Server Kyiv Post napsal, že v mariupolských nemocnicích bojuje o život 30 lidí, kteří jsou po sobotním útoku v kritickém stavu.

Prezident Petro Porošenko chystá radikální změny ve vedení justice i armády. Tvrdí to poslanec Jegor Sobolev. O místo podle něj přijde jak generální prokurátor Vitalij Jarema, tak náčelník generálního štábu Viktor Muženko.

"Porošenko je přesvědčen, že země potřebuje nové lidi, kteří jsou schopni vést obranu a boj proti korupci," vysvětlil Sobolev.

Útok v Mariupolu si vyžádal 95 zraněných, upřesnil mluvčí ukrajinského prezidenta Svjatoslav Ceholko s odvoláním na informace ministerstva vnitra a generálního štábu. Desetinu zraněných podle něj tvoří dětí.

Při ostřelování bylo podle něj poškozeno 37 rodinných domů, 22 vícepodlažních budov, dva trhy, osm obchodů, školka, banka, lékárna a pošta.

Ukrajina má údajně důkazy, že za ostřelováním Mariupolu, které si vyžádalo 30 mrtvých, stojí Rusko.

"Odposlechy rádiových a telefonních rozhovorů, které poskytla (tajná služba) SBU, dokazují, že útok byl proveden teroristy, kteří jsou bohužel podporováni Ruskou federací," citoval server Kyiv Post prezidenta Porošenka.

Dalším důkazem podle něj je fakt, že Rusko v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo přijetí prohlášení, jež útok a zintenzivnění bojů na východě Ukrajiny odsuzovalo.

Foto: Reuters

Proruští separatisté během posledního týdne utrpěli významné ztráty. Podle ministra obrany Stepana Poltoraka jich přišlo o život nejméně 800, na čtyři stovky dalších byly zraněny.

Jednotky "protiteroristické operace" podle něj od 17. ledna zničily 23 tanků, 63 pěchotních vozidel či 18 raketometů Grad.

Moskva je podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova připravena "udělat vše, co může", aby přiměla obě strany konfliktu na východě Ukrajiny k nalezení mírového řešení.

Podle agentury Reuters o tom ujistil šéfa americké diplomacie Johna Kerryho.

Americký prezident Barack Obama obvinil Moskvu, že k nynějšímu vyhrocení situace na Ukrajině přispěla podporou separatistů. "Jsme hluboce znepokojeni tím, jak Rusko nyní porušilo příměří, řekl během návštěvy Indie.

Zároveň dodal, že by nepomohlo "zaplést se do vojenského konfliktu s Ruskem".

Prezident Obama a indický premiér Narendra Modi v Dillí. | Foto: Reuters

K pokojnému řešení krize na východní Ukrajině nevede jiná cesta než přes mírové dohody z Minsku. Na mimořádné schůzi bezpečnostní rady v Kyjevě prohlásil prezident Viktor Porošenko.

V zemi je vyhlášen smutek za 30 obětí, které si vyžádalo sobotní ostřelování přístavního města Mariupol, za které jsou podle Porošenka odpovědní povstalci.

Úřady posilují bezpečnostní opatření v Oděse. Zvýšené ostrahy se dostane nádražím, dobrovolnickým centrům i všem důležitým objektům, informovalo ministerstvo vnitra.

Další kolo jednání v Minsku nemá "za současné situace" smysl. Myslí si to zplnomocněnec samozvané "Luhanské lidové republiky" Vladislav Dejnego.

"Těžké ostřelování obydlí, kvůli němuž umírají civilisté, záměrné ničení domů a infrastruktury jasně ukazují, že ukrajinská strana není připravena vrátit se ke konstruktivnímu dialogu," prohlásil podle ruské agentury TASS.

Při útoku na Mariupol bylo podle nejnovější bilance zabito 30 lidí, včetně dvou dětí.

Dalších 93 lidí utrpělo zranění. "Asi 40 z nich je ve velmi vážném stavu. Přišli o končetniny, mají vážná poranění břicha či hlavy," řekl Andrej Fedaj z mariupolské městské rady.

Situace na Ukrajině v neděli v poledne místního času (11:00 SEČ)

Británie chtěla, aby podobné stanovisko zaujala i Rada bezpečnosti jako celek a žádala i nezávislé vyšetřování útoku na Mariupol. Rusko se ale postavilo proti, zejména kvůli výpadům proti ukrajinským proruským vzbouřencům. Ruský zástupce při OSN upozornil, že RB v minulosti vždy odmítala odsoudit agresivní prohlášení ze strany ukrajinské vlády. Patnáctičlenná Rada bezpečnosti může svá rozhodnutí přijímat jen pokud není proti některý z pěti stálých členů: Rusko tedy má, stejně jako USA, Británie, Francie a Čína, právo veta.

Foto: Reuters

Útok odsoudila Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i Severoatlantická aliance. Později se k silné kritice přidal i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jenž ve svém prohlášení rovněž odsoudil postup povstalců, kteří ohlásili plán dobytí hranice Doněcké oblasti vzdálené zhruba sto kilometrů od nynější frontové linie.

FOTO Ostřelování Mariupolu po sobě zanechalo zkázu

Prohlédnout 14 fotografií

Ostřelování Mariupolu, který je pod kontrolou ukrajinské armády, si v sobotu vyžádalo nejméně tři desítky mrtvých civilistů a téměř stovku zraněných. Proruští separatisté odpovědnost za útok odmítli, ale pochybnosti vyvolal jejich vůdce Alexandr Zacharčenko, který nejprve oznámil zahájení ofenzivy a později to zase popřel.

Mrtví civilisté v Mariupolu

0:53

Nejméně 30 civilistů bylo zabito po útoku separatistů v Mariupolu. | Video: Rádio Svobodná Evropa

Rusko v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo přijetí prohlášení, které odsuzovalo zintenzivnění bojů na východě Ukrajiny a ostřelování přístavu Mariupol. Při sobotním zasedání rady Moskva odmítla podpořit britský návrh, který mimo jiné kritizoval jako nezodpovědné výroky proruských povstalců, kteří odmítli další jednání o příměří a oznámili ofenzivu směrem na západ.