokují, i kdyby se Kyjev a Moskva dohodly na obnovení dodávek pro Ukrajinu.
"Řekl bych, že by bylo bláznovství očekávat tuto zimu v tranzitu plynu přes Ukrajinu situaci jako obvykle," řekl Bartuška. "Podle našeho základního scénáře tuto zimu žádný plyn tranzitem přes Ukrajinu téct nebude," dodal pro Reuters.
Ruské úřady dnes oznámily, že začaly vyšetřovat spáchání zločinu "genocidy ruskojazyčného obyvatelstva" na východě Ukrajiny. Na bojišti nyní povstalci hlásí nálezy údajných masových hrobů. Moskva připisuje ukrajinskému vedení vinu za smrt nejméně 2500 lidí.
"Vyšetřování zjistilo, že (...) nezjištěné osoby z nejvyššího politického a vojenského vedení Ukrajiny (...) vydávaly rozkazy k úplnému vyhlazení ruskojazyčných občanů," uvedl mluvčí ruských vyšetřovatelů Vladimir Markin podle agentury Interfax.
Ukrajinské úřady na prohlášení ruských vyšetřovatelů ještě nereagovaly.
Německá kancléřka Angela Merkelová nevidí důvod pro rušení sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho přístupu k nepokojům na Ukrajině. Merkelová to řekla dnes po jednání s finským premiérem Alexanderem Stubbem. Podle kancléřky není vidět na Ukrajině žádný posun k uklidnění situace a k zastavení násilí.
"Nesmíme zapomenout, že byl anektován Krym, kvůli tomu byly uvaleny první sankce. Nevidíme, že by se v této věci ruská pozice v tomto okamžiku nějak měnila," řekla kancléřka.
"Obecné povědomí a pocit je, že ruská strana - tedy ani prezident Putin - v zásadě nemůže zasahovat do bilaterálního vztahu mezi Evropskou unií a Ukrajinou," řekl k tématu novinářům český velvyslanec při EU Martin Povejšil.
Je podle něj zřetelné, že EU ani Ukrajina se změnou uzavřené dohody nepočítá a měnit ji nechce.
Možnost, že by Moskva mohla v příštích 15 měsících dosáhnout změn obchodní dohody EU s Ukrajinou dnes v Evropském parlamentu odmítla také budoucí eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová ze Švédska.
"Rusko vyjádřilo mnohé obavy. Pokud jde o mne, většina z nich, pokud ne všechny, nejsou odůvodněné," prohlásila budoucí komisařka. Také podle ní mohou případné změny navrhovat jen unie či Kyjev.
Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin ztratila celkem devět vojáků a 27 vojáků utrpělo zranění. Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko nicméně zdůraznil, že i přes útoky separatistů s podporou tanků zůstává doněcké letiště v ukrajinských rukou.
Uvedl také, že ze zajetí se dostaly další tři desítky Ukrajinců: 27 vojáků, dva členové Národní gardy a jeden pohraničník.
Moskva přeložila Organizaci spojených národů seznam doporučení, které se týkají vyšetřování pádu malajsijského letadla na východě Ukrajiny.
Podle agentury ITAR-TASS dopis překládá deset prioritních úkolů, například získání a ověření informací od ukrajinské strany, které se týkají plánovaných či už provedených testů raket.
Ruská státem vlastněná ropná společnost Rosněfť požádala vládu o peníze z Fondu národního blahobytu. Podle agentury ITAR-TASS o tom informoval ministr energetiky Alexander Novak.
"Obdrželi jsme formální žádost od Rosněfti. Zpracováváme ji," uvedl Novak.
Na ruské firmy, které zajišťují těžbu a export ropy a zemního plynu, cílily i zářijové sankce Evropské unie.
Členské země Evropské unie oficiálně potvrdily, že platnost obchodní dohody s Ukrajinou se odkládá do začátku roku 2016.
Domluveno to bylo už dříve tento měsíc. V reakci na Ruskem několikrát formulované přání měnit obsah smlouvy ale také zdůraznily, že asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou je dvoustranným dokumentem.
Drtivá většina Rusů (84 %) podporuje protisankce, které Moskva uvalila na zboží ze Západu. Ve své studii "Lidé a sankce" to alespoň tvrdí ruské Centrum pro politické analýzy.
Rusko mimo jiné zakázalo dovoz potravin ze zemí Evropské unie, a to v reakci na restrikce, které přišly ze Západu kvůli postoji Kremlu k dění na Ukrajině.
Moskva nebude bránit Ukrajincům pobývajícím v Rusku v účasti na říjnových volbách do ukrajinského parlamentu, otevře na ruském území šest hlasovacích místností a zajistí jejich bezpečnost.
Ruské agentuře ITAR-TASS to dnes oznámil zdroj z ruského ministerstva zahraničí. Mimořádné parlamentní volby se na Ukrajině uskuteční 26. října.
Ukrajinský lid nepřipustí návrat fašismu a tragédie z Babyn Jaru by měla sloužit jako připomínka hrůzných následků, které může zapříčinit etnická nenávist.
Během vzpomínkového ceremoniálu nedaleko Kyjeva to prohlásil prezident Petro Porošenko. Právě u Babyn Jaru byly v roce 1941 nacisty povražděny desetitisíce Židů.
