O reformním návrhu zaslaném ve čtvrtek eurozóně by měl v příštích hodinách hlasovat řecký parlament. Během dne se otázkou budou zabývat země eurozóny na pracovní úrovni a později pak příslušní ministři financí. To už by mohl být znám jejich verdikt, zda má smysl dál vyjednávat.

Představitelé Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) hodnotí reformní návrhy řecké vlády kladně a považují je za základ pro jednání o novém balíku pomoci v hodnotě 74 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Uvedly to zdroje agentury AFP. Balík pomoci by podle zdrojů zahrnoval 58 miliard eur z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a 16 miliard eur od MMF.

Podle zatím posledních informací se očekává, že parlament podpoří vyjednávací úsilí vlády drtivou většinou hlasů. Kromě vládní koalice by návrh institucím, který předpokládá další roky úsporných opatření, měla podpořit i proevropská opozice. Navzdory vzpouře některých poslanců vládní strany SYRIZA se předpokládá, že proti bude nanejvýš jen několik jednotlivců.

Řecký parlament začal v pátek po 23:00 SELČ projednávat návrh reforem, který zaslala vláda premiéra Alexise Tsiprase věřitelským institucím, aby mohla získat novou finanční pomoc. Poslanci budou hlasovat v sobotu v 02:00 SELČ.

Zatímco v pátek ubíhaly další hodiny čekání na vyústění řecké dluhové krize, kdy věřitelské instituce zkoumaly nejnovější řecký návrh úsporných reforem, v Aténách se vládní koalice vzácně spojila s proevropskou opozicí ve snaze udržet zemi v eurozóně. Řeckému premiérovi Alexisovi Tsiprasovi se navzdory odporu ve vládních řadách kvůli avizovaným úsporným opatřením podařilo získat podporu minimálně dvou opozičních stran, které se v dnešním nočním hlasování parlamentu chystají podpořit vyjednávací úsilí kabinetu.

Řečtí obyvatelé jsou vývojem situace na politické scéně poměrně rozladěni. Vláda zorganizovala referendum, v němž občanům doporučila, aby hlasovali "ne", tedy aby odmítli dohodu s mezinárodními věřiteli. I když většina lidí dohodu požadující další úsporná opatření skutečně odmítla, v posledních 24 hodinách se lidé dozvěděli, že vláda nakonec s nevelkými obměnami chce s mezinárodními věřiteli vyjednat podmínky, které ekonomické restrikce plánují na minimálně další tři roky.

Řekové se bouří proti vládnímu vyjednávání o úsporných opatřeních s Evropskou unií. | Foto: Reuters

Lidé netajili rozhořčení nad obratem, jaký vláda učinila. Kabinet premiéra Alexise Tsiprase podle nich nebere ohledy na výsledky nedělního referenda. "Pokud Řekové hlasovali tak masivně pro možnost "ne", bylo to proto, že chtěli skoncovat s úspornými opatřeními. Vláda to nebere v úvahu," stěžovala si jedna z účastnic akce hlásící se k neparlamentní krajně levicové straně Antarsya (Vzpoura).

Zhruba 7000 lidí se v pátek večer shromáždilo v centru Atén, aby protestovali proti plánovaným úsporným opatřením řecké vlády, která usiluje o novou finanční pomoc eurozóny. Demonstraci svolaly levicové odbory PAME. Nad hlavami demonstrantů se podle televizních záběrů objevily transparenty kritizující vládnoucí levicovou stranu, jeden z nich například hlásal: "SYRIZA podporuje kapitalismus".

Ministrovi financí Euklidisu Tsakalotosmovi záleží zejména na výměně řeckých obligací v hodnotě 27 miliard eur mezi Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). To by podle něho zjednodušilo Řecku situaci a usnadnilo by mu splácení dluhů, uvádí agentury AFP.

Nový řecký ministr financí Euclid Tsakalotos přichází na jednání evropských lídrů. | Foto: Reuters

V řecké vládní straně SYRIZA vypukla vzpoura. Pět jejích poslanců a další činitelé, náležející k nejlevicovější frakci formace, vyzvali k návratu k drachmě, pokud nebude možná dohoda s mezinárodními věřitelskými institucemi bez úsporných opatření v Řecku.

