Dlouhodobé řešení ukrajinské krize není možné bez odpovídající a jednotné evropské strategie vůči Rusku. Po dnešním summitu Evropské unie v Bruselu to večer novinářům řekl nový předseda Evropské rady Donald Tusk. Přístup EU přitom podle něj musí odpovídat evropským možnostem, společenství má přestat být defenzivní.

Ukrajinská krize a problematické vztahy s Ruskou federací byly po investičním plánu nové Evropské komise druhou významnou součástí dnešní vrcholné schůzky unijní osmadvacítky.

Podle Tuska je zřejmé, že součástí evropské strategie směřující k dlouhodobému řešení krize ve východní Evropě musí být moderní, nezávislá a bezpečná Ukrajina. Proto dnes podle něj dali lídři EU najevo ochotu Kyjevu dále pomáhat.

Foto: Reuters

Americký prezident Barack Obama dnes podepsal nový zákon o protiruských sankcích, který nedávno schválil Kongres, aby podpořil Ukrajinu a dodatečně zvýšil tlak na Rusko. Zároveň ale Obama oznámil, že této legislativy nevyužije k zavedení dalších restrikcí proti Rusku, a naopak je připraven již uplatněné sankce zmírnit, pokud Moskva "podnikne kroky ke zmírnění napětí způsobeného její agresí proti Ukrajině", napsala agentura Reuters.

Obama netajil svoje výhrady k iniciativě Kongresu z minulého týdne, aby byly vytvořeny podmínky pro rozšíření sankcí zaměřených na osoby a firmy provokující nestabilitu na Ukrajině. Norma navíc otevírá dveře k dodávkám zbraní Ukrajině. Podle šéfa Bílého domu se tím vysílá matoucí signál evropským spojencům i Rusku v době, kdy panují zvýšené naděje na diplomatické urovnání krize na východě Ukrajiny.

Barack Obama. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes navrhl parlamentu zrušit neutralitu země. Návrh podle jeho tiskové služby zdůvodnil neúčinností tohoto statusu s ohledem na nynější události. Úmysl zrušit vojenskou nezúčastněnost šéf ukrajinského státu oznámil ve středu při návštěvě Polska.

"Neutrální status Ukrajiny, který byl zakotven v zákoně o principech vnitřní a zahraniční politiky, se ukázal jako neúčinný, pokud jde o ochranu před vnější agresí a nátlakem," konstatuje se v odůvodnění předloženého návrhu změn ve zmíněném zákonu.

Prezident přitom návrh určil jako naléhavý k mimořádnému projednání zákonodárným sborem, Nejvyšší radou.

Prezident Petro Porošenko během ustavující schůze ukrajinského parlamentu. | Foto: Reuters

Ruský ministr financí Anton Siluanov dnes večer oznámil, že vláda poskytne "systémově důležitým" bankám podporu v objemu až jednoho bilionu rublů (zhruba 380 miliard Kč). Největší ruské banky Sberbank a VTB jsou pod silným tlakem západních sankcí a mají omezený přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Podle agentury Interfax je zákon o státní podpoře bankám připraven v dolní komoře parlamentu a ta by jej měla projednávat už v pátek.

Nynější hospodářské turbulence v Rusku budou nutně mít negativní vliv na situaci na Ukrajině, novinářům to řekl v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka. Připomněl přes konflikt na východě Ukrajiny trvající silné propojení ekonomik obou zemí i jejich finančních sektorů. Sobotka do Bruselu přijel na poslední letošní summit EU, na jehož programu ukrajinská krize nechybí.

Foto: Vojtěch Marek

Nové evropské sankce vůči Krymu jsou podle ruského ministerstva zahraničí "naprosto neakceptovatelné".

EU versus Rusko, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Existuje "velmi reálná šance", že prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko přijedou v lednu do ČR. S odvoláním na Evropský židovský kongres v Bruselu o tom informovala Česká televize.

Více čtěte ZDE.