Podívejte se, jak se žije uprchlíkům v Rusku.
V Rusku údajně stoupá nespokojenost s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Podle průzkumu agentury VTsIOM si většina lidí přeje, aby byli vráceni do rodné země.
Podle Moskvy denně požádají o azyl až 3000 lidí. Celkový počet Ukrajinců, které měsíce trvající boje vyhnaly z domovů, dosahuje podle odhadů jednoho milionu.
Proruští separatisté v samozvaných "lidových republikách" se údajně potýkají s nedostatkem pohonných hmot. Podle vojenského analytika Dmytra Tymčuka jich mají jen několik stovek litrů.
Lépe na tom podle něj nejsou ani v případě financí. Učitelé prý dostávají místo platu potravinové příděly.
V Lotyšsku odstartovaly manévry Silver Arrow (Stříbrný šíp). Podle tamního ministerstva obrany půjde o největší cvičení pozemních sil. Účastní se ho na 2100 vojáků, a to mimo jiné z Estonska, Norska, USA či Velké Británie.
"Neuznávají žádné velitele, bombardují naše postavení, kdykoli se jim zachce," řekl mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko na adresu separatistů.
Rusko bude znovu apelovat na separatisty, aby zastavili další boje. "Budeme s nimi jednat, přesvědčíme je o nutnosti dodržovat příměří," řekl o víkendu ukrajinské televizi o jednání se separatisty ruský generál Alexandr Lencov, který rozhovory o zastavení palby z ruské strany vedl. Osmapadesátiletý generálporučík je zástupcem vrchního velitele ruských pozemních vojsk.
Od počátku příměří zahynulo podle ukrajinské armády v Doněcké oblasti přes 50 lidí.
Podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka na východě Ukrajiny operují skupiny separatistických bojovníků, které nejsou podřízeny žádnému velení.
Nejméně sedm vojáků zemřelo při separatistickém útoku na obrněný transportér ukrajinský armády. Dalších devět lidí bylo podle mluvčího vojska poblíž letiště v Doněcku zraněno.
Na nádraží v Peresipu poblíž Oděsy došlo ráno k výbuchu. Explozi podle serveru Ukrajinska pravda způsobilo "neznámé výbušné zařízení". Nikdo nebyl zraněn, ale provoz na trati byl přerušen.
Podle ukrajinské armády za posledních 24 hodin porušili povstalci vyhlášený klid zbraní víc než padesátkrát. Z Doněcku hlásí separatisté šest mrtvých a 18 raněných.
V Charkově padl Vladimir Iljič Lenin. Monumentální sochu bolševického vůdce tam strhli účastníci demonstrace za jednotnou Ukrajinu. Ačkoli šlo podle serveru BBC o živelnou akci, podpořily stržení monumentu i úřady, které na poslední chvíli vydaly oficiální pokyn k jeho zničení.
Kolem Leninovy sochy v Charkově bylo živo už letos v únoru, kdy se ve městě vyostřila konfrontace mezi příznivci prezidenta Viktora Janukovyče a stoupenci nové státní moci. Na soše se tehdy objevily hanlivé nápisy, Janukovyčovi zastánci pak Lenina ozdobili ruskou trikolórou.
V Rusku se hroutí turistický byznys. Za poslední dva měsíce zkrachovalo přinejmenším čtrnáct cestovních kanceláří. Desítky tisíc klientů byly evakuovány ze zahraničí.
Podle expertů jsou za tím západní sankce uvalené proti Rusku v souvislosti s vývojem na Ukrajině, ale také vnitřní ekonomické problémy. Televize NTV citovala mluvčí Ruské turistické asociace Irinu Tjurinovou, podle níž úpadek poškodil od poloviny července na 130 000 klientů cestovních kanceláří.
V Donbasu došlo k další výměně zajatců mezi povstalci a vládními silami. Došlo k ní prý v neděli večer a původně mělo jít o předání 30 vojáků za 30 povstalců. Bývalá poslankyně Oksana Bilozirová ale na Facebooku uvedla, že u obce Avdijivka armáda dostala za 60 propuštěných vzbouřenců 30 vojáků.
V Doněcku na východě Ukrajiny se i o víkendu střílelo, bez ohledu na již tři týdny trvající příměří. Střety byly hlášeny zejména z tamního letiště, které se proruští separatisté snaží ovládnout, ale které údajně stále kontroluje armáda. O život tam ale podle ukrajinských médií přišel jeden z velitelů vládních sil.
Server listu Ukrajinska pravda napsal, že při dalším pokusu vzbouřenců zmocnit se letiště zahynul velitel 93. roty dněpropetrovské mechanizované brigády, jméno ale neuvedl. Do nového útoku rebelů se údajně zapojily ruské tanky.
Rusko by mělo modernizovat svůj arzenál jaderných a konvenčních zbraní, který je již zastaralý. Nemá ale v úmyslu nijak eskalovat napětí. V rozhovoru s ruskými médii to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Dodal, že by se od základů měly změnit vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. Moskva podle něj nestojí o pokračování nynější sankční války se Západem.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění na východě Ukrajiny.