Zpochybnili tak nejnovější návrh vlády premiéra Alexise Tsiprase, který předpokládá výrazná úsporná opatření výměnou za novou mezinárodní finanční pomoc.

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) bude zřejmě v pondělí jednat ohledně nouzového financování ELA, které ECB poskytuje řeckým bankám. Jednání by podle Reuters mělo proběhnout formou telekonference.

Euro, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Nejvýznamnější řecká opoziční strana Nová demokracie informovala, že souhlasí s tím, aby premiér Tsipras dosáhl dohody a udržel tak zemi v eurozóně. Uvedla to agentura Reuters.

O reformách, které narýsoval levicový kabinet kvůli získání desítek miliard eur ze záchranného fondu EU, bude od 15:00 místního času (14:00 SELČ) jednat příslušný parlamentní výbor.

Debata v plénu by měla začít ve 18:00 SELČ. Na hlasování pak dojde zřejmě až pozdě v noci či v sobotu nad ránem.

Řečtí poslanci opouštějí po hlasování parlament. | Foto: Reuters

Podle Petera Spiegela z Financial Times evropští lídři potvrdili, že znovuotevření vyjednávání o záchranném programu pro Řecko bude muset odsouhlasit celkem šest parlamentů eurozóny: Německo, Nizozemsko, Finsko, Rakousko, Slovensko a Estonsko.

Řecký parlament by o vládním návrhu reforem měl hlasovat dnes večer. A hlasování může být - navzdory vyjádření mluvčího Syrizy, že vláda mandát k vyjednávání třetího záchranného balíčku získá - dramatické.

Pokud by v Syrize nastal rozkol, měli by podporou vládnímu návrhu zajistit zákonodárci tří proevropských opozičních stran. Premiér se přesto bude snažit své poslance přesvědčit, aby tvrdá úsporná opatření podpořili. V opačném případě by to jeho koaliční vládě mohlo způsobit obrovské problémy.

Agentura Reuters s odvoláním na šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema tvrdí: Zásadní rozhodnutí ve vyjednávání s Řeckem by mohlo padnout už tuto sobotu.

Na Twitteru se objevila zpráva, že Euroskupina by mohla na řecký návrh odpovědět dokonce už dnes.

Podle informací agentury Reuters řecký parlament udělí vládě mandát k vyjednávání s věřiteli. V pátek to novinářům sdělil mluvčí Syrizy Nikos Filis.

Na otázku, zda bude dohoda, odpověděl: "Určitě. Dnes mluvíme v parlamentu."

Privatizace

Atény podle návrhu hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň.

Výběr daní

Řecká vláda podle návrhu chystá zlepšit výběr daní, přísněji by měla stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva.

Veřejný sektor

Řecké úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se "znalostmi, výkonem a odpovědností" pracovníků. Výhody, jako je placené volno či cestovní náhrady, mají odpovídat evropským normám.

Vláda chce do konce měsíce představit plány boje s korupcí, hodlá zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality.

Reforma penzí

Řecká vláda v návrhu ustupuje i v případě reformy penzí. V oblasti důchodů chce letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP.

Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok. Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let.

Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti.

Řecká krize - Atény - Důchodci čekají na výplatu části mezd | Foto: Reuters

Fiskální reforma

Řecká vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů.

Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů.

Změny v dani z přidané hodnoty:

Podle řeckého návrhu daně v řadě oblastí porostou. Vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října.

Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší.

Řecko - krize | Foto: Reuters

Co říká řeckých návrh o rozpočtových plánech:

Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí.

Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta.

Co stojí v řeckém návrhu?

Řecko chce podle návrhu údajně zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 procent. V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat. Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let. Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.

Alexis Tsipras při debatě v Evropském parlamentu. | Foto: Reuters

V řeckém parlamentu se očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace Syriza, jejíž poslanecký zasedá už v pátek dopoledne.

Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.

Shrnutí čtvrtečního dění:

Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, které je ochotná učinit výměnou za novou finanční pomoc. V pátek se programem bude zabývat řecký parlament.

Podle informací řeckých médií kabinet nabízí podle všeho zdaleka největší ústupky za celou dobu vyjednávání s mezinárodními věřiteli.

Zadlužená země slibuje prudký nárůst daní, zásah do penzijního systému a rozpočtové škrty například ve výdajích na obranu.

Foto: Reuters