Evropská unie oznámila už dříve avizované přitvrzení sankcí souvisejících s ruskou anexí Krymu.

Občané a firmy z EU nebudou smět na poloostrově investovat či kupovat nemovitosti. Evropští turističtí operátoři nebudou nabízet turistické služby na Krymu či v Sevastopolu. Všechny lodě plující pod evropskými vlajkami budou moci v přístavech poloostrova kotvit jen v nouzových případech.

Zákaz platí od soboty, v pátek bude publikován v oficiálním věstníku EU. Pro už existující smlouvy týkající se lodní dopravy platí výjimka do 20. března. Sankce také zakazují investice do firem na poloostrově či tam vyvážet určité druhy zboží a techniky v oblastech, jako je doprava, telekomunikace či těžba nerostných surovin. Ve stejných odvětvích začíná také platit zákaz poskytovat firmám z Krymu technickou pomoc nebo stavební či inženýrské služby.

Na východě Ukrajiny z Rusů podle Putina bojují jen dobrovolníci. Vinu za tamní konflikt opět přisoudil Kyjevu, kde se prozápadní režim dostal k moci "státním převratem" a pak se spor s východní Ukrajinou snažil řešit zprvu násilím a nyní hospodářskou blokádou. To podle Putina k výsledku nepovede, doufá však, že se situaci podaří vyřešit politickými prostředky a dialogem.

Foto: Krajina kolem Luhanska připomíná apokalypsu

Prohlédnout 30 fotografií

Ruské byznysmeny i obyčejné obyvatele země může podpořit pouze silný stát.

Stabilitu země pak podporují právě její občané, uvedl Putin s tím, že cítí podporu svého národa. Ukazují to i průzkumy veřejného mínění, v nichž Putinovi věří kolem 80 % dotázaných.

Ke změně režimu na Ukrajině podle Putina došlo kvůli tomu, že se bývalý prezident Viktor Janukovyč zdráhal použít sílu. Janukovyč skončil na prezidentském postu letos v únoru poté, co došlo ke krvavému zákroku na Majdanu.

Evropský parlament stvrdil asociační dohodu mezi Evropskou unií a Gruzií. Měla by posílit vzájemné hospodářské vztahy mezi "osmadvacítkou" a kavkazskou republikou, která se kvůli své proevropské orientaci dostala pod zvýšený tlak z Ruska.

Ratifikace přibližuje Gruzii rodině evropských států, prohlásil gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili, který stejně jako exprezident Michail Saakašvili hlasování ve štrasburském sídle europarlamentu přihlížel.

Pokud jde o propuštění Ukrajinců zadržovaných v Rusku, prezident prohlásil, že nejde o zajatce, ale dotyční byli zadrženi a jsou vyšetřováni pro podezření z terorismu.

Sankce vůči Rusku budou pokračovat, prohlásila před summitem EU v Bruselu německá kancléřka Angela Merkelová.

Podle ní jsou restrikce "nevyhnutelné" a budou platit, "dokud Rusko nebude respektovat suverenitu Ukrajiny".

Foto: Reuters

Podle Putina je pozitivním signálem, že se začalo hovořit o výměně zajatců mezi Kyjevem a separatisty. Obě strany si ve čtvrtek vyměnily seznamy čítající několik stovek jmen.

Dnes či zítra by měla proběhnout videokonference a dalším krokem by mělo být setkání v Minsku.

"Ukrajinští zástupci stále nemohou a nechtějí odejít z některých území, která zůstávají sporná," říká ruský prezident. "K takovým střetům došlo u doněckého letiště, ale doufám, že se obě strany nakonec dokážou dohodnout."

"Obě strany musí ctít přání obyvatel tohoto regionu. Víte, že Ukrajina využívá uhlí z východu, ale odmítají za něj platit. A na nás tlačili, abychom Donbas přiměli, aby to uhlí poslali...," uvedl Putin. "Není jiné cesty kromě mírového řešení."

Foto: Zima se blíží, separatisté v Donbasu začali těžit uhlí

Prohlédnout 20 fotografií

"Krize (na Ukrajině) se musí vyřešit. Čím dřív, tím líp. Musí být vyřešena politicky, nikoliv silově," řekl ruský prezident. "Musíme vycházet ze základních principů mezinárodního práva, a to je právo obyvatel rozhodovat o svém osudu."

"Nejde o Krym. Bráníme naši suverenitu, právo na existenci," uvedl Putin.

To, co se teď děje v Rusku, podle Putina není odvetou Západu za Krym (jak se ptal jeden z novinářů). "Je to trest za to, že jsme chtěli zůstat nezávislým národem," uvedl.

Podle Putina je problém v tom, že "po státním převratu, ať to budeme nazývat jakkoliv, šlo o ozbrojený státní převrat", se místo mírových jednání spustily sankce.

"To, co se děje na jihovýchodě Ukrajiny, je kárná operace, ale provádí ji ukrajinská vláda. Nejsou to povstalci, kdo šel na Kyjev, ale naopak Kyjev poslal ozbrojené síly na jihovýchod. Dělostřelectvo, těžkou techniku," tvrdí Vladimir Putin.

"Je to virtuální zeď, která začala vznikat," upřesnil Putin. "Naši partneři se rozhodli, že jsou imperátoři."

"Stěny existují v Evropě i na celém světě. Naše pozice ve světě i na Ukrajině by měla ukázat, že nejlepší cesta je přestat stavět zdi a začít budovat prostor pro naši společnou budoucnost," dodal.

Foto: Thinkstock

"Vidíme, že se staví nové zdi," řekl ruský prezident. "Copak nám (po pádu Berlínské zdi) neslibovali, že se nebude rozšiřovat NATO?... Nehledě na naše gesta."

Jak chtějí Kreml a centrální banka zabránit dalšímu propadu rublu? "Je potřeba přitáhnout likviditu národní měny, poněkud omezit další nástroje mezibankovního úvěrování. Nerozdávat zlaté a valutové rezervy, neutrácet je na trhu. Víme, že (centrální banka) využívá repo sazby," vysvětluje Putin.

Vladimir Putin pokračuje: "Co se týče ceny ropy a plynu, je možné, že zůstanou tak nízké. Co chceme v takové situaci dělat? Chystáme se použít ta opatření, která jsme poměrně úspěšně použili v roce 2008. Budeme se muset soustředit na pomoc lidem, kteří ji potřebují."

"Dnešní situace je vyprovokována především vnějšími faktory, ale my vycházíme z toho, že jsme neudělali mnoho věcí, které jsme měli v uplynulých 20 letech udělat," uvedl Vladimir Putin.

Očekávaná tisková konference ruského prezidenta Vladimira Putina začíná.

Samozvaná "Luhanská lidová republika" plánuje vytvořit vlastní legislativu, která bude založena na zákonech Ruské federace. Oznámil to předseda povstaleckého parlamentu Alexej Karjakin.

"Adaptujeme ruskou legislativu, ale rozhodně to neznamená, že dokumenty slepě okopírujeme. Vezmeme si z nich to nejlepší," citovala ho separatistická agentura Luhanské informační centrum.

Kyjev si s donbaskými separatisty vyměnil seznam zajatců, které obě strany v rámci dohody o urovnání krize hodlají propustit na svobodu.

Bojovníci "lidových republik" z Doněcké a Luhanské oblasti jsou ochotni propustit 152 Ukrajinců, Kyjev souhlasil s osvobozením 223 povstaleckých bojovníků.

Ukrajina by se měla vydat směrem integrace do euroatlantických bezpečnostních struktur, uvedl ve středu prezident Petro Porošenko v projevu před poslanci polského Sejmu a senátory.

Po svém návratu do Kyjeva prý hodlá předložit zákonodárcům návrh na zrušení ukrajinské neutrality